Barrandovský most, dodnes třetí nejmladší pražský most přes Vltavu, mohli motoristé částečně používat již od září 1983, celý byl ale slavnostně otevřen až 3. listopadu 1988. Stavba tehdy nesla jméno druhého komunistického prezidenta Antonína Zápotockého, současný název dostala v lednu 1990. Most od začátku patří mezi hlavní pražské komunikace, dnes po něm denně projede 142 tisíc vozidel a patří mezi vůbec nejvytíženější úseky silniční sítě v Česku.
Barrandovský most slouží 30 let. Denně po něm projede přes 140 tisíc aut
„Jeho architektonické ztvárnění a začlenění do krajiny důstojně reprezentuje úroveň našeho inženýrského a mostního stavitelství osmdesátých let,“ napsala v den otevření mostu, kterého se účastnily tehdejší vládní a stranické špičky, Československá tisková kancelář. Most se stavěl více než deset let a podobně jako řada jiných veřejných staveb z té doby ho ozdobila umělecká díla – v tomto případě betonové plastiky sochaře Josefa Klimeše.
Na pravém břehu stojí dílo nazvané Rovnováha, kterému se ovšem od lidí dostalo přezdívky červ dobyvatel, na levém pak dvě betonové mísy, zvané hroší lázeň nebo krmítko pro slony. Na mostě ale nenašla místo jen oficiální kultura, rozsáhlé betonové plochy se po roce 1989 staly oblíbeným místem pro tvůrce graffiti.
Nejrozsáhlejší mostní dílo v Praze
Most, který se začal stavět na jaře 1978 a stál téměř půl miliardy tehdejších korun, je mimo jiné jedním ze dvou šikmých přemostění Vltavy v Praze a jediným určeným pro silniční dopravu.
Barrandovský most je dlouhý 352 a široký 40 metrů, mostovka je ve výšce 15 metrů nad hladinou Vltavy. Automobily po něm projíždějí v osmi jízdních pruzích.
Most představuje nejrozsáhlejší mostní dílo v Praze a v systému pražské dopravy má nezastupitelné místo, už na přelomu století po něm jezdilo přes 100 tisíc aut denně. Po otevření jihozápadní části Pražského okruhu v roce 2010 z něj sice zmizela většina kamionů a intenzita dopravy klesla na 80 tisíc vozidel, poté ale opět začala růst až na současných 142 tisíc aut denně.