Kvůli heřminovské přehradě padá první dům, následovat budou desítky dalších

Nové Heřminovy (Bruntálsko) – První dům ustoupí plánované přehradě na řece Opavě, kterou chtějí vodohospodáři postavit v Nových Heřminovech. Začala jeho demolice, v nejbližších dnech budou následovat další. Do konce roku chce Povodí Odry, které bude přehradu stavět, zbourat tři objekty. Celkem chce povodí zbourat více než tři desítky budov.

Jako první poslalo Povodí Odry demoliční dělníky k rodinnému domu, který majitel pronajímal. Podle starosty Radka Sijky byl v havarijním stavu. Mluvčí vodohospodářů Čestmír Vlček doplnil, že letos nechá povodí zbourat ještě další dva heřminovské domy. Celkem potom podle něj musí kvůli přehradě zaniknout 12 trvale obývaných domů, 21 rekreačních objektů a čtyři zemědělské areály. Většina potřebných objektů je vykoupená, ačkoli v nich ještě obyvatelé mohou zůstávat. „Zatím plánujeme demolici pouze staveb, které jsou opuštěné. Pokud bývalí majitelé zatím chtějí zůstat, mohou. Máme to jako uživatelské břemeno zaneseno i ve smlouvách,“ poznamenal Čestmír Vlček. Asi desetinu pozemků se vodohospodářům nedaří vykoupit, majitelé své domy prodat odmítají.

Starosta Sijka, který je odpůrcem stavby přehrady, vodohospodáře kritizoval za to, že povodňovou ochranu začali připravovat právě demolicemi. „Povodí by mělo dělat něco pořádného. Třeba úpravy v korytě, na které čekáme 15 let,“ podotkl starosta.

Stavební firma začala 16. října s přípravnými pracemi před demolicí první nemovitosti v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Ustoupit musí plánované přehradě.
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Přehrada Nové Heřminovy má chránit před povodněmi část Krnovska a Opavska. Povodí Odry připravuje stavbu od roku 2009, nic na tom nezměnilo ani heřminovské referendum, kterým občané vyzvali vedení obce, aby proti stavbě bojovalo všemi prostředky. Starosta Radek Sijka nedávno upozornil, že bude stavbu co nejvíce zdržovat. Například chce zabránit zanesení vodního díla do obecního územního plánu. „Podle našeho názoru nemusíme do plánu zanést něco, co by zhoršilo kvalitu života v obci. Vnímáme to jako naši poslední zbraň,“ řekl starosta. Mluvčí vodohospodářů je ale přesvědčen, že stavba může začít i tak. „Bylo by sice ideální, kdyby přehrada byla v územním plánu obce. Stavět ale budeme moci,“ řekl Vlček.

Kritici přehrady, mezi kterými je kromě obyvatel obce také Hnutí Duha, poukazují mimo jiné na to, že při posuzování vlivu stavby na životní prostředí se nikdo nezabýval jinými možnými protipovodňovými opatřeními. Studie EIA pracovala pouze s tzv. nulovou variantou a možnostmi menší či větší přehradní nádrže. „Proces posuzování vlivu na životní prostředí má ale podle zákona být zpracován pro několik variant a z nich má vybrat tu, která životní prostředí poškodí nejméně. My jsme přesvědčeni, že šetrnější varianty řešení existují, jen se jimi ministerstvo ani projektant nezabývali,“ uvedl poté, co ministerstvo životního prostředí studii schválilo, Ivo Dokoupil z Hnutí Duha. Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko loni, stavbě však dalo 48 podmínek, které se týkají ochrany přírody, ale i heřminovských památek či přeložení státní silnice I/45.

Nová vodní nádrž zaplaví 6,5 tisíce metrů čtverečních, maximálně zadrží přes 16 tisíc metrů krychlových vody. Před velkou vodou by měla chránit především Krnov a obce Brantice a Zátor. Vláda schválila tzv. menší variantu přehrady, která nepočítá s úplným zaplavením obce Nové Heřminovy. Schválený harmonogram počítá s tím, že do roku 2016 by měly být vykoupeny všechny dotčené pozemky a vydáno územní rozhodnutí. Heřminovský starosta je však přesvědčen, že bude moci stavbě bránit nejméně do roku 2020, kdy obec bude muset sjednotit svůj územní plán s krajskými zásadami územního rozvoje, v nichž přehrada je.

Jak šel čas s projektem přehrady v Nových Heřminovech

  • 1923 - První projekt přehrady v Nových Heřminovech.
  • 1960 - Vyhlášena stavební uzávěra v obci kvůli výstavbě nádrže, která se měla začít budovat v nejbližší době a sloužit jako zásobárna vody pro rozvíjející se ostravskou aglomeraci.
  • Počátek 90. let - Rozvoj průmyslu na Ostravsku se zastavuje, klesá poptávka po vodě. V obci úředníci povolují stavbu několika rodinných domů a rekonstrukci současných.
  • 1994 - Byl schválen územní plán velkého územního celku Jeseníky, který s přehradou počítá.
  • 1997 - Po povodni přijel do obce tehdejší ministr zemědělství Josef Lux a podle Mladé fronty DNES prohlásil, že přehrada se začne budovat do roka a do dne.
  • 1999 - Konala se Krnovská konference o protipovodňových opatřeních, na stole ležel jediný projekt - přehrada; obce z regionu hlasovaly: 13 obcí pro přehradu, čtyři ji nevyloučily a čtyři byly proti.
  • 2001 – Studie ministerstva zemědělství: „V případě povodňové ochrany Krnova je nádrž Nové Heřminovy nezastupitelná,“ uváděla studie.
  • 19. června 2003 - Moravskoslezský kraj doporučil zatopení obce Nové Heřminovy.
  • 12. března 2004 - Petici proti zaplavení obce s více než 4 000 podpisy předali aktivisté sdružení Arnika na ministerstvo zemědělství. Ekologové namítali, že by přehrada změnila klima v oblasti a že existují šetrnější řešení, jak vodu zadržet už ve vyšších polohách hor.
  • 21. dubna 2008 - Topolánkova vláda schválila menší variantu protipovodňové nádrže, podle níž má přehrada zaplavit na 60 objektů obce.
  • Obyvatelé Nových Heřminov se v roce 2008 v místním referendu postavili proti přehradě, stejně tak se vyjádřilo i vedení obce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
před 14 hhodinami

Oholili mi hlavu, ale integritu mi vzít nemohli, říká přeživší holocaustu

Významná psycholožka a psychoterapeutka Lydia Tischlerová prožila dětství poznamenané holocaustem, deportacemi i pobytem v Osvětimi. Hrůzy války podle ní formovaly její celoživotní směřování k psychoterapii. Po válce našla nový domov v Anglii, později pomáhala rozvíjet psychoterapeutické vzdělávání i v tuzemsku.
včera v 13:12

Židovská obec v Praze hledá příběhy tisíce neoznačených hrobů

Na Novém židovském hřbitově v Praze zůstává přes tisíc neoznačených hrobových míst, ukazují data Židovské obce. Statistiku se snaží napravit projekt, jehož cílem je vrátit lidem důstojnost a připomenout jejich životní příběhy. Podle Jáchyma Pešaty ze společnosti Matana už takto přibylo přes 120 náhrobků se jmény. Projekt ale naráží na nedostatek financí.
včera v 09:02

Soud vzal v kauze dotačního podvodu do vazby viceprezidenta Hospodářské komory

Městský soud v Brně vzal do vazby viceprezidenta Hospodářské komory a podnikatele Michala Štefla v kauze stamilionových dotací na brněnské inovační centrum. Další dva aktéry, u kterých pověřený evropský žalobce Radek Mezlík žádal vazbu, pustil na svobodu. Jde o pracovnici brněnského stavebního úřadu Ivanu Hlávkovou a podle dostupných informací také o bývalého náměstka na ministerstvu průmyslu a obchodu Mariana Piechu.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Jihlava otevře unikátní šachtu. Připomene těžbu stříbra

Už letos v létě by se první návštěvníci mohli podívat na unikátní technickou památku Jihlavy, která připomene historii dobývání stříbra. Veřejnosti se otevře Šachta svatého Jiří. Momentálně v ní probíhají práce, díky nimž bude přístup do prostoru šachty bezpečný.
10. 4. 2026

Sníh komplikoval dopravu na Karlovarsku, k nehodám došlo i v Plzeňském kraji

Sněžení v Karlovarském kraji zkomplikovalo dopravu, především na Karlovarsku napadlo nad ránem místy i několik centimetrů mokrého sněhu. Na silnici I/6 na výjezdu z Karlových Varů blokovala kolona vozidel průjezd, silnice byla několik desítek minut neprůjezdná. Sníh napadl také v Plzeňském kraji, na mokrých vozovkách se stalo několik nehod. Podle policie jich ale nebylo nijak výrazně vyšší množství.
10. 4. 2026Aktualizováno10. 4. 2026

Nejsou to pěstouni, přesto mění dětem život. Hostitelů je málo

Nadační fond Spoluživot hledá nové hostitele pro děti z dětských domovů. Hostitelská péče je málo známou alternativou k náhradní rodinné péči. Na rozdíl od adopce či pěstounství dítě nepřichází do nového domova na každodenní bydlení. Hostitel se nestává náhradním rodičem, ale nabízí možnost trávit společný čas a navázat dlouhodobý vztah. V dětských domovech v Česku žije přes čtyři tisíce dětí.
10. 4. 2026

VideoPřemnožení komárů monitorují vědci na jihu Moravy

Líhniště komárů hledají vědci v lužních lesích jižní Moravy. Pomocí letadla a dronů chtějí zmapovat tůně, kde se hmyz líhne. Na pozoru se mají i před nenápadnými sníženinami. Stačí trocha vody a půda ožije. „Na jeden metr čtvereční tam může být až několik tisíc vajíček. Ona samozřejmě laickým okem nejsou vidět,“ sdělil geoinformatik Jan Brus z Univerzity Palackého v Olomouci. V CHKO Soutok jsou komáří kalamity obvyklé v létě, při hrozícím přemnožení pak vědci zakročí postřikem. „Nechceme ty komáry zničit, ale limitovat je na únosnou mez,“ dodal Brus.
10. 4. 2026
Načítání...