Historickou zlatorudnou Poštovní štolu u Zlatých Hor na Jesenicku, kde se těžilo zlato ještě v 90. letech minulého století, obsadili archeologové spolu s dělníky. Objevili zde totiž unikátní dřevěný odvodňovací systém z 18. století. Nyní se zde za bedlivého dozoru odborníků provádějí rozsáhlé stavební práce. Jejich cílem je rozšířit štolu o novou trasu. Náklady na ni činí deset milionů korun.
Středověkou štolu, která je kulturní památkou, otevřelo město poprvé loni. Přilákala řadu návštěvníků. Firma, která náročné stavební úpravy provede, vzešla z výběrového řízení, řekl starosta obce Milan Rác.
„Chceme se zaměřit na jedinečnost našeho regionu, a ta spočívá v hornictví. Podobná atrakce v okolí není, chceme jít proto tímto směrem. Máme tady dohromady 180 kilometrů chodeb a určitě bychom chtěli turistům zpřístupnit další atrakce. Chystáme poté také vyhlídkovou plošinu do propadliny Žebračka. Chceme jít cestou této jedinečnosti,“ uvedl starosta.
Unikát leží 12 metrů pod dnešní trasou
Nová trasa by měla být zpřístupněna zhruba 12 metrů pod úrovní stávajícího okruhu. Během prací bude muset firma vyvézt z chodeb suť, postarat se o zabezpečení úseků, ale i o odvětrání a odvodnění. „Mělo by to trvat zhruba dva až dva a půl roku. První okruh bychom chtěli na turistickou sezonu během června až srpna otevřít. Uvidíme, jak budou práce pokračovat,“ doplnil starosta.
Dnes do některých částí vede zatím jen provazový žebřík. Pro turisty by měla být cesta v budoucnu pohodlnější. Třeba kvůli úzkým chodbám se ale dočkají nejdřív za dva roky.
„Tady se dolovalo v různých historických obdobích, takže se to různě upravovalo, pak se něco třeba zasypalo, některé věci se i vyhodily,“ objasnil olomoucký archeolog Peter Kováčik původ spletitého terénu, ve kterém leží kusy historického odvodňovacího systému. A s tím souvisí obtížné stavební úpravy, jak podotkl technický ředitel společnosti Zepra, která je provede.
Náklady na projekt, které z velké části hradí dotace, by měly pokrýt nejen samotné stavební práce, ale i vytvoření funkční repliky vodotěžného zařízení - dřevěného mihadlového čerpadla, které se zde nacházelo. Jeho zbytky by podle starosty měl odhalit také výzkum archeologů.
Poštovní štola, která patří k nejzachovalejším důlním dílům v regionu, se nachází zhruba šest kilometrů od Zlatých Hor. Středověkou památku získalo město před čtyřmi lety, kdy zastupitelé uvolnili na výkup okolních pozemků od státního podniku Diamo 300 000 korun. V první etapě se městu podařilo zpřístupnit první okruh v délce téměř 400 metrů. Během šesti měsíců, kdy byla zpřístupněná, ji navštívilo 6 a půl tisíce lidí.
Dobývání zlata má v okolí Zlatých Hor staletou tradici. Prvními písemnými zprávami je doloženo ve 13. století, odborníci ale počátek těžby cenného kovu odhadují už na přelom 10. a 11. století.
První zmínka o Poštovní štole je z roku 1513. Největšího rozvoje důlní činnosti na tomto díle bylo dosaženo ve druhé polovině 17. století, kdy se tam těžily kyzovité měděné rudy, později pyrit. Zachovány jsou zde části ručně sekaných chodeb a komínů z nejstarších období, ale i původní vodotěžní zařízení ze dřeva. Nejpozoruhodnějším prvkem v podzemí je však modrá alofánová (alofán je minerál, který vzniká při zvětrávání rudných ložisek, pozn. red.) výzdoba.
Důlní dílo Poštovní štola se nachází v katastrálním území Zlaté Hory v Jeseníkách, přibližně 6 kilometrů od centra města, dostupné je po silnici ve směru Zlaté Hory - Heřmanovice, odbočení vlevo je označeno směrovou tabulí. Od parkoviště, které není zpoplatněno, se návštěvníci musejí vydat asi 200 metrů pěšky k ústí štoly. Jejím majitelem je město Zlaté Hory.
- Ministerstvo průmyslu a obchodu prozatím upustilo od ambiciózního záměru obnovit v okolí Zlatých Hor na Jesenicku těžbu zlata, protože by se podle odborníků kvůli nízkým cenám tohoto drahého kovu nyní nevyplatila. V okolí Zlatých Hor jsou několikatunové zásoby zlata a obnovená těžba zlata v regionu sužovaném vysokou nezaměstnaností mohla dát v následujících letech práci možná i stovkám lidí.
