Kůrovec na Šumavě oproti loňsku ustoupil. Pomohlo deštivé jaro

Kvůli kůrovci letos na Šumavě nemuseli lesníci pokácet tolik stromů jako loni. Nucená těžba byla o třicet procent nižší než za stejné období v minulém roce, a to i přes suché léto, které obecně šíření kůrovce nahrává. Oproti tomu v ostatních oblastech Česka, například v Jeseníkách, počet stromů napadených tímto škůdcem výrazně roste.

Video Události v regionech (Praha)
video

Události v regionech: Kůrovec na Šumavě ustoupil

Ještě na jaře hrozila v polomech na jihu Šumavy kůrovcová kalamita, nakonec ale lesníci museli kromě popadaných stromů pokácet pouze zlomek smrků. 

Podle ředitele Správy Národního parku Šumava Pavla Hubeného je jedním z důvodů deštivé jaro, které kůrovci nesvědčilo. „Letos nebylo tak extrémní sucho jako v roce 2015. Navíc bylo deštivé jaro, takže on (kůrovec) se tady vůbec nerozvinul a stromy se stačí ubránit,“ řekl Hubený České televizi. 

Nejméně napadených stromů lesníci porazili kolem Modravy. Naopak nejvíc se na Šumavě kůrovec rozšířil v oblasti Prášil, Srní nebo Českých Žlebů. Přesto ale nebyla celková těžba tak rozsáhlá jako loni. 

„Ke konci minulého týdne jsme evidovali asi 31 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví. V loňském roce to bylo okolo čtyřiceti tisíc,“ uvedl pro ČT náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel. 

Kůrovcová kalamita v Česku

S kůrovcem bojuje v Česku řada oblastí. Kvůli rychlému postupu těchto brouků jdou škody do milionů a nevyhnuly se ani například Brdům. Současná kůrovcová kalamita je nejvýraznější v Jeseníkách, ale situace se horší například i na jihu Moravy nebo v Krkonoších.  

Na Jesenicku už kromě kácení vydala správa parku výjimku k použití biocidů. Proti tomu se  ohradilo Hnutí Duha.

Aby správci lesů zabránili šíření nebezpečného brouka, výrazně zvýšili těžbu dřeva. Kůrovec, který napadá především smrky, se v posledních letech přemnožil především kvůli suchu a tomu, že méně prší. Vichřice pak oslabené stromy navíc ještě polámaly

Podle zalesňovací vyhlášky ministerstva zemědělství mohou lesníci v současnosti sázet až ze 75 procent smrky a pouze na zbylé ploše musí být jiné stromy – listnáče či jedle. Nedávná novela tento poměr nezměnila, ale pouze rozšířila počet alternativních druhů.

Kritici znění vyhlášky, mezi které patří ekologové, ale i například ministerstvo životního prostředí, se pozastavují především nad tím, že smrky převažují i tam, kde řádí kůrovec, nebo v oblastech, kde to hrozí.