Kvůli heřminovské přehradě padá první dům, následovat budou desítky dalších

Nové Heřminovy (Bruntálsko) – První dům ustoupí plánované přehradě na řece Opavě, kterou chtějí vodohospodáři postavit v Nových Heřminovech. Začala jeho demolice, v nejbližších dnech budou následovat další. Do konce roku chce Povodí Odry, které bude přehradu stavět, zbourat tři objekty. Celkem chce povodí zbourat více než tři desítky budov.

Jako první poslalo Povodí Odry demoliční dělníky k rodinnému domu, který majitel pronajímal. Podle starosty Radka Sijky byl v havarijním stavu. Mluvčí vodohospodářů Čestmír Vlček doplnil, že letos nechá povodí zbourat ještě další dva heřminovské domy. Celkem potom podle něj musí kvůli přehradě zaniknout 12 trvale obývaných domů, 21 rekreačních objektů a čtyři zemědělské areály. Většina potřebných objektů je vykoupená, ačkoli v nich ještě obyvatelé mohou zůstávat. „Zatím plánujeme demolici pouze staveb, které jsou opuštěné. Pokud bývalí majitelé zatím chtějí zůstat, mohou. Máme to jako uživatelské břemeno zaneseno i ve smlouvách,“ poznamenal Čestmír Vlček. Asi desetinu pozemků se vodohospodářům nedaří vykoupit, majitelé své domy prodat odmítají.

Starosta Sijka, který je odpůrcem stavby přehrady, vodohospodáře kritizoval za to, že povodňovou ochranu začali připravovat právě demolicemi. „Povodí by mělo dělat něco pořádného. Třeba úpravy v korytě, na které čekáme 15 let,“ podotkl starosta.

Stavební firma začala 16. října s přípravnými pracemi před demolicí první nemovitosti v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Ustoupit musí plánované přehradě.
Zdroj: Jaroslav Ožana/ČTK

Přehrada Nové Heřminovy má chránit před povodněmi část Krnovska a Opavska. Povodí Odry připravuje stavbu od roku 2009, nic na tom nezměnilo ani heřminovské referendum, kterým občané vyzvali vedení obce, aby proti stavbě bojovalo všemi prostředky. Starosta Radek Sijka nedávno upozornil, že bude stavbu co nejvíce zdržovat. Například chce zabránit zanesení vodního díla do obecního územního plánu. „Podle našeho názoru nemusíme do plánu zanést něco, co by zhoršilo kvalitu života v obci. Vnímáme to jako naši poslední zbraň,“ řekl starosta. Mluvčí vodohospodářů je ale přesvědčen, že stavba může začít i tak. „Bylo by sice ideální, kdyby přehrada byla v územním plánu obce. Stavět ale budeme moci,“ řekl Vlček.

Kritici přehrady, mezi kterými je kromě obyvatel obce také Hnutí Duha, poukazují mimo jiné na to, že při posuzování vlivu stavby na životní prostředí se nikdo nezabýval jinými možnými protipovodňovými opatřeními. Studie EIA pracovala pouze s tzv. nulovou variantou a možnostmi menší či větší přehradní nádrže. „Proces posuzování vlivu na životní prostředí má ale podle zákona být zpracován pro několik variant a z nich má vybrat tu, která životní prostředí poškodí nejméně. My jsme přesvědčeni, že šetrnější varianty řešení existují, jen se jimi ministerstvo ani projektant nezabývali,“ uvedl poté, co ministerstvo životního prostředí studii schválilo, Ivo Dokoupil z Hnutí Duha. Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko loni, stavbě však dalo 48 podmínek, které se týkají ochrany přírody, ale i heřminovských památek či přeložení státní silnice I/45.

Nová vodní nádrž zaplaví 6,5 tisíce metrů čtverečních, maximálně zadrží přes 16 tisíc metrů krychlových vody. Před velkou vodou by měla chránit především Krnov a obce Brantice a Zátor. Vláda schválila tzv. menší variantu přehrady, která nepočítá s úplným zaplavením obce Nové Heřminovy. Schválený harmonogram počítá s tím, že do roku 2016 by měly být vykoupeny všechny dotčené pozemky a vydáno územní rozhodnutí. Heřminovský starosta je však přesvědčen, že bude moci stavbě bránit nejméně do roku 2020, kdy obec bude muset sjednotit svůj územní plán s krajskými zásadami územního rozvoje, v nichž přehrada je.

Jak šel čas s projektem přehrady v Nových Heřminovech

  • 1923 - První projekt přehrady v Nových Heřminovech.
  • 1960 - Vyhlášena stavební uzávěra v obci kvůli výstavbě nádrže, která se měla začít budovat v nejbližší době a sloužit jako zásobárna vody pro rozvíjející se ostravskou aglomeraci.
  • Počátek 90. let - Rozvoj průmyslu na Ostravsku se zastavuje, klesá poptávka po vodě. V obci úředníci povolují stavbu několika rodinných domů a rekonstrukci současných.
  • 1994 - Byl schválen územní plán velkého územního celku Jeseníky, který s přehradou počítá.
  • 1997 - Po povodni přijel do obce tehdejší ministr zemědělství Josef Lux a podle Mladé fronty DNES prohlásil, že přehrada se začne budovat do roka a do dne.
  • 1999 - Konala se Krnovská konference o protipovodňových opatřeních, na stole ležel jediný projekt - přehrada; obce z regionu hlasovaly: 13 obcí pro přehradu, čtyři ji nevyloučily a čtyři byly proti.
  • 2001 – Studie ministerstva zemědělství: „V případě povodňové ochrany Krnova je nádrž Nové Heřminovy nezastupitelná,“ uváděla studie.
  • 19. června 2003 - Moravskoslezský kraj doporučil zatopení obce Nové Heřminovy.
  • 12. března 2004 - Petici proti zaplavení obce s více než 4 000 podpisy předali aktivisté sdružení Arnika na ministerstvo zemědělství. Ekologové namítali, že by přehrada změnila klima v oblasti a že existují šetrnější řešení, jak vodu zadržet už ve vyšších polohách hor.
  • 21. dubna 2008 - Topolánkova vláda schválila menší variantu protipovodňové nádrže, podle níž má přehrada zaplavit na 60 objektů obce.
  • Obyvatelé Nových Heřminov se v roce 2008 v místním referendu postavili proti přehradě, stejně tak se vyjádřilo i vedení obce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Požárů elektrokol a elektrokoloběžek přibývá. Pozor na chyby spojené s nabíjením

Počet požárů elektrokol a elektrokoloběžek v Česku roste. Zatímco ještě v roce 2019 hasiči řešili jen tři případy, loni už jich bylo 125. Nejčastější příčinou bývá technická závada spojená s elektrickým zkratem, často při nabíjení.
před 2 hhodinami

Silničáři začali v Mikulově opravovat most na hlavním tahu do Rakouska

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Na trati Plzeň–Klatovy začala výluka. Aplikace hlásí chyby při nákupu jízdenek

Na železniční trati mezi Plzní a Klatovy začala téměř čtyřměsíční výluka související se stavbou obchvatu Přeštic. Řadu spojů v celé délce nahradily autobusy. Cestující se však musí připravit na drobné komplikace. Dopravce například přemístil některé zastávky, což způsobilo chyby v mobilní aplikaci pro nákup jízdenek.
před 15 hhodinami

Převrácený kamion zablokoval dálnici D1 u Domašova

Převrácený nákladní vůz v pondělí dopoledne na necelou hodinu zablokoval dálnici D1 na 171. kilometru u Domašova na Brněnsku ve směru na Prahu. Následně se začalo jezdit odstavným pruhem, po 13:00 policie dálnici znovu plně zprůjezdnila. Po havárii se utvořila několikakilometrová kolona. Při nehodě nebyl nikdo zraněn.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoSrážek chodců s tramvajemi v Praze ubývá

Nejméně srážek tramvají s chodci za deset let hlásí pražský dopravní podnik. Ve srovnání s lety před pandemií covidu jde o třetinový pokles. Z více než sedmdesáti loňských nehod skončila většina lehkým zraněním, dvě ale smrtí. Dopravní podnik se jim snaží předcházet školením řidičů i osvětou. Právě proto zveřejnil videa střetů. Nejrizikovější úsek v Praze začíná na I. P. Pavlova. Podle koordinátora BESIP pro Středočeský kraj Ondřeje Žabenského může za většinu nehod spěch a nepozornost. „Dneska vidíme sluchátka v uších, zraky upřené do mobilu,“ pronesl.
včera v 06:30

Přenášela zbraně i motáky. Dana Milatová se do odboje zapojila už jako školačka

Rodina Gajdošíkových se za druhé světové války aktivně účastnila odboje na Zlínsku. Do ilegální činnosti se zapojily i děti – Dana Milatová jako školačka přenášela partyzánům zbraně, které měl otec v úkrytech na hřbitově, a z věznice gestapa pašovala motáky. Věděla, že jí jde o život, přesto se do nebezpečných akcí s odvahou pouštěla. Ani dnes by prý neváhala a bojovala by za svobodu.
1. 3. 2026

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Obce raději kupují zchátralé nemovitosti, obávají se vzniku problémových ubytoven

Města a obce vykupují nemovitosti, aby zabránily jejich přeměně na soukromé sociální ubytovny. Za pořízení a následné rekonstrukce tak vydávají desítky milionů korun. Často jde o hotely, ale odkupují také budovy pošty nebo bývalé obchodní domy.
28. 2. 2026
Načítání...