Česko-německá nevraživost se před 80 lety zvrhla v přestřelku, při které zahynulo šest četníků

V Liptani si připomněli tragickou přestřelku, při které zahynulo šest českých četníků (zdroj: ČT24)

Obyvatelé Liptaně na Bruntálsku si v sobotu připomněli 80 let starou tragédii, k níž v obci došlo týden před podpisem mnichovské dohody. Skupina radikalizovaného německého obyvatelstva tehdy zastřelila šest příslušníků československé Stráže obrany státu. V sobotu událost zrekonstruovaly kluby vojenské historie z celé Moravy a Slezska.

V roce 1938 žilo v Liptani přes tisíc obyvatel, z toho jen osm Čechoslováků. Zdejší Němci dávali sympatie k Hitlerovi hlasitě najevo. S heslem „Libenthal ist deutsch“, tedy „Litpaň je německá“ vzali 22. září do ruky i zbraně. Skupinu 180 tzv. ordnerů vedli bratři Seligové. Ordneři byli příslušníci sudetoněmecké polovojenské organizace, jejímž cílem bylo útoky a sabotážemi destabilizovat pohraničí. 

„Místní dav se rozhodl, že obsadí četnickou stanici a odzbrojí četníky. To samé se odehrávalo i v okolních vesnicích, třeba v Třemešné,“ uvedl Aleš Olma z Klubu vojenské historie v Krnově. 

Čtyři četníci se ozbrojené početní převaze vzdali. Události se ale vyhrotily poté, co se na stanici vraceli jejich dva kolegové, kteří v době přepadení nebyli uvnitř. „Nevěděli, že stanice je obsazená, chtěli se k ní dostat a začala přestřelka, při níž byli zastřeleni tři sudetští Němci,“ popisuje František Hlavatý, který v rekonstrukci ztvárnil jednoho z těchto dvou četníků – Vítězslava Hofírka.

Německý dav ovládla pomsta

Dvojici Čechoslováků se sice podařilo prodrat na stanici, emoce ale už příliš eskalovaly a rozběsněný dav se nechal unést pomstou. Neušetřil ani ty, kteří se předtím vzdali. „Bratři Seligové, konkrétně se říká, že Alfred Selig, zastřelil i zbývající četníky,“ dokončil tragický příběh Olma.  

Šest jmen československých četníků připomíná dnes v Liptani pamětní deska. Vzpomínkové akce a mše za oběti tragédie se osmdesát let po události účastnilo i 21 původních německých obyvatel Bruntálska, kteří po válce z pohraničí odešli během tzv. divokého odsunu.