Nejvzácnější kousky ze svého depozitáře představuje Numismatické oddělení Moravského zemského muzea. Mince a medaile získalo během uplynulých let od dárců nebo při vlastních archeologických průzkumech. V Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu jsou k vidění exponáty z období od 5. století před naším letopočtem až po zlatou medaili z roku 1929. Výstava je součástí oslav dvoustého výročí založení muzea.
Moravské zemské muzeum vystavuje svůj zlatý poklad
Návštěvníci výstavy v Dietrichsteinském paláci uvidí výběr unikátních a velmi vzácných mincí a medailí, které jsou jen malou ukázkou z velkého množství sbírkových předmětů numismatického oddělení muzea. To čítá téměř čtvrt milionu předmětů. „Nejzajímavější mincí, kterou vystavujeme, je nález z Moravského Ptení u Prostějova. Jedná se o zlatý keltský statér z období prvního století před naším letopočtem,“ pochlubila se Dagmar Grossmannová.
Zlatý poklad z Kobližné ulice dělníci rozkradli
Antický svět na výstavě prezentují ukázky římských, řeckých a keltských mincí. Vystaveny jsou také vzácné tolarové a dukátové ražby císařů Ferdinanda I. a Ferdinanda II. z brněnské mincovny. V expozici je velký poklad obsahující 937 pražských grošů z první poloviny 15. století z Kostelan na Kroměřížsku nebo poklad zlatých mincí z Kobližné ulice v Brně, který se našel počátkem 20. století. „Dělníci, kteří jej objevili, ho rozkradli. Až později, na zásah četnictva se povedlo část toho pokladu dát dohromady,“ popsala vedoucí numismatického oddělení muzea Dagmar Grossmannová. Z pokladu zbylo zhruba 20 mincí.
Na výstavu se nevešel svitavský poklad, který obsahoval 23 kilogramů stříbra. Našel se při rekonstrukci měšťanského domu ve třech sudech. Když dělníci kopli do stropu, začaly se na ně sypat peníze. Ražby byly z 19. století.
„Vybrali jsme unikáty z velkého množství numismatických předmětů. Výběr byl velmi těžký,“ vysvětlila Dagmar Grossmannová. Některé antické ražby byly podle ní nalezeny na Moravě. Z pozdější doby je zajímavostí například tolar k úmrtí Štěpána Šlika v bitvě u Moháče v roce 1526, korunovační medaile krále Ludvíka Jagellonského z roku 1544 nebo pamětní medaile k popravě anglického krále Karla I., který přišel o hlavu v roce 1649.
Numismatické oddělení je nejmenší, zato nejbohatší
„Numismatické oddělení je jedno z menších, ale je to nejbohatší oddělení našeho muzea. Obsahuje spoustu vzácných ražeb, které jsou jedinečné na celém světě,“ řekl generální ředitel Moravského zemského muzea v Brně Jiří Mitáček. Počátky numismatické sbírky sahají až k samotným počátkům Františkova muzea, které bylo předchůdcem MZM. Nejstarší záznam v inventáři je starý 201 let. Muzeum systematicky sbíralo například moravské ražby.
Od výstavy toho nejlepšího ze sbírky platidel čeká vedení Moravského zemského muzea hodně. Má totiž na co navazovat. „Především na hojně veřejností navštívené výstavy věnované nálezu boskovického pokladu nebo unikátní sbírky řádu a vyznamenání nizozemské královské rodiny,“ dodal Jiří Mitáček.
Zaplněným výstavním sálem pokračuje muzeum v oslavách 200 let od svého založení. Vyvrcholit mají v září. Muzeum chce zpřístupnit novou expozici dějin 20. století.