U Slavkova se opět utkají tři císaři. Zopakují boj pod kopcem Santon

Nejen ve Slavkově u Brna, ale také v okolních obcích vrcholí přípravy na rekonstrukci slavné bitvy tří císařů. V ní se před 211 lety utkaly právě u Slavkova vojáci francouzské armády, Ruského impéria a Rakouského císařství. Rekonstrukce boje, připomínající si velkolepou bitvu, se zúčastní stovky dobrovolníků, kteří se na jih Moravy sjedou nejen z různých koutů Česka, ale také například z Itálie, Německa anebo Belgie.

Účastníci v dobových uniformách návštěvníkům předvedou nejen tradiční boj pod kopcem Santon u Tvarožné, do kterého se zapojí na tisíc vojáků, šedesát koní a patnáct děl, ale také připomínku bitvy na vrcholu Prateckého kopce. Tento střet je tématem scénáře letošní bitevní ukázky podle toho, jak jej popisuje ve svých pamětech generál Paul Thiébault.

Na Prateckém kopci nyní stojí Mohyla míru, která je připomínkou místa nejtěžších bojů bitvy tří císařů. U ní v neděli proběhne pieta. Ve stejný den také bude odhalen pomník na křižovatce Podolí-Bedřichovice.

Plán rekonstrukce bitvy tří císařů
Zdroj: Projekt Austerlitz
  • Večer před bitvou Napoleon kontroluje postavení svých jednotek. Najednou ve tmě klopýtne. Možná zakopl o pařez nebo o spícího vojáka. Pohotový voják z jeho průvodu zapaluje věchet slámy, aby císaři posvítil na cestu. Záhy se přidali další, kteří zvedají hořící slámu na svých zbraních. Provolávají svému císaři slávu. Zítřejší bitva totiž připadne přesně na den 1. výročí císařovy korunovace.
  • Výjimečnost oné chvíle a nadšení vojáků se nedaly ani popsat. Sláma však hořela rychle a oheň si žádal další potravu. Na řadu přišly došky ze střech jiříkovických domů a stodol. A to už předtím francouzští vojáci, kteří se potřebovali ohřát, ztopili takřka vše, co se dalo. Za oběť tak padla i okna a vykácené stromy. Ubozí vesničané ze svých úkrytů pouze smutně přihlíželi tomuto divadlu. 
  • Zdroj: morava-napoleonska.cz

Bitevní ukázky se zúčastní na tisíc vojáků v uniformách napoleonských válek. Kromě českých zástupců přijedou také účastníci ze Slovenska, Rakouska, Francie, Ruska, Polska, Itálie, Německa, Belgie, Nizozemska a Litvy. V roli samotného Napoleona vystoupí Mark Schneider z Williamsburgu ve Virginii. 

V pátek připomenou Napoleona „jiříkovické ohně“

Mezi dalšími body programu patří v pátek 2. prosince na Žuráni a v Jiříkovicích „jiříkovické ohně“ připomínající událost z 1. prosince 1805. Podle příběhu tehdy v Jiříkovicích Napoleon večer před bitvou zakopl a upadl. Pohotový voják zapálil věchet slámy, aby císaři posvítil na cestu. Záhy se přidali další, kteří zvedli taktéž hořící slámu na svých zbraních. Provolávali tak svému císaři slávu.

Zatímco on mohl na tuto událost vzpomínat v dobrém, místní nikoli. Protože sláma rychle hoří, vojáci museli přikládat dál. Na řadu přišly došky ze střech jiříkovických domů a stodol. A to už předtím francouzští vojáci ztopili takřka vše, co se dalo. Za oběť tak padla i okna a vykácené stromy. 

Vojenská ležení pak budou k vidění po celý víkend i v dalších obcích spojené se slavnou bitvou. Mimo jiné na Staré poště pozořické, v Křenovicích, Tvarožné, Zbýšově a na dalších místech. Většina francouzských jednotek bude ubytována v Pozořicích, odkud v sobotu ráno vyrazí do Tvarožné, kde bude ležení jádra rakouské a ruské armády.

Rekonstrukce bojů probíhá už téměř 20 let

Rekonstrukce známé bitvy, ve které zvítezil císař Napoleon, pořádá Projekt Austerlitz každoročně už od roku 1998. Návštěvnost hlavního bodu programu – tedy rekonstrukce bitvy – se pohybuje mezi pěti a deseti tisíci diváků. Scénáře bitevních ukázek nejsou nacvičené a ani neprobíhá před jejich představením žádná zkouška. Účastníci nepoužívají kromě velitelů armád vysílačky a průběh scénáře tak záleží na zkušenostech a iniciativě právě vojevůdců.

Hlavní bod programu sledují tisíce diváků
Zdroj: Tomáš Hájek/ČTK

Střetnutí u Slavkova je jednou z nejznámějších bitev, které proběhly na území Moravy. Napoleonovo vítězství nejenže rozbilo svazek III. koalice, ale mělo také vliv na uspořádání státních celků v celé tehdejší střední Evropě, zejména pak v římskoněmecké říši.