Zlaté Hory - Prezident Miloš Zeman se vyslovil pro obnovení těžby zlata ve Zlatých Horách na Jesenicku. Řekl to při návštěvě Olomouckého kraje. V regionu sužovaném vysokou nezaměstnaností by podle něj v budoucnu mohla těžba dát práci stovkám lidí. S obnovením těžby kovů včetně zlata počítá nová surovinová politika státu, kterou nedávno připravilo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Zlatá horečka na Jesenicku: Zeman podpořil obnovení těžby zlata
„Podle mého názoru by bylo dobré podpořit obnovení těžby zlata, a to z toho důvodu, že cena zlata na světových trzích se od zastavení těžby v roce 1993 mnohonásobně zvýšila, takže by byla rentabilní,“ řekl dnes Zeman při návštěvě Zlatých Hor. Podle něj by zlato v regionu mohlo přinést práci zhruba třem stovkám lidí a další pracovní místa by vznikla v navazujících provozech.
Počet obyvatel Zlatých Hor kvůli vysoké nezaměstnanosti rychle klesá, nyní jich je zhruba 4500. „Celkový počet obyvatel Zlatých Hor se za posledních 15 let snížil o 2000. To je při celkové velikosti vašeho města obrovská krvácející rána,“ pronesl Zeman. Právě těžba by podle prezidenta demografický vývoj mohla zvrátit. V obci na Zlatém potoce je podle odhadů několikatunová zásoba drahého kovu.
Těžba by podle Zemana neměla mít negativní dopad na životní prostředí. „Jsem proti těžbě zlata metodou kyanidového loužení, protože ničí spodní vody. Ale tady je hlubinná těžba,“ vysvětlil Zeman. Při hlubinné těžbě se zlatá ruda těží hornickým způsobem, který je šetrný k přírodě. Ze Zlatých Hor by byla převážena do zpracovatelského závodu v Belgii.
Dobývání zlata má v místě staletou tradici. Prvními písemnými zprávami je doloženo ve 13. století, odborníci ale počátek těžby cenného kovu odhadují už na přelom 10. a 11. století. Novodobá těžba zlata skončila v polovině 90. let. V závěru 90. let chtěla ložisko u Zlatých Hor prozkoumat firma Altenberg, tehdy ale nedostala souhlas ministerstva životního prostředí.