Události: Z vesnic i center měst mizí lidé i obchody
Královéhradecká Gočárova třída bývala rušným bulvárem, teď je tam jedna prázdná výloha vedle druhé. Místo se vylidnilo po otevření obchodních center.
„Za tu dobu, co zde mám obchod, klesly tržby řádově na 40 až 30 procent těch původních,“ uvádí živnostník Michal Macháček. Po šestnácti letech nedávno zavřel svou prodejnu s prádlem.
Radnice se snaží obchodníky dostat zpátky snížením nájemného až o 60 procent v městských prostorech. A slaví úspěch – na léta prázdné obchody je najednou hned několik zájemců
„Původní cena se nám zdála poměrně vysoká, takže nyní po snížení a akční pobídce od města jsme této nabídky využili,“ říká majitelka svatebního salonu Jitka Vognarová, která se rozhodla svůj obchod přestěhovat. Snížené nájemné bude radnice podnikatelům garantovat dva roky, poté se o ceně bude znovu jednat.
Největší ostravské centrum se ještě rozšíří
Prázdné obchody a vylidněné náměstí znají i v historickém centru Ostravy. Třeba místní prodejna sýrů si po šesti letech provozu na nedostatek zákazníků nestěžuje, ale město podle nich pro atraktivitu centra mnoho nedělá.
„Máme naše zákazníky cílené, už si našli nějakou cestičku, ale na náměstí není moc akcí, což bychom ocenili. Takže obecně to centrum je prázdné,“ míní vedoucí prodejny Gabriela Čejková.
Třeba obchod s koženou galanterií byl v centru Ostravy více než 30 let. Po dostavbě nákupního centra Nová Karolina se stejně jako další prodejny přesunul do něj. A trend bude zřejmě pokračovat – největší developerský projekt v Ostravě právě odstartoval druhou etapu, vzniknout tam mají byty i komerční prostory.
Centrum Prahy jen pro turisty
V centru Prahy je živo hlavně díky turistům a obchodům. Počet lidí, kteří tam bydlí, ale dlouhodobě klesá. V Praze 1 teď žije necelých 30 tisíc lidí, ještě na počátku 90. let jich bylo o 12 tisíc více.
„V 70. letech tady byly takové běžné obchůdky, byly tady uzeniny, lahůdky, lidi tam chodili na teplého buřta, na sekanou,“ popisuje Ivana Procházková dřívější podobu Celetné ulice. V těsné blízkosti Staroměstského náměstí bydlí už 40 let.
O tom, že starousedlíky vystřídali turisti a že v centru Prahy lidé spíše pracují, než bydlí, vypovídá třeba pohled na Senovážné náměstí. Zatímco přes den je tam téměř nemožné zaparkovat, večer stojí na náměstí jen pár aut.
Za rok skončilo 200 malých obchodů
Lidí i obchodů ale ubývá také v malých obcích. Prodejen s potravinami a smíšeným zbožím s plochou menší než 400 m2 v loňském roce ubylo meziročně o 1,5 procenta na 13 437, přičemž mizí hlavně ty nejmenší. Vyplývá to z právě zveřejněných údajů společnosti Nielsen.
Polovina tzv. nezávislých prodejen v průzkumu firmy vyjádřila nespokojenost s podmínkami podnikání. Mezi hlavní potenciální důvody pro uzavření prodejny uvedli obchodníci nejčastěji konkurenci velkých řetězců a zavedení EET, ukázal průzkum v regionech, kde malých obchodů ubývá nejvíc.
„Bohužel kvůli vysidlování některých venkovských oblastí a různým druhům regulatorních opatření ale i zvyšováním minimální mzdy se ocitají maloobchodní prodejny na venkově na hranici rentability a dochází k jejich masivnímu úbytku.“
Michal Ševera
Maloobchodní prodejny na venkově proto hledají cesty, jak tento proces zastavit. Zkoušejí mj. změnu sortimentního zaměření, pro spotřebitele vstřícnější provozní dobu nebo se propojují různými formami se silnějšími maloobchodníky nebo s velkoobchody. Kombinují také maloobchodní prodej se stravováním či hledají podporu u komunálních struktur například slevami na nájmu.
Zlepšit situaci by mohla podpora podnikání na venkově, kterou připravuje ministerstvo zemědělství společně s Asociací malých a středních podniků. Malé firmy by třeba mohly čerpat výhodnější úvěry na své podnikání.
„Jsme svědky zániku stovek venkovských prodejen v přímém přenosu. Podpora je nezbytná, chceme-li udržet život na venkově.“
Zdeněk Juračka
Finanční podpora, která by pomohla zachovat obchody na venkově, by podle návrhu asociace měla dosahovat 750 milionů korun ročně. Dále má jít o refundaci nákladů na pořízení vybavení pro EET, daňové slevy a bonusy. Podle Juračky je na zvážení také převzetí zahraničních modelů na podporu nezávislého obchodu, například osvobozením od DPH těch obchodníků, kteří budou mít obrat nižší než stanovená mez.
„Příkladem může být Německo, kde jsou podniky s ročním obratem nižším než 50 tisíc eur vyloučeny z platby DPH, nebo i Velká Británie, kde existují výjimky na daň z nemovitosti pro malé podnikatele,“ dodal Juračka.
„Výzkum ukázal, že významnými důvody pro nespokojenost s podmínkami podnikání, kterou vyjádřila zhruba polovina majitelů oslovených prodejen, je vzrůstající administrativa a stálé změny, celkově nestabilita podmínek pro podnikání,“ uvedla Markéta Charvátová ze společnosti Nielsen.
