Stavba přehrady v Nových Heřminovech, o které tento týden ve stejnojmenné obci znovu diskutovali jak obyvatelé, tak zástupci Povodí Odry, by mohla začít už v roce 2020. Přestože řada místních je podle redaktora České televize Tomáše Indreie proti jejímu budování, někteří s tím už souhlasí. Kompenzace za výstavbu vodního díla mají dosáhnout více než 400 milionů korun.
Obyvatelé Nových Heřminov jsou názorově rozdělení. Stavba přehrady některým už nevadí
Spory o vodní dílo (zdroj: ČT24)
„Nerozumím tomu, proč se postoj obce vůbec nemění. Už na minulém zastupitelstvu jsem se vyjadřovala, že mám obavy, že obec bude vymírat, že se nebude rozvíjet. A když se nám tady nabízejí kompenzace – tak proč s nimi nesouhlasit,“ míní obyvatelka Nových Heřminov Renáta Vlčková.
Názory mezi místními se tak čím dál tím více rozdělují. „Zástupci Povodí Odry za lidmi z obce pravidelně jezdí a vysvětlují jim výhody nové přehrady,“ zjistil Tomáš Indrei.
Vizualizace vodního díla Nové Heřminovy
Stavbu přehrady odmítla obec v referendu před devíti lety. Nové hlasování ale vedení Nových Heřminov vyhlašovat nechce. Její starosta Ludvík Drobný nedávno uvedl, že iniciovat referendum sám nebude. „Obec nemá důvod měnit názor. Pokud jsou lidé, kteří referendum chtějí, mohou se o jeho vyhlášení pokusit,“ řekl.
Lidé jsou obecně proti velkým zásahům do krajiny
Prosadit nové přehrady se kvůli nesouhlasu obyvatel nedaří ani v dalších regionech. Mezi další zvažované nádrže, které by pomohly regulovat množství vody v krajině, se řadí Šanov, Senomaty, Pěčín či Vlachovice. Dvě by měly vzniknout ve středních Čechách, jedna v Královéhradeckém kraji a jedna ve Zlínském kraji. Podobně jako Nové Heřminovy však ani tato navrhovaná vodní díla nemají širokou podporu veřejnosti.
- Šanov (Rakovnický potok): 0,5 milionu metrů krychlových
- Senomaty (Kolešovický potok): 0,7 milionu metrů krychlových
- Pěčín (Zdobnice): 17,1 milionu metrů krychlových
- Vlachovice (Vlára): 19,4 milionu metrů krychlových
- pro srovnání – v. n. Vrané má 11,1 milionu metrů krychlových, Máchovo jezero 6,3 milionu
Ministerstvo zemědělství již dříve zveřejnilo seznam vytipovaných lokalit, které jsou vhodné pro výstavbu vodních nádrží. Podle zástupců ministerstva by se mohly budovat například tehdy, když stávající vodní zdroje nebudou stačit potřebám národního hospodářství – třeba následkem změny klimatu, lokálního sucha či zvýšené spotřeby vody.
Mapa LAPV
Protipovodňová opatření nejsou ani po 20 letech
Velkou část Nových Heřminov v roce 1997 spláchla ničivá povodeň. Ani 20 let po přírodní katastrofě žádná protipovodňová opatření nejsou hotová. A nedočkají se jich ani obyvatelé sousedních obcí.
Podle zástupce Povodí Odry Petra Březiny totiž platí, že dokud se nepostaví přehrada v Nových Heřminovech, není možné dělat další protipovodňová opatření v Krnově a nebo blízkých Branticích. Stát se také před lety zavázal pomoci sousednímu Polsku, které případná další povodeň může ohrozit.
Povodí už vykoupilo 98 procent všech potřebných pozemků, zbývají jen ty ve vlastnictví obce a jeden rodinný dům. Organizace před čtyřmi lety zahájila první demolice potřebné ke stavbě přehrady. Heřminovy ale ve stejném období napadly zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, jež se stavbou přehrady počítají. Podle žalobce byl projekt zbytečně nákladný a nešetrný k přírodě. Krajský soud žalobu zamítl.
O stavbě se jedná desítky let
Výstavba nádrže se řeší již desítky let. O tom, že se termín zahájení výstavby vodního díla neustále posunuje, svědčí i zpráva ze sklonku loňského roku, kdy zástupci Povodí Odry uvedli, že by se se stavbou přehrady mělo začít v roce 2019. Přehrada si žádá demolici desítek obytných a rekreačních staveb a několika zemědělských areálů.
Ministerstvo zemědělství předpokládá náklady téměř osm miliard korun. Za ně by se měla postavit nejen nádrž, ale i nová silnice včetně úprav celého koryta řeky. Aktuální se výstavba vodního díla znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997.
Přehrada v Nových Heřminovech (zdroj: ČT24)