Na několik stovek milionů korun by mohl vyjít nový krytý bazén se zábavní částí. Právě o něj chce prostějovská radnice rozšířit stávající akvapark. Město uvažuje o padesátimetrovém krytém bazénu i o jeho poloviční variantě.
Prostějovský akvapark má nabídnout krytý bazén. Stál by půl miliardy korun
Náměstek primátorky Zdeněk Fišer (ČSSD) dodal, že si město nechalo zpracovat analýzu nákladů a přínosů obou možností.
V padesátitisícovém Prostějově je nyní pouze akvapark a lidé mohou v létě využít venkovní koupaliště v městské části Vrahovice. Právě venkovní akvapark, který ročně navštíví několik desítek tisíc lidí, by podle záměru radnice měl být rozšířen o celoročně využívanou krytou zábavní část s plaveckou halou, saunami, tobogánem a dalšími prvky vodního světa.
První návrh podle Fišera počítá s padesátimetrovým bazénem a osmi drahami, jehož stavba by ale stála více než 450 milionů korun. Město má k dispozici i méně nákladnou variantu s pětadvacetimetrovým bazénem a šesti plaveckými drahami. „Toto úspornější řešení si vyžádá poloviční náklady ve výši 225 milionů korun, ale i tak to bude znamenat zatížení rozpočtu města po dobu splácení úvěru 23 milionů korun ročně,“ upozornil Fišer.
Náklady na provoz padesátimetrových bazénů dotují města částkami od deseti do 15 milionů korun ročně.
Podle primátorčina náměstka Jiřího Pospíšila (PéVéčko) by město muselo v budoucnu navíc financovat provoz krytého bazénu. Prostějovská radnice podle něj už nyní provoz akvaparku dotuje pěti miliony korun ročně.
Na provoz bazénu uberou jiným sportům
V úvahu podle Pospíšila nepřipadá varianta, aby provoz krytého bazénu, který mají využívat především sportovní plavci, byl financován ze vstupného placeného rodinami v zábavní části. Peníze investované městem do provozu bazénu by podle náměstků následně chyběly v jiných sportech.
„Aby se vše takzvaně ufinancovalo, bude třeba v některých oblastech sportu ubrat finanční podpory. Jazýčkem vah také pohybuje fakt, že peníze do provozu akvaparku hlavně přináší zábavní atrakce, za kterými lidé dojíždějí z širokého okolí,“ dodal Fišer. O dalším postupu rozhodnou radní poté, co budou mít k dispozici finanční analýzu obou variant stavby krytého bazénu.
Olomoucký akvapark
Mezi nejnavštěvovanější akvacentra v kraji se v současnosti řadí moderní areál v Olomouci, který ročně přivítá stovky tisíc návštěvníků. Ročně olomoucký akvapark utrží necelých 30 milionů korun a od otevření se neobejde bez dotací města.
Vlastní wellness zónu buduje za 25 milionů korun město Jeseník. Navazuje na plánovanou stavbu tamního akvaparku. Projekt v hodnotě 200 milionů korun plánovalo město řadu let, zahájilo už i výběrové řízení. Do přípravy vložilo asi 20 milionů korun. Plány padly v roce 2014, když Jeseník nezískal půjčku od bank.
Moravskoslezské akvaparky lákají, jejich provoz je ale drahý
Přestože návštěvnost v moravskoslezských akvaparcích byla loni i díky teplému počasí velmi příznivá, na jejich ekonomicky náročný provoz musí města coby jejich provozovatelé často doplácet. Hradí ztrátu vzniklou fungováním akvaparků nebo například potřebnými investicemi.
K vyhledávaným akvacentrům patří například zařízení v Bohumíně, kam loni zavítalo 234 000 návštěvníků, což je zhruba stejně jako v rekordním roce 2016. Loni přitom byla doba provozu o týden kratší kvůli rekonstrukci vstupního vestibulu.
Areál, jehož provoz loni skončil ztrátou 1,3 milionu korun, má kapacitu 243 návštěvníků. Kromě plaveckého bazénu nabízí i relaxační bazén s tobogánem a dalšími atrakcemi. Jeho součástí je i průplav do venkovní části. Nechybí dětské brouzdaliště, whirlpool či vodní bar.
Přibližně tři miliony korun muselo na provoz akvaparku Olešná doplácet město Frýdek-Místek. Roční provozní náklady obou areálů, vnitřního i venkovního, jsou zhruba 21 milionů korun. V roce 2017 krytý akvapark navštívilo asi 153 000 návštěvníků a od roku 2010 zaznamenává stoupající zájem. Návštěvnost letního areálu výrazně ovlivňuje počasí, loni ho navštívilo asi 65 000 lidí, což je zhruba o 10 000 více než o rok dříve.
Akvapark Olešná
Vysokou návštěvnost loni zaznamenal i akvapark ve Frenštátu pod Radhoštěm na Novojičínsku. Navštívilo ho 37 467 lidí, což je o osm tisíc více než v předcházejícím roce. Přesto město muselo dokrývat ztrátu téměř 380 tisíc korun. Venkovní část s kapacitou 2500 návštěvníků nabízí třeba divokou řeku, tobogán či dvojskluzavku a další. Vstupné letos zvyšovat nebude.
Také v Novém Jičíně mají městské relaxační centrum. Funguje v prostorách tamního krytého bazénu. Vybudování vířivek, chrličů, bublinek, nerezových van, podlahového topení, ale také hřišť a úprava venkovního prostranství stály téměř 26 milionů korun.