Sucho hrozí, ale vidina nových nádrží nedělá lidem radost

Vláda nechá prověřit možnost stavby čtyř nových vodních nádržích v regionech nejvíce ohrožených suchem. Dvě by měly vzniknout ve středních Čechách, jedna v Královéhradeckém kraji a jedna ve Zlínském kraji.

Vodohospodáři se shodují, že je stavbu nových nádrží – včetně těch schválených již dříve – bezodkladně nutné zahájit vzhledem k čerstvé zkušenosti se suchem a velmi dlouhé přípravě. Vláda ale musí vzít v úvahu i dlouholeté odmítavé postoje obyvatel lokalit, které v případě stavby nových nádrží zaniknou, nebo budou muset omezit rozvoj.

Že byl rok 2015 mimořádně suchý a horký, si pamatuje leckdo. Vodohospodáři považují nejen rok 2015, ale i 2014 za důkaz, že je nutné co nejrychleji schválit a začít připravovat stavbu nových vodních nádrží.

„Jsme střechou Evropy, to znamená, že na naše území nic nepřitéká. Je nezbytné účelně hospodařit s množstvím vody, které máme – i s očekávanými srážkami, které přijdou. Jediný způsob, jak účelně hospodařit, je vytvořit akumulaci, abychom byli schopni tuto vodu využít v době jejího nedostatku, to znamená v období sucha,“ podotkl ředitel pro správy povodí státního podniku Povodí Moravy Antonín Tůma. Zdůraznil, že i když poslední dva roky byly kritické i na povrchu, zásoby podzemních vod se tenčí dlouhodobě.

Předseda organizace Koalice pro řeky David Pithart je však přesvědčen, že by podpora přehrad neměla převážit vše ostatní. „Musíme se především zaměřit na opatření v plochách a horních částech vodních toků, ovlivnit procesy, jako je zasakování, malý koloběh vody a tak dále,“ uvedl.

Vlachovice zvažují…

Zásoby vody pro Zlínský kraj, který loňské sucho postihlo velmi vážně, by měla zabezpečit nádrž Vlachovice na řece Vláře. „Zlínský kraj je jeden z nejvíce postižených regionů, spotřeba vody zde činí asi tisíc litrů za sekundu a kraj nemá žádnou rezervu. Pokud se bude promítat klimatická změna tak, jak je předpokládaná i v optimistických scénářích, tak lze očekávat, že zásoby poklesnou až o 30 procent,“ poznamenal Antonín Tůma.

Vlachovická nádrž, která v případě sucha nabídne 23 milionů metrů krychlových a v případě povodně zadrží až stoletou vodu, ale ještě čeká na schválení. Stejně jako mnoho dalších vodních nádrží nemá jednoznačnou podporu místních obyvatel.

I když loňské sucho leckoho obměkčilo, nic se nemění na tom, že případná stavba výrazně omezí územní rozvoj přilehlých obcí. „Budu zvažovat všechna možná pro a proti, protože je to významný zásah nejen do naší obce, ale i do celého okolí,“ řekl nedávno vlachovický starosta Zdeněk Hověžák.

Vlachovice jsou jen jednou z nádrží. Spolu s nimi nechá vláda prověřit i lokality u Pěčína na řece Zdobnici v Královéhradeckém kraji a ve dvou středočeských obcí Šanova, kde má vzniknout nádrž na Rakovnickém potoce, a Senomat, kde má být nádrž na Kolešovickém potoce.

V případě Pěčína nebude tak snadné stavbu prosadit. Jde o chráněné Orlické hory a stojí zde i několik domů. „Jednali jsme s představiteli všech dotčených obcí i krajů. Nezazněly vážnější výhrady. Budeme teď prověřovat, zda tyto lokality v rámci studií proveditelnosti jsou těmi nejvhodnějšími,“ řekl ČT ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

Ministerstvo: Nejde o klasické přehrady

Ministerstvo zemědělství se přitom brání přirovnávání nádrží ke klasickým přehradám. Zejména to neplatí o středočeských nádržích. „Nejde o klasické přehrady, ale o malé vodní nádrže, takže jejich rozsah a velikost dosahují velikosti středně velkého rybníka,“ upozornil ministr Marián Jurečka (KDU-ČSL). Plocha nádrží Senomaty a Šanov by měla být sotva desetinová ve srovnání s Máchovým jezerem.

  • Šanov (Rakovnický potok): 0,5 milionu metrů krychlových
  • Senomaty (Kolešovický potok): 0,7 milionu metrů krychlových
  • Pěčín (Zdobnice): 17,1 milionu metrů krychlových
  • Vlachovice (Vlára): 19,4 milionu metrů krychlových
  • pro srovnání – v. n. Vrané má 11,1 milionu metrů krychlových,  Máchovo jezero 6,3 milionu

… Nové Heřminovy se brání

Řada dalších, dosud neexistujících nádrží však již schválení vlády má. Povodí Odry pokračuje v přípravě vodní nádrže Nové Heřminovy, ačkoli čelí tvrdému odporu obce, podle které se má nádrž jmenovat a která loni podala ústavní stížnost. Na odporu místních proti stavbě na řece Opavě nic nezměnilo loňské sucho ani zvolení nového starosty.

Podle obchodního ředitele Povodí Odry Čestmíra Vlčka přitom již vzniká projektová dokumentace a ke konci se blíží výkupy pozemků. „Výkupy, které měly podle usnesení vlády začít v roce 2009, by měly v letošním roce skončit,“ uvedl.

Povodí Odry zažilo nejsušší období

Povodí Odry postihlo sucho obzvláště tvrdě a dozvuky suchého roku byly zřejmé i na jeho konci, když 20. prosince odtékalo Odrou do Polska nejméně vody v historii měření. Koncem roku takřka vyschly zejména beskydské nádrže. Nádrž Šance byla jen na 38 % svého běžného stavu a nádrž v Olešné dokonce jen na 11 procentech. Ke zvládnutí sucha byla jejich voda klíčová. „Bez přehrad bychom byli na suchu už v létě loňského roku. Takto zásobování stále probíhalo, jak pro pitné účely, tak pro průmyslové účely,“ upozornil Čestmír Vlček.

Kromě nádrže v Nových Heřminovech a s ní souvisejících staveb, kterých má být asi 50, mají situaci zlepšit i další opatření. „Jsou to opatření v krajině: výstavba malých vodních nádrží, odtěžování nánosů ve stávajících vodních nádržích a další opatření,“ shrnul obchodní ředitel Povodí Odry. Současně však zdůraznil, že taková opatření fungují pouze, když občas prší: „Vše je podmíněno tím, že srážky spadnou, to znamená, že voda bude. U nás byla situace taková, že nepršelo, byl absolutní deficit vody. V tomto případě opatření v krajině nepomohu.“

Naproti tomu David Pithart chce hledat způsoby, jak vodu, když už spadne, udržet na zemi co nejdéle. Do řek se podle něj dostává pouze čtvrtina vody, která v Česku ročně naprší či nasněží. „Zbytek se vsakuje nebo vypařuje, dostáváme se znovu do malého koloběhu vody. Tyto procesy musíme ovlivňovat, protože jsme v průběhu minulého režimu velmi zhoršili stav krajiny,“ podotkl.

Vláda loni v červenci schválila koncepci, která by měla vést k lepšímu hospodaření s vodou. Podle dokumentu by receptem na boj proti suchu mělo být lepší zavlažování, využití dešťové vody, šetření s vodou a její zadržování. Dokument obsahuje přes padesát úkolů pro ministerstva a úřady a počítá i se zvýšením poplatků za odběr podzemní vody.

Stát by například letos mohl modelově vyzkoušet na pilotním projektu na Rakovnicku, jak by fungovala státní správa při ohrožení suchem. Region je jednou z nejohroženějších oblastí, sucho tam dlouhodobě snižuje například výnosy plodin. Oblast také trpí požáry, město zakázalo během loňských letních měsíců vstup lidí do lesů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Druhý den rozpočtových jednání ministrů se Schillerovou skončil

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve středu pokračovala v jednáních se členy vlády o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Po úterních schůzkách se sedmi ministry jednala s dalšími šéfy resortů. Celkovou podobu rozpočtu zatím žádný z účastníků jednání nekomentoval. Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že rozpočtový schodek by měl být výrazně nižší než 400 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Senát vrátil znovuzavedení EET i zákon o státních zaměstnancích sněmovně

Senát ve středu vrátil předlohu ke znovuzavedení EET s pozměňovacími návrhy sněmovně. Poslancům vrátil i změny podmínek zaměstnávání státních úředníků a návrh na zrušení pravomoci prezidenta určovat vedoucí diplomatických misí. Senátoři schválili lepší ochranu spotřebitelů při uzavírání finančních smluv on-line a umožnili i přijetí úpravy sněmovních pravidel k omezení možných obstrukcí. Novelu stavebního zákona budou probírat nejdříve ve čtvrtek. Senátoři TOP 09 a ODS jsou připraveni obrátit se kvůli ní na Ústavní soud.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoO lžích politiků i o tom, kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska, hovořili Moláček a Golis

Novinář musí být nestranný, ale to neznamená, že nesmí mít názor. Když politici lžou, je povinností novináře na to upozornit. Někteří ale lžou víc než jiní. Jaký je dopad lží a dezinformací nejen na sociálních sítích na veřejnost? Kdo ohýbá realitu ve prospěch Ruska? A proč jsou zrovna v současnosti veřejnoprávní média a jejich nezávislost mnohem důležitější, než kdykoliv v minulosti? Na otázky Jany Neumannové odpovídají reportéři Jan Moláček a Ondřej Golis. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry Reportérů ČT, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 13 hhodinami

Část Česka ve čtvrtek zasáhnou silné bouřky, uvedl ČHMÚ

V Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji hrozí v noci na čtvrtek silné bouřky. V noci na pátek se mohou bouřky doprovázené nárazy větru a kroupami objevit také v pásu na jihovýchodě země. Ve výstraze to ve středu uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 15 hhodinami

VideoSkopeček vyzval ke konsolidaci. Schodky minulé vlády nepřekročíme, řekl Vondráček

Začala jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Samozřejmě ministři musí kopat za své resorty, ale musíme plnit programové prohlášení, ve kterém říkáme, že chceme směřovat k vyrovnané bilanci,“ poznamenal předseda Svobodných Libor Vondráček (klub SPD) v Událostech, komentářích. „Schodky minulé vlády ale rozhodně nepřekročíme,“ dodal. Ke konsolidaci veřejných financí vyzval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). „Nicméně vláda si rozvolnila rozpočtová pravidla,“ upozornil a doplnil, že toto rozhodnutí kritizují i experti. „Už to není jen spor mezi opozicí a vládou,“ řekl. O jednání o rozpočtu hovořili také komentátor Reflexu Viliam Buchert a redaktorka Seznam Zpráv Tereza Povolná. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.
před 20 hhodinami

VideoPiráti by v příštím roce chtěli schodek rozpočtu pod 300 miliard, říká Hřib

„Já bych prosazoval deficit, který by byl menší než předchozí (letošní) rok. To znamená – bavili bychom se o tom, že by to muselo být po třemi sty miliardami,“ sdělil v úterním Interview ČT24 ke státnímu rozpočtu na příští rok předseda Pirátů Zdeněk Hřib. „Pokud bychom se bavili o tom, jakým způsobem deficity začít krotit, tak je nutné mít odvahu dělat nějaké kroky, které bude nutné také vysvětlovat, což je jedna z věcí, co by měl politik dělat,“ doplnil s tím, že prostředky by šlo získat třeba omezením dotací pro velké zemědělské podniky. Ušetřit by dle něj stát mohl také vstupem do mechanismu směnných kurzů ERM II. Zmínil rovněž zdanění tichého vína či legalizaci konopí. Hřib v pořadu moderovaném Danielem Takáčem hovořil také o hospodaření krajů a obcí či o volebních preferencích Pirátské strany.
před 20 hhodinami

Skončilo první kolo jednání ministrů se Schillerovou o rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) během úterý jednala s ministry o podobě jejich rozpočtových kapitol pro rok 2027. Sérii schůzek zahájil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Následně dorazili ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé), šéf resortu školství Robert Plaga (za ANO), ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO), ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) či ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), který sdělil, že stát i v příštím roce převezme veškeré poplatky za podporované zdroje energie. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by schodek příští rok měl být významně pod 400 miliard korun.
18. 8. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

Překlep či úmysl. Za jízdu bez platné dálniční známky letos padly pokuty za 48 milionů

Policisté a celníci zjistili od začátku roku do konce července přes 36 tisíc případů jízdy bez platné dálniční známky. Rozdali za to pokuty za téměř 48 milionů korun. Vyplývá to ze statistik policie a Celní správy. Za stejné období v loňském roce přitom zjistili o téměř osmnáct set případů méně. Podle mluvčího Celní správy Richarda Zemana si pokutovaní řidiči nejčastěji dálniční známku vůbec nekoupí, nebo zapomenou, že jim vypršela. K postihům mohou vést i překlepy při nákupu známky.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.