Část obyvatel Nových Heřminov na Bruntálsku chce nové referendum ke stavbě přehrady, která má obec částečně zatopit. Platné referendum z roku 2008 přitom zavazuje obec k boji proti stavbě, jež má podle Povodí Odry zvýšit protipovodňovou ochranu obcí podél horního toku Opavy.
Padne poslední překážka k přehradě v Nových Heřminovech? Místní chtějí nové referendum
Přehrada v Nových Heřminovech (zdroj: ČT24)
Zastánci nového hlasování tvrdí, že obec bojem proti stavbě přijde o kompenzace od státu v řádu stovek milionů korun a že nyní by většina lidí se stavbou souhlasila. Starosta Ludvík Drobný referendum odmítá. Podle něj to je jediná zbraň, která obci v boji proti zatopení zbyla.
Povodí Odry nedávno oznámilo, že stavba přehrady začne zřejmě v roce 2020. Nyní má vykoupeno 98 procent nemovitostí. Zbývá vykoupit jeden dům a 28 000 metrů čtverečních pozemků. Jejich majiteli jsou obec a dva lidé. Nové Heřminovy by kvůli zamítavému postoji k přehradě mohly přijít o 425 milionů, které na jejich rozvoj chce uvolnit vláda. „Proto chceme nové referendum. Jsem přesvědčená, že většina lidí by už s přehradou souhlasila. Hodně z nich má ale strach,“ uvedla obyvatelka obce Pavlína Daňková.
Poukazuje tak na to, že starosta Drobný je opačného názoru a opírá se o výsledky posledních komunálních voleb z roku 2014. Tehdy jeho sdružení kandidovalo jako to, které je proti přehradě. Zastánci nádrže, kteří se zformovali do dalšího uskupení, prohráli. „Výsledek byl 5 : 2 ve prospěch boje proti přehradě. Uvidíme, jak to dopadne v příštích volbách,“ řekl Drobný.
Nové Heřminovy před realizací přehrady
Starosta: Názor nezměníme
Drobný iniciovat referendum sám nechce. „Obec nemá důvod měnit názor. Pokud jsou lidé, kteří referendum chtějí, mohou se o jeho vyhlášení pokusit,“ řekl. Starosta zároveň žádá o revizi rozhodnutí vlády z roku 2008, které stavbu umožnilo. „Chceme jen, aby někdo nezávislý posoudil podklady, na jejichž základě vláda rozhodla. Domníváme se, že byla podvedena. Byly jí podstrčeny materiály, které neodpovídají skutečnosti,“ uvedl.
Opírá se o studii Václava Čermáka, podle níž je citlivé rozšíření koryta řeky Opavy v Krnově a protipovodňová opatření na jejím horním toku dostatečnou ochranou před stoletou vodou. Přehrada se stavět nemusí, uvádí studie.
Obec navrhuje, aby vláda jmenovala nezávislého zmocněnce pro Nové Heřminovy, který by možnosti řešení znovu prověřil. Ředitel Povodí Odry Jiří Pagáč je k tomu skeptický. Podle něj má povodí řadu jiných studií, podle nichž je možné obce ochránit jen kombinací několika prvků. Jedním z nich je právě přehrada. „Vláda v roce 2008 rozhodla. Nechceme se už vracet k tomu, co bylo před tímto datem,“ řekl.
Pokud se ukáže, že rozhodnutí postavit přehradu bylo správné, jsme připraveni začít spolupracovat.
Přehrada si žádá demolici 33 obytných a rekreačních staveb a čtyř zemědělských areálů. Ministerstvo zemědělství předpokládá náklady téměř osm miliard korun. Za ně by se měla postavit přehrada a nová silnice, cena ale zahrnuje i další úpravy celého koryta řeky. Výstavba nádrže se řeší již desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Vláda nakonec vybrala menší variantu.
Povodí Odry už před čtyřmi lety vykoupilo většinu nemovitostí, které pro stavbu přehrady potřebuje, a zahájilo první demolice. Heřminovy ale ve stejném období napadly zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, jež se stavbou přehrady počítají. Podle žalobce byl projekt zbytečně nákladný a nešetrný k přírodě. Krajský soud ale žalobu zamítl.
Na sklonku loňského roku Povodí Odry uvedlo, že by se se stavbou přehrady mělo začít v roce 2019.