Zlaté Hory - Město Zlaté hory na Jesenicku otevírá pro turisty historickou zlatorudnou štolu, ve které se těžilo už ve středověku. Významnou technickou památku získalo před třemi roky od státního podniku Diamo, od té doby pracovalo na jejím zpřístupnění. Návštěvníků se zatím otevírá asi pět set metrů podzemních labyrintů s unikátními pozůstatky ruční práce.
Horníci pracovali v Poštovní štole v lesích nedaleko Zlatých hor pravděpodobně už v 15. století. Původně byla založená pro těžbu zlata, v průběhu staletí se tam těžily další nerosty - měď, olovo, stříbro. Důležitou těžební surovinou byla také důlní voda, která se používala k výrobě vitriolu. Nejintenzivněji těžbu důl zažil v polovině 18. století. Od padesátých let minulého století tam Rudné doly Jeseníky prováděly průzkumné ražby. Na rozdíl od mnohých jiných štol v regionu nebyla zlikvidována a uzavřena byla až v 90. letech. Patří tak k nejzachovalejším v regionu.
V podzemí se dochovaly cenné pozůstatky hornické činnost - dřevěné potrubí, zbytky důlního čerpadla, korýtka na odvádění důlní vody, nástroje jako dláta nebo želízka. Cenný je sklad naštípaných polen dřeva, který dokládá těžbu takzvaným sázením ohně. „Horníci zapálili oheň, kterým nahřívali stěny štoly. Pak je chladili vodou, případně nechali chladnout přes noc. Hornina následkem pnutí rozpraskala a dala se lépe odlamovat,“ vysvětloval průvodce Zdeněk Tichopád.
Atraktivní je modrá výzdoba v některých částech podzemí Poštovní štoly. Jde o minerál alofán, který za určitých podmínek vznikal v historických i novodobých důlních dílech.
Město Zlaté hory usilovalo o získání štoly řadu let. Nejprve koupilo od státního podniku Diamo za 300 tisíc pozemek, štolu pak dostalo zadarmo. Na úpravu technické památky získalo z ministerstva průmyslu pětimiliónovou dotaci. Vedení města chce získat peníze na otevření dalších prostor, které jsou zatím nepřístupné.
