Praha – První jednání má za sebou rozhodčí soud, který má rozhodnout o tom, zda, kdy a za kolik dostaví společnost Metrostav pražský komplex silničních tunelů Blanka. Nyní je stavba, která má být severozápadní částí vnitřního okruhu města, zakonzervována kvůli sporu Metrostavu s pražským magistrátem. Jde v něm o platnost smluv a cenu stavby. Jednání není veřejné, pokračovat bude 24. ledna. Podle předsedy rozhodčího soudu by spor neměl trvat déle než půl roku, město navíc chce, aby rozhodčí soud vydal tzv. mezitímní rozhodnutí, které by umožnilo ještě před závěrečným verdiktem obnovit stavební práce.
Arbitráž o Blanku: Magistrát za své advokáty zaplatil 22 milionů
V arbitráži létají desítky milionů
Stavba tunelového komplexu Blanka je často charakterizována jako předražená. Zda tomu tak je, by mohlo vyplynout z arbitráže, ovšem i do sporu samotného již vložily obě strany desítky milionů korun. Praha zaplatila za své právníky 22 milionů. Kolik dal těm svým Metrostav, není známo, jde ale údajně také o velmi vysokou částku. Stavební firma navíc zaplatila 16 milionů korun za samotnou arbitráž, resp. její zkrácené řízení. Peníze poslala na účet rozhodčího soudu, pokud uspěje, bude úhradu peněz požadovat po Praze.
První stání u rozhodčího soudu trvalo 2,5 hodiny. „Bylo to první seznámení s tímto z našeho pohledu složitým případem,“ sdělil náměstek pražského primátora Jiří Nouza (TOP 09). Mluvčí Metrostavu František Polák doplnil, že soud s oběma stranami probral a schváli přehled otázek, kterými se bude zabývat. „Tedy platnost smlouvy, výše nároků společnosti Metrostav a návrh Prahy na urychlené obnovení prací,“ shrnul Polák.
Problémy s placením za stavbu tunelového komplexu, ke kterému také patří Trojský most a rekonstrukce přilehlých komunikací, se vlečou již déle než rok, spor se ale vyhrotil až loni na podzim. Tehdy Metrostav oznámil, že stavbu přeruší, pokud město neschválí nutné změny projektu – bez toho podle stavbařů nebylo fyzicky možné pokračovat. K tomu se firma zmínila o dluhu přesahujícím dvě miliardy korun. Vedení města vzápětí vystoupilo s tím, že neplatí, protože má podezření, že je smlouva se stavební firmou neplatná, protože ji na počátku v roce 2006 neschválilo zastupitelstvo – pokud by tomu tak bylo, Praha by podle primátora a jeho náměstků neměla jak faktury proplácet v souladu se zákonem.
GALERIE
videogallery_407146
Na rozhodčí soud se nejprve obrátil Metrostav, v žalobě vyčíslil dluh na 2,197 miliardy korun, uvedl mluvčí společnosti František Polák. Praha potom podala žalobní odpověď, ve které poukázala na údajnou neplatnost smluv. Kdy o situaci arbitrážní soud rozhodne, není jasné. Podle primátorského náměstka Jiřího Nouzy (TOP 09) nelze očekávat, že bude jasno již dnes – soudci se nejprve musí seznámit s podklady, které jim obě strany předložily. Praha ale chce, aby rozhodčí soud co nejdříve vydal tzv. mezitímní rozhodnutí, které by umožnilo ještě před závěrečným verdiktem obnovit stavební práce.
Předseda rozhodčího soudu Zdeněk Somr ovšem ubezpečil, že se spor nepotáhne dlouho, i kdyby mezitímní rozhodnutí nevydal. „Většina sporů je ukončena za méně než šest měsíců,“ uvedl Zdeněk Somr, podle něhož je právě rychlost řízení jednou z výhod, proč se strany sporu na rozhodčí soud obrací. „Doručením stranám sporu nabývá rozhodčí nález právní moci a stává se vykonatelným,“ dodal Somr.
GALERIE
Razicí štít zdroj: ČT24
Smlouvu Prahy s Metrostavem, podle které se staví Brusnický, Dejvický a Bubenečský tunel, zkoumal kontrolní odbor magistrátu. Radním potom sdělil, že je neplatná. „Město za současného právního stavu nemůže tunel Blanka převzít ani dostavět,“ řekl v listopadu primátor Hudeček. Podle něj smlouvu nikdy neprojednala městská rada ani zastupitelstvo. Ve vysílání Hyde Parku ČT24 poté dokonce přiznal, že indicie k neplatným smlouvám měla Praha už od roku 2011. Primátor je přesto přesvědčen, že nebylo možné začít jednat dříve, než k takovému závěru došli i úředníci magistrátního kontrolního odboru.
„Já tomu nerozumím, myslím si, že smlouva platná je,“ reagoval tehdy mluvčí Polák s tím, že městští úředníci vydávali stavební povolení a následně stavby kolaudovaly. Jádro problému je podle něj někde jinde. „Primárně to pozastavujeme, protože nyní nemáme co dělat,“ uvedl Polák.
GALERIE
Zabedněná Blanka
V tunelu totiž nyní chybí práce za miliardu, což jsou v měřítku tak obrovské stavby jen drobné změny. K těmto úpravám ale Metrostav potřebuje souhlas města. „Pokud nedostaneme souhlas od investora, nemůžeme stavět,“ uvedl Polák, podle něhož město stavbu v současnosti v podstatě neřídí.
Tunel Blanka dlouhodobě vyvolává veřejné spory a politické přestřelky kvůli svému financování - konkrétně prodražování stavby. Ještě před volbami v roce 2010 tvrdilo vedení města v čele s primátorem Pavlem Bémem (ODS), že tunelový komplex, který by měl ulevit dopravě po pražských ulicích, bude stát zhruba 28 miliard korun. Povolební složení magistrátu ale prohlásilo, že jejich předchůdci selhali při kontrole a náklady se můžou vyšplhat až na 38 miliard.
Stavba tunelového komplexu začala v roce 2007. Původní termín dokončení byl v roce 2011, stavba se ale zdržela kvůli změně technologie ražby i kvůli propadům půdy. U tunelových staveb to není výjimečné, i přes geologické průzkumy totiž stavbaři nikdy přesně neví, na co razicí stroje pod zemí narazí. Smlouvy dodavatelům proto umožňovaly navyšovat práce, a tím i ceny. Po dokončení prodlouží Blanka s tunelovými úseky Brusnice, Dejvice a Bubeneč Městský okruh o 6,4 kilometru – od ústí Strahovského tunelu až k mimoúrovňové křižovatce s magistrálou na Pelc-Tyrolce. Kdy ale do tunelů vyrazí první auta, závisí především na výsledku arbitráže. Do podzimu platil termín 1. května, nyní magistrát hovoří o letošním létě. Metrostav o tom však pochybuje.