Zatímco zástupci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) prozatím upustili od ambiciózního záměru obnovit v okolí Zlatých Hor na Jesenicku těžbu zlata, vedení Zlatých Hor podniká kroky opačné. Město totiž před několika dny souhlasilo s průzkumem, který by ukázal, kde by se mohlo těžit.
Zlato by se mohlo dobývat jen na dohled od města z Příčné hory. Regionu by to přineslo nová pracovní místa a městu peníze.
„Je předčasné mluvit o nějakých ziscích pro město, nicméně si myslím, že by je to přineslo, byť ta nezaměstnanost tady není už tak vysoká,“ sdělil starosta Zlatých Hor Milan Rác.
Podle odborníků by se však kvůli nízkým cenám zlata nyní těžba nevyplatila. V okolí Zlatých Hor jsou několikatunové zásoby a obnovená těžba zlata v regionu s vyšší nezaměstnaností by mohla dát v následujících letech práci možná i stovkám lidí.
MPO: Cena zlata je nízká
Mluvčí MPO František Kotrba již dříve uvedl, že by podle oponentního posudku společnosti ČSOB Advisory těžba zlata u Zlatých Hor byla při jeho současné ceně na světových trzích ekonomicky nevýhodná, a to bez ohledu na možné způsoby těžby. Oponentní posudek byl zpracován ke studii proveditelnosti, kterou kvůli zvažovanému obnovení těžby v okolí Zlatých Hor napsal státní podnik Diamo.
„Pro efektivitu je přímo určující cena zlata na světových trzích. Ta v současné době těžbu v této lokalitě (Zlaté Hory) z ekonomického hlediska vylučuje. Samozřejmě to není nyní možné zcela vyloučit někdy v budoucnu, pokud se budou světové ceny zlata v delším časovém výhledu vyvíjet příznivě,“ uvedl Kotrba.
- Těžit zlato se na Příbramsku pokoušela kanadská firma. Konkrétně se zajímala o Veselý vrch na Mokrsku poblíž Nového Knína. V osmdesátých letech zde proběhl geologický průzkum, během kterého se zjistilo, že se pod zemí skrývá 140 tun zlata. Místní obyvatelstvo však bylo zásadně proti těžbě. Obávalo se devastace přírody a poškození spodních vod. Těžba, která by trvala 15 let, měla přinést zisk až 100 miliard korun. Obec a stát z částky měla získat 10 procent. Ministerstvo životního prostředí v roce 2013 řízení přerušilo.
- V devadesátých letech geologové objevili zlato i v okolí Rožmitálu pod Třemšínem, konkrétně v Petráskově hoře u Vacíkova. Stát však začal registrovat zvýšený zájem o těžbu až před třemi lety. Obavy obyvatel hlavně vyvolávala metoda těžařů, jak zlato získávat ze země – tedy kyanidové loužení. Proces by vyžadoval otevření povrchového lomu nebo dolu, který by narušil vzhled brdské krajiny. Ministerstvo životního prostředí obdrželo v roce 2013 žádost o povolení prozkoumat území například od společnosti Golden Pet, která prohlašovala, že by díky těžbě vzniklo několik set pracovních míst, což by pomohlo ke snížení nezaměstnanosti. V roce 2015 byla zlatonosná oblast zahrnuta do Chráněné krajinné oblasti Brdy.
- Ministerstvo životního prostředí před dvěma roky zamítlo i žádosti o průzkum ložisek zlata a wolframu v Kašperských Horách. Podle dřívějšího průzkumu se pod městem ukrývají ložiska se zlatem zhruba za 130 miliard korun. Zásadním problémem byl doprovodný prvek zlata a wolframu jedovatý arsen. Těžení prvků by muselo proběhnout najednou, což by mohlo otrávit vodu a ovzduší. Proti těžbě v Kašperských Horách se podepisovala petice, která do Senátu přišla s 12 tisíci podpisy. Mimo zásahu do krajiny se lidé obávali hlavně znečištění vodních toků – například Zlatého potoka, na který navazuje Otava nebo Vltava.
MPO o případném obnovení těžby zlata na Jesenicku začalo vážně mluvit loni na jaře. Záměr tehdy podpořil prezident Miloš Zeman. „Celkový počet obyvatel Zlatých Hor se za posledních 15 let snížil o 2000. To je při celkové velikosti vašeho města obrovská krvácející rána,“ řekl tehdy. Další „krvácení města“ by podle Zemana mohla zastavit právě „zlatá horečka“.
Dobývání zlata má v okolí Zlatých Hor staletou tradici. Prvními písemnými zprávami je doloženo ve 13. století, odborníci ale počátek odhadují už na přelom 10. a 11. století. Novodobé práce skončily v polovině 90. let.
V závěru 90. let chtěla ložisko u Zlatých Hor prozkoumat firma Altenberg, nedostala však souhlas ministerstva životního prostředí. Další neúspěšné žádosti investorů o průzkum následovaly v letech 2004 a 2014.
Pavel Koscielniak z Diama odhadl, že podzemí v okolí Zlatých Hor ukrývá tři až devět tun zlata. MPO loni na jaře uvedlo, že plánovaná těžba by byla šetrná k životnímu prostředí. Zlato se mělo získávat hornickým způsobem a poté by bylo odvezeno ke zpracování do Belgie.
- Poštovní štola, která patří k nejzachovalejším důlním dílům Jesenicka, se nachází zhruba šest kilometrů od Zlatých Hor. Ukazuje, kde se v minulosti těžilo zlato. Středověkou památku získalo město před čtyřmi lety, kdy zastupitelé uvolnili na výkup okolních pozemků od státního podniku Diamo 300 000 korun. V první etapě se městu podařilo zpřístupnit první okruh v délce téměř 400 metrů. Během šesti měsíců, kdy byla zpřístupněná, ji navštívilo 6 a půl tisíce lidí.
