Evropský unikát: U kutnohorské kostnice je 30 hromadných hrobů s 1500 kostrami

Tři desítky hromadných hrobů, kde ležely ostatky tisíce obětí epidemií a hladomoru převážně ze 14. a 15. století, nalezli archeologové v areálu kutnohorské kostnice. Podle Jana Frolíka z Archeologického ústavu Akademie věd očekávají archeologové ještě další podobné nálezy.

Nálezy koster, z nichž většina ležela v hromadných hrobech, představuje největší soubor z období vrcholného středověku v Čechách a samotné hromadné hroby jsou podle Jana Frolíka unikátní i z celoevropského hlediska.

„Musíme si uvědomit, že hromadný hrob je vlastně vzorek populace z velice krátkého období čili pro nás nesmírně cenný. Těch 30 hrobů, pokud je mi známo, je největší soubor v Evropě,“ poukázal Jan Frolík. Zemřelí byli v hromadných hrobech nad sebou nejméně v pěti vrstvách, v největším hrobě ale dokonce v 26 vrstvách. „To odráží katastrofu moru, kdy umíralo velké množství lidí v krátkém čase,“ podotkl archeolog.

Události v regionech: V okolí kutnohorské kostnice odkryli archeologové 30 hromadných hrobů (zdroj: ČT24)

Starší hroby odborníci spojují s hladomorem v roce 1318, mladší s morovou epidemií v letech 1348 až 1350. Některé hroby jsou ještě mladší, Frolík již dříve v časopisu Archaeologia historica uvedl, že hřbitov „podle předběžného vyhodnocení zahrnuje období 13. až 16. století a představuje pozoruhodný vzorek pro studium pohřbívání především ve vrcholném středověku“. Hroby nebyly příliš bohatě vyzdobeny, archeologové v nich kromě koster nalezli bronzové či železné přezky, šatní spínadla a mince.

Archeologové pracují u kostnice od loňského ledna, jde o záchranný průzkum v rámci rozsáhlé rekonstrukce kostela Všech svatých. Na místě nynějšího kostela s kostnicí byl hřbitov již před jeho vznikem, nejméně od 13. století. „Dá se očekávat, že při výzkumu v interiéru budou nalezeny další hromadné hroby,“ podotkl Frolík.

Archeologický průzkum u kostela Všech svatých
Zdroj: Josef Vostárek/ČTK

Vědci již prozkoumali i část nalezených koster. „Kosti jsou omyty, následně vysušeny a potom je dostává do rukou k posouzení antropolog,“ popsal archeolog Filip Velímský. Určí, kolik lidem v době úmrtí bylo, jejich pohlaví či jaké prodělali nemoci a úrazy. Vzhledem k tomu, že Kutná Hora byla hornickým městem, zkoumá se i případná kontaminace těžkými kovy.

Expertizou zatím prošlo 405 koster, z nichž třetinu tvoří děti a dospívající. Mezi dospělými převažují v poměru dvě ku jedné muži nad ženami. „Ukazuje to, že to pohřebiště bylo využíváno celou populací Kutné Hory a nebyla tady žádná církevní omezení,“ uvedl Filip Velímský.

Kutnohorská kostnice, která je jednou z nejnavštěvovanějších památek středních Čech, prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Práce, které sedlecká farnost financuje z peněz vybraných na vstupném, začaly v roce 2014 a mají trvat až deset let. Náklady se odhadují na 55 milionů korun, po celou dobu oprav je památka přístupná návštěvníkům.