Přehrada v Nových Heřminovech se má začít stavět v roce 2020. Obec je proti. Odmítá prodat majetek a žádá vládu o nové posouzení rozhodnutí z roku 2008, kdy obyvatelé Nových Heřminov vyjádřili nesouhlas se stavbou. Povodí Odry již začalo s přípravami dokumentace pro územní řízení, které je nutné pro plánovanou stavbu přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Samotné územní řízení plánuje spustit v roce 2018.
Stavbu přehrady podporuje i moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák. Nádrž je podle něj důležitá z bezpečnostních důvodů – má ochránit zhruba 6000 lidí v povodí horní Opavy před stoletou vodou. Vondrák vyzdvihl i její funkci jako zdroje vody s ohledem na stále častější epizody sucha. V neposlední řadě bude mít podle něj rekreační funkci, což může prospět rozvoji celého regionu.
„Povodí Odry poukazuje na to, že obec Nové Heřminovy má možnost jako kompenzaci za stavbu přehrady získat 424 milionů korun třeba na stavbu infrastruktury nebo rozvojové projekty,“ sdělila redaktorka České televize Markéta Radová.
Vedení Heřminov je ale trvale proti stavbě přehrady, která je podle něj zbytečná a naddimenzovaná – vychází přitom z některých odborných studií, jež ukázaly, že dostatečnou protipovodňovou ochranu by zajistila i pouze opatření spjatá se samotnou řekou Opavou.
Geologové již území podrobně prozkoumali
Na území, na němž má na Bruntálsku vzniknout přehrada Nové Heřminovy, už odborníci v roce 2015 dělali geologické průzkumy a připravovali dokumentaci pro územní řízení. Začaly rovněž stavby některých souvisejících opatření, které mají v povodí řeky Opavy omezit riziko povodní.
Nové Heřminovy ale už tehdy v tiskovém prohlášení opět uvedly, že se stavbou nesouhlasí a pokusí se jí zabránit. Povodí Odry zástupcům obce vzkázalo, že by díky kompenzačním opatřením mohla v Heřminovech vzniknout rozvojová území s podobným typem zástavby, jaká je v místech, která má zatopit voda.
Povodí Odry už před čtyřmi lety vykoupilo většinu nemovitostí, které pro stavbu přehrady potřebuje, a zahájilo první demolice. Nové Heřminovy ale ve stejném období napadly zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, jež se stavbou přehrady počítají. Podle žalobce byl projekt zbytečně nákladný a nešetrný k přírodě. Krajský soud ale žalobu zamítl.
Na sklonku loňského roku Povodí Odry uvedlo, že by se se stavbou přehrady mělo začít v roce 2019. Vykoupeno má nyní 98 procent pozemků. Vzdát se nezastavěných parcel, které jsou pro stavbu klíčové, odmítá i obec.
„Je to i naše jediná páka, jak Povodí Odry přinutit k jednání,“ uvedl starosta Ludvík Drobný (nestr.). Pokud se ale Povodí s majiteli pozemků nedohodne, bude podle investičního ředitele Miroslava Janoviaka bohužel muset přistoupit k vyvlastňovacím řízením. „Přehrada určitě bude. Je jen otázkou, kdy. Přehrada je zanesena do zásad územního rozvoje kraje, který je nadřazen všem územním plánům,“ dodal.
Výstavba nádrže v Nových Heřminovech se řeší už několik desítek let. Aktuální se stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Vláda nakonec schválila menší variantu. Ministerstvo zemědělství vyčíslilo náklady na vznik přehrady na několik miliard korun.
- Přehrada Nové Heřminovy na řece Opavě je první od roku 1989, která se má v Česku stavět. Slezská Harta na Bruntálsku byla poslední, která se začala budovat za socialismu v roce 1987. Dokončena byla o deset let později. Zasáhla do existence několika obcí, z Karlovce zůstal nad vodou jen kostel. Situace lidí z Nových Heřminov tak nemá v současné době srovnání. Tamní lidé ji aktuálně dávají do souvislosti s děním v Horním Jiřetíně. Podobně jako oni mají obavy, co s nimi bude. Vodní dílo, byť jeho menší varianta, bude významným zásahem do života obyvatel obce i jejího okolí. Ke zbourání je určeno celkem 56 objektů, z toho 24 slouží k bydlení. První demolice byla zahájena v roce 2013.
