Po dálnici D1 okolo Brna loni projelo podle údajů Ředitelství silnic a dálnic v nejvytíženějším úseku přes pět milionů nákladních aut, nejvíc v celém Česku. Pro tamní městské části a okolní obce to znamená víc prachu a hlavně hluku. Nejhůř jsou na tom obyvatelé Ostopovic, kteří jako jedni z mála nemají mezi obcí a dálnicí protihlukovou stěnu.
Brno drží rekord, o který nestojí. Po D1 kolem města projíždí nejvíc kamionů z celého Česka
Monotónní hluk z dálnice trápí obyvatele Ostopovic ve dne v noci. „Slyšíme to, i když máme zavřené okno. A když otevřu, je to katastrofa. Nedá se to vydržet,“ stěžuje si Leona Schneeweissová.
Dálnice D1 je pět set metrů za jejím domem. „Za pouhých deset minut jsme v jednom směru napočítali 230 kamionů,“ řekl redaktor České televize Michal Cagala. Za celý loňský rok jich nejvytíženějším úsekem projelo přes pět milionů, nejvíc z celé české dálniční sítě. Pro srovnání: v nejfrekventovanější části D1 u Prahy to bylo asi o milion méně.
V Ostopovicích měřili silničáři hluk před 12 lety. Pak už ne
Šestikilometrový úsek dálnice okolo Brna je jednou velkou mezinárodní křižovatkou. Odbočuje se tudy na Svitavy, ale hlavně na Vídeň a na Bratislavu. Hluk umocňuje ještě jeden paradox, zatímco Ostopovice protihlukovou stěnu u dálnice nemají, Brno ji na druhé straně má a od ní se potom zvuk jedoucích aut odráží zpátky do obce.
„Provádíme měření hlukové zátěže a v okamžiku, kdy se výrazně blížíme naplnění hlukových limitů, tak okamžitě realizujeme protihluková opatření,“ vysvětlil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Poslední měření se ale v zástavbě, kde žijí necelé dva tisíce obyvatel, dělalo před 12 lety. Tehdy dálnice splnila limity. To ale jezdilo kamionů daleko méně.
Jízdní pruhy i protihluková stěna přibudou za tři roky
„Celou dobu se snažíme s ŘSD nějak jednat, bohužel nám bylo řečeno, že se protihluková stěna postaví, až bude šestipruhá dálnice,“ řekl místostarosta Ostopovic Jan Kubíček (nestr.).
Jeden pruh v každém směru má ve zmíněném nejvytíženějším úseku dálnice přibýt za tři roky. A s ním i protihluková stěna úměrně velká intenzitě dopravy. Do té doby obyvatelé budou muset hluk vydržet. Leonu Schneeweissovou omezení a hluk po 16 letech rozčilují natolik, že zvažuje na silničáře podat žalobu.
Protihlukových stěn je kolem dálnic a silnic prvních tříd v Česku téměř čtyři sta kilometrů. Průměrně bývá stěna vysoká tři metry. Odolat musí i větru a případné auto, které do ní narazí, musí zastavit, a ne odrazit zpátky. Nejstarší stěny v zemi stojí třicet let. Od té doby se proměnily. Požadavky na útlum zvuku jsou přísnější i díky evropské směrnici. Dodržovat ji v posledních letech pomáhá také moderní povrch silnic.
Snižování hlučnosti pomáhá i zúžení vozovky nebo omezení rychlosti. Například Černou Horou na Blanensku v současné době kvůli uzavřenému mostu mohou řidiči projíždět jen třicetikilometrovou rychlostí.