Z obcí nejen na jižní Moravě mizí kvůli ztrátovosti obchody. Prodejen s potravinami a smíšeným zbožím s plochou menší než čtyři sta metrů čtverečních v loňském roce ubylo o jeden a půl procenta. Ministerstvo zemědělství a další tři resorty uvažují o finanční podpoře těchto obchodů a připravuje podklady pro vládu. Ta by se měla podobou nového dotačního programu zabývat v říjnu.
Poslední nákupy v prodejně v Drválovicích na Blanensku udělali místní koncem roku 2014, pak se dveře natrvalo zavřely. Od té doby je výloha prázdná. Největší problém je to pro lidi bez aut a hlavně seniory. „Buď jsou odkázáni na svoji rodinu a nebo na někoho, kdo jim to přiveze,“ popsal obyvatel obce Ivan Braunschläger.
Ostrovačice platí obchod z obecní kasy
Že zůstanou bez obchodu hrozilo před dvěma a půl lety i sedmi stovkám obyvatel Ostrovačic, soukromému podnikateli se nevyplatil. Vedení městysu si od něj nakonec prodejnu pronajalo a provozuje ji samo. „Museli jsme investovat, koupili jsme nové mrazáky, novou pokladnu,“ vysvětlil starosta Ostrovačic Tomáš Hájek (TOP 09). Městys každoročně dotuje provoz tohoto obchodu částkou zhruba 200 000 korun. Berou to jako službu občanům a zavřít se nechystají.
Z téměř dvaceti tisíc venkovských obchodů v Česku jich za posledních 20 let ubyla třetina. Prodejen s potravinami a smíšeným zbožím s plochou menší než 400 m2 v loňském roce ubylo o dalšího jeden a půl procenta na 13 437, přičemž mizí hlavně ty nejmenší. Vyplývá to z právě zveřejněných údajů společnosti Nielsen.
- Roky Pod 400 m2 Nad 400 m2
- 2010 14 706 1590
- 2011 14 707 1676
- 2012 14 283 1705
- 2013 14 181 1742
- 2014 13 917 1699
- 2015 13 642 1685
- 2016 13 437 1692
- Zdroj: Nielsen
Polovina nezávislých prodejen v průzkumu firmy vyjádřila nespokojenost s podmínkami podnikání. Mezi hlavní potenciální důvody pro uzavření prodejny uvedli obchodníci nejčastěji konkurenci velkých řetězců a zavedení EET, ukázal průzkum v regionech, kde malých obchodů ubývá nejvíc.
Úředníci hledají klíč, podle kterého by peníze rozdělovali
Právě obchody v obcích, kde žije míň než tisíc obyvatel, chce stát začít podporovat. Kolik do dotačního programu vloží peněz, zatím není jasné. Podle Asociace malých a středních podniků by ideální částka byla 800 milionů korun ročně. Úředníci zatím stále hledají i klíč, podle kterého bude stát příspěvky rozdělovat. Malé firmy by třeba mohly čerpat výhodnější úvěry na své podnikání. Dále má jít o refundaci nákladů na pořízení vybavení pro EET, daňové slevy a bonusy.
Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky, který záměr dotovat malé obchody v obcích podporuje, je na zvážení také převzetí zahraničních modelů na podporu nezávislého obchodu, například osvobozením od DPH těch obchodníků, kteří budou mít obrat nižší než stanovená mez.
„Příkladem může být Německo, kde jsou podniky s ročním obratem nižším než 50 tisíc eur vyloučeny z platby DPH, nebo i Velká Británie, kde existují výjimky na daň z nemovitosti pro malé podnikatele,“ řekl už dříve Marian Jurečka.
Dotace by mohla být určená také třeba na zateplení a vybavení prodejny nebo na provoz. „Pokud by skutečně stát rozhodl o dotování, tak podle mého názoru by to mělo být asi na provoz,“ řekl starosta Ostrovačic Tomáš Hájek. Jestli a jaké podpory se malé prodejny dočkají, bude jasné začátkem října, kdy se novým dotačním programem bude zabývat vláda.
