Přerovská radnice v těchto dnech odmítla pronajmout Troubkám na Přerovsku pozemky, na kterých obec již před několika lety „načerno“ postavila protipovodňový val. Obec, která se stala před 20 lety symbolem ničivých záplav, tím chtěla alespoň částečně do vybudování velkých protipovodňových opatření ochránit své obyvatele. Podle vodohospodářů se však stavbou zhoršily odtokové podmínky pro sousední Henčlov. Pokud se nepodaří stavbu zlegalizovat, hrozí, že bude muset být val odstraněn.
Záplavami zkoušené Troubky se protipovodňové ochrany nedočkaly. Jednomu z valů hrozí bourání
„Protipovodňový val stojí na pozemcích města Přerova, aniž by Troubky k tomu měly smluvní vztah. Obec nás požádala o nájem těchto pozemků, které vlastníme. Vyžádali jsme si proto informace na Povodí Moravy a zjistili jsme, že val tam stojí bez územního rozhodnutí a stavebního povolení a navíc zhoršuje odtokové poměry v oblasti Henčlova,“ řekl náměstek přerovského primátora Pavel Košutek (ANO).
Radní se podle něj žádostí Troubek zabývali minulý týden. „Na základě informací, které jsme zjistili, rada neschválila nájem pozemků. Státní správa nyní koná dál, může to skončit i nařízením k odstranění stavby,“ řekl Košutek. Jeho slova potvrdili i zástupci Povodí Moravy.
Z odborného hydrotechnického posouzení vyplývá, že stavba významným způsobem ovlivňuje odtokové poměry v lokalitě, a to zejména v Henčlově, kde bude hladina při Q100 (stoleté vodě) vyšší o 29 centimetrů. Navíc byla stavba provedena bez územního rozhodnutí a stavebního povolení v aktivní zóně záplavového území řeky Bečvy. Proto by mělo dojít k jejímu odstranění.
Podle starosty Troubek Radka Brázdy byl ochranný val v těchto místech vybudován před lety. „Šlo o opatření dočasného charakteru, než budou velká protipovodňová opatření vybudována. Jde o hraniční mez mezi Henčlovem a Troubkami. Mez je půl metru vysoká a tři metry široká, je to zatravněný pás,“ řekl starosta Brázda.
„Není to ochrana na stoletou povodeň a nejde o definitivní stavbu,“ doplnil. Podle něj už jednou bylo obci nařízeno odstranění valu, obec nařízení dala k soudu. Nyní se již delší dobu vede správní řízení. Vedení obce se snaží stavbu včetně pozemků zlegalizovat, v úvahu však bere i možnost, že bude muset nakonec val odstranit. Podle starosty to bude na úřadech.
- Do obce o rozloze 2100 hektarů, ve které dnes žije kolem 2000 obyvatel, vtrhla voda 7. července 1997 večer. Živel srovnal se zemí více než polovinu domů v obci. V jejich troskách zahynulo devět lidí. Zbourat se muselo 335 stavení a o střechu nad hlavou přišla polovina obyvatel. Škody dosáhly 700 milionů korun. V obci poté bylo postaveno na 200 nových domů. Povodně postihly Troubky i na jaře roku 2010.
Na systematickou ochranu proti povodním čekají Troubky řadu let. Před dvěma lety obec přijala po dlouhých letech diskusí protipovodňová opatření navržená státním podnikem Povodí Moravy. Ministerstvo zemědělství tehdy uvedlo, že protipovodňová ochrana Troubek bude zajištěna hrázovým systémem v délce 6177 metrů, který zajistí ochranu obce do kulminačního průtoku povodně v řece Bečvě při stoleté povodni s převýšením 0,85 metru. Předpokládané náklady se podle úřadu pohybují kolem 400 milionů korun.
„Co se týče realizace protipovodňové ochrany Troubek, tak Povodí Moravy zajistilo aktualizaci dokumentace pro územní rozhodnutí. Náš další postup může následovat až po zajištění výkupů pozemků a změně územního plánu obce. Tyto kroky na základě memoranda o spolupráci zajišťuje obec Troubky,“ doplnil Chmelař.
- Na Olomoucku přibydou nová protipovodňová opatření. Ta ochrání obce Rapotín, Vikýřovice a Petrov nad Desnou na před velkou vodou z řeky Desné. Cena za ně se má vyšplhat na 330 milionů korun. Stavba má být dokončena do roku 2020.
- Uvažuje se také o protipovodňové ochraně na řece Bečvě. Tu podle některých ekologů a odborníků dostatečně zajistí boční suchý poldr, který při záplavách zadrží zhruba stejné množství vody jako plánovaná přehrada Skalička. Nebude mít přitom negativní dopad na životní prostředí i život ve vodním toku. Návrh bočního poldru byl dnes představen na semináři na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Protipovodňové opatření u Teplic nad Bečvou na Přerovsku připravuje ministerstvo zemědělství, které návrh bočního poldru dosud nemělo k dispozici.
- V Přerově pak loni v létě začala vyrůstat protipovodňová zídka na nábřeží, které patří k nejrizikovějším místům v centru města. Domy má chránit před padesátiletou vodou. Součástí zdi jsou prostupy, které se v případě zvednutí hladiny Bečvy zahradí mobilními zátarasy.
- Ochranná opatření je součástí celého komplexu staveb, které Povodí Moravy v Přerově připravuje. Podle rozsáhlého projektu ochrany Pobečví by mělo do konce roku 2018 na území města vzniknout 13 protipovodňových staveb za více než 100 milionů korun. Kromě zdí je to například záchytný profil plavenin nad Přerovem.
Proti velké vodě už chrání stovky staveb
Řada měst a obcí v Česku, které jsou velkou vodou ohroženy, už ale protipovodňová opatření má. Hráze na ochranu obyvatel i majetku většinou dokončily před několika lety. Zatímco v menších oblastech vyšla stavba na několik desítek milionů, ve větších pak částka přesáhla i několik miliard korun.
Ničivé povodně zažili lidé v Česku v novodobé historii už několikrát. Po rozsáhlých záplavách v roce 1997 začal stát systematicky pracovat na protipovodňových opatřeních na Moravě a ve východních Čechách. V první etapě výstavby vzniklo celkem 435 staveb, a to zejména v místech, která zasáhla velká voda před rokem 2000.
Později se práce soustředily zejména na stavbu hrází, pevných či mobilních stěn, anebo na systém lepšího zadržování vody v krajině a bezpečnosti přehrad při povodních. Za sedm let tehdy vzniklo na českém území 387 staveb.
Nyní probíhá třetí etapa, která potrvá do roku 2019. Ta se zaměřuje především na budování poldrů a na zadržování vody v neobydlených místech. V současnosti probíhá hlavně projektová příprava jednotlivých staveb.