Na několik stovek milionů korun by mohl vyjít nový krytý bazén se zábavní částí. Právě o něj chce prostějovská radnice rozšířit stávající akvapark. Město uvažuje o padesátimetrovém krytém bazénu i o jeho poloviční variantě.
Náměstek primátorky Zdeněk Fišer (ČSSD) dodal, že si město nechalo zpracovat analýzu nákladů a přínosů obou možností.
V padesátitisícovém Prostějově je nyní pouze akvapark a lidé mohou v létě využít venkovní koupaliště v městské části Vrahovice. Právě venkovní akvapark, který ročně navštíví několik desítek tisíc lidí, by podle záměru radnice měl být rozšířen o celoročně využívanou krytou zábavní část s plaveckou halou, saunami, tobogánem a dalšími prvky vodního světa.
První návrh podle Fišera počítá s padesátimetrovým bazénem a osmi drahami, jehož stavba by ale stála více než 450 milionů korun. Město má k dispozici i méně nákladnou variantu s pětadvacetimetrovým bazénem a šesti plaveckými drahami. „Toto úspornější řešení si vyžádá poloviční náklady ve výši 225 milionů korun, ale i tak to bude znamenat zatížení rozpočtu města po dobu splácení úvěru 23 milionů korun ročně,“ upozornil Fišer.
Podle primátorčina náměstka Jiřího Pospíšila (PéVéčko) by město muselo v budoucnu navíc financovat provoz krytého bazénu. Prostějovská radnice podle něj už nyní provoz akvaparku dotuje pěti miliony korun ročně.
Na provoz bazénu uberou jiným sportům
V úvahu podle Pospíšila nepřipadá varianta, aby provoz krytého bazénu, který mají využívat především sportovní plavci, byl financován ze vstupného placeného rodinami v zábavní části. Peníze investované městem do provozu bazénu by podle náměstků následně chyběly v jiných sportech.
„Aby se vše takzvaně ufinancovalo, bude třeba v některých oblastech sportu ubrat finanční podpory. Jazýčkem vah také pohybuje fakt, že peníze do provozu akvaparku hlavně přináší zábavní atrakce, za kterými lidé dojíždějí z širokého okolí,“ dodal Fišer. O dalším postupu rozhodnou radní poté, co budou mít k dispozici finanční analýzu obou variant stavby krytého bazénu.
Mezi nejnavštěvovanější akvacentra v kraji se v současnosti řadí moderní areál v Olomouci, který ročně přivítá stovky tisíc návštěvníků. Ročně olomoucký akvapark utrží necelých 30 milionů korun a od otevření se neobejde bez dotací města.
Vlastní wellness zónu buduje za 25 milionů korun město Jeseník. Navazuje na plánovanou stavbu tamního akvaparku. Projekt v hodnotě 200 milionů korun plánovalo město řadu let, zahájilo už i výběrové řízení. Do přípravy vložilo asi 20 milionů korun. Plány padly v roce 2014, když Jeseník nezískal půjčku od bank.
Moravskoslezské akvaparky lákají, jejich provoz je ale drahý
Přestože návštěvnost v moravskoslezských akvaparcích byla loni i díky teplému počasí velmi příznivá, na jejich ekonomicky náročný provoz musí města coby jejich provozovatelé často doplácet. Hradí ztrátu vzniklou fungováním akvaparků nebo například potřebnými investicemi.
K vyhledávaným akvacentrům patří například zařízení v Bohumíně, kam loni zavítalo 234 000 návštěvníků, což je zhruba stejně jako v rekordním roce 2016. Loni přitom byla doba provozu o týden kratší kvůli rekonstrukci vstupního vestibulu.
Areál, jehož provoz loni skončil ztrátou 1,3 milionu korun, má kapacitu 243 návštěvníků. Kromě plaveckého bazénu nabízí i relaxační bazén s tobogánem a dalšími atrakcemi. Jeho součástí je i průplav do venkovní části. Nechybí dětské brouzdaliště, whirlpool či vodní bar.
Přibližně tři miliony korun muselo na provoz akvaparku Olešná doplácet město Frýdek-Místek. Roční provozní náklady obou areálů, vnitřního i venkovního, jsou zhruba 21 milionů korun. V roce 2017 krytý akvapark navštívilo asi 153 000 návštěvníků a od roku 2010 zaznamenává stoupající zájem. Návštěvnost letního areálu výrazně ovlivňuje počasí, loni ho navštívilo asi 65 000 lidí, což je zhruba o 10 000 více než o rok dříve.
Vysokou návštěvnost loni zaznamenal i akvapark ve Frenštátu pod Radhoštěm na Novojičínsku. Navštívilo ho 37 467 lidí, což je o osm tisíc více než v předcházejícím roce. Přesto město muselo dokrývat ztrátu téměř 380 tisíc korun. Venkovní část s kapacitou 2500 návštěvníků nabízí třeba divokou řeku, tobogán či dvojskluzavku a další. Vstupné letos zvyšovat nebude.
Také v Novém Jičíně mají městské relaxační centrum. Funguje v prostorách tamního krytého bazénu. Vybudování vířivek, chrličů, bublinek, nerezových van, podlahového topení, ale také hřišť a úprava venkovního prostranství stály téměř 26 milionů korun.
