Pražská zoo slaví 85. výročí, pokřtila mládě žirafy i hrabáče

Zoologická zahrada v Praze slaví výročí od svého otevření. Připoměla si ho několika akcemi, například křtem mláděte žirafy a hrabáče nebo vernisáží výstavy historických fotografií. Pražskou zahradu ročně navštíví přes milion lidí a loni byla dokonce vyhlášena čtvrtou nejoblíbenější na světě.

Zoo oslavila své výročí křtem mláděte žirafy a hrabáče. Ten proběhl u pavilonu Africký dům. Malá žirafa, která dostala jméno Anička, se narodila počátkem srpna a je to již 82. narozené mládě v historii chovu tohoto druhu v Zoo Praha. Samička hrabáče kapského přišla na svět koncem srpna a od svého narození zdárně prospívá, což při odchovu hrabáčů v lidské péči není samozřejmostí.

2 minuty
ZOO Praha pokřtila dvě mláďata
Zdroj: ČT24

 Součástí programu oslav bylo také odhalení originálních instalací z filmu Cesta do pravěku, které byly instalovány ve spolupráci s Muzeem Karla Zemana. Na šesti místech v areálu zoo může každý z návštěvníků zažít svoji Cestu do pravěku, vstoupit do kulis nestárnoucího filmu Karla Zemana a vyfotografovat se s pravěkými zvířaty.

Navíc se v areálu Zoo, přesněji v Galerii Gočár uskutečnila vernisáž výstavy historických fotografií nazvané Neznámá zoo.

Prvním zvířetem v zoo byla vlčice Lotta

První návštěvníci prošli branou ještě nedokončené zoo 28. září 1931. „Bylo to na svatého Václava a neuvádělo se, že se otevírá pražská zoo, ale staveniště pražské zoo, protože zahrada ještě byla ve výstavbě,“ popisuje její současný ředitel Miroslav Bobek. Za tu dobu se stala po Pražském hradě druhým nejoblíbenějším cílem turistů. 

7 minut
Bobek: Za druhé světové války našli v zoo útočiště cirkusáci
Zdroj: ČT24

Nejstarším objektem je takzvaný vlčinec (dnes je na tomto místě výběh pand červených), prvním zvířetem v zoo totiž byla vlčice Lotta. Od cirkusu Rebernigg pak zahrada získala lvici Šárku. Než pro ni postavili vhodnou ubikaci, žila v trojské vile zoologa a prvního ředitele zahrady Jiřího Jandy.

„Lvice Šárka je pokládána za první zvíře získané pro zoologickou zahradu. Jako lvíče ji dostal zakladatel pražské zoo, pan profesor Janda, od německého cirkusáka, který lvici chtěl původně dát prezidentu Masarykovi. Ale ten ji nepřijal, a tak skončila ve vznikající zoo. Dostala se i do prvního vizuálu pražské zoologické zahrady,“ říká Bobek. 

Zvířata ale v počátcích existence zahrady neměla zdaleka takové podmínky, jaké návštěvníci vidí dnes. „První pavilonek pro Šárku byla v podstatě taková kůlna. Za 85 let se náhled na to, v jakých podmínkách máme zvířata chovat, úplně změnil a prostor se jim stále zvětšuje,“ upozorňuje šéf zoo.

Za 85 let se náhled na to, v jakých podmínkách máme zvířata chovat, úplně změnil a prostor se jim stále zvětšuje.
Miroslav Bobek
ředitel Zoo Praha

Pražská zoo brzy získala také koně Převalského, jejichž chovem se celosvětově proslavila. Od roku 1959 vede i celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu divokého koně, který byl ve volné přírodě vyhuben na přelomu 60. a 70. let.

Spolu s rozšiřováním zahrady rostl i zájem Pražanů a turistů. V 70. letech do Troje přicházelo až milion návštěvníků ročně. Počátkem 90. let však návštěvnost značně poklesla – do areálu nepřišlo za rok ani půl milionu lidí. 

Rozvoj zoo urychlili Fejk i Bobek

  • Pražská zoo se věnuje i ochraně zvířat v místech jejich přirozeného výskytu. Jde například o projekt návratu koní Převalského do Mongolska, ochranu goril v Africe, gaviála indického v Indii nebo ptáků v Indonésii a na Filipínách.

Změna přišla až s novým vedením zahrady. V roce 1997 se stal jejím ředitelem Petr Fejk. Jako první šéf zoologické zahrady v ČR to nebyl veterinář nebo přírodovědec, ale spíš manažer. A rozhodl se učinit zahradu přitažlivější pro návštěvníky – přibyla řada nových pavilonů, postupně začaly mizet mříže a klece, beton ve výbězích nahradila tráva.

Proměnu nezastavila ani ničivá povodeň z roku 2002, která napáchala v trojském areálu škody za více než 150 milionů korun. Voda tehdy zaplavila spodní část zahrady, během několika hodin muselo být evakuováno přes tisíc zvířat. Osmdesát ptáků a devět savců (včetně slona a dvou hrochů) utonulo nebo muselo být utraceno.

Od roku 2010 vede pražskou zoo Miroslav Bobek. Za jeho působení se například otevřel rozsáhlý areál Údolí slonů, nové voliéry pro vodní ptactvo nebo světově unikátní Velemlokárium. Pokračuje také návrat koní Převalského do Mongolska. Loni byla Zoo Praha v anketě cestovatelského serveru TripAdvisor vyhlášena jako čtvrtá nejlepší zoo na světě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Řidič pomohl zastavit prchajícího cyklistu. Policie nabádá spíše k opatrnosti

Policii ujížděl v pražských ulicích na kradeném kole, byl pod vlivem drog a celostátně hledaný. Honičku ukončil až řidič, který mu v tunelu zabránil v jízdě. Policie ale obecně před podobnými zákroky varuje a nabádá lidi, aby neriskovali vlastní zdraví či majetek. Snažit se pomoci se navíc nemusí vyplatit, úmyslné škody totiž pojišťovny běžně neproplácejí. Připouštějí ale výjimky.
před 4 hhodinami

Nový obchvat Lišova a Štěpánovic odlehčí dopravě o 15 tisíc aut denně

Řidiči mohou od úterního podvečera jezdit po novém obchvatu Lišova a Štěpánovic, kterým se tak denně vyhne až patnáct tisíc aut a tranzitní doprava. To byl hlavní důvod výstavby nové komunikace dlouhé 9,5 kilometru, na kterou se čekalo přibližně 40 let. Konečná cena narostla o 186 milionů korun na 1,16 miliardy kvůli úpravám nekvalitní vytěžené zeminy, uvedl při slavnostním uvedení do provozu generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Edmundova soutěska v Hřensku se otevírá. Zatím jen zlomku turistů

Edmundova soutěska v Hřensku se tři roky po ničivém požáru poprvé otevírá. Od úterý místním a podnikatelům, od soboty i turistům. Obnoví se také plavba na loďkách. Správci budou každý den vyhodnocovat podmínky a podle nich soutěsku zpřístupní. Návštěvníci, kterých bude denně nanejvýš padesát, si nejdřív musejí koupit vstupenku v informačním centru a před soutěskou si je pak vyzvedne průvodce, který je kaňonem říčky Kamenice dovede do přístavu.
před 11 hhodinami

Studentka v Olomouci našla řadu nezaznamenaných rostlin

Celkem devatenáct druhů rostlin dosud nezaznamenaných v Česku objevila při průzkumu širšího centra Olomouce studentka Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého Věra Kafková. Ulice města systematicky mapovala dva roky. Ve své bakalářské práci zaznamenala 324 nepůvodních a 54 ohrožených druhů. Objev tak velkého počtu nových druhů je podle odborníků výjimečný. Za tyto mimořádné výsledky jí Česká botanická společnost udělila Cenu Víta Grulicha za nejlepší floristický nález z území České republiky.
před 14 hhodinami

Tři umělkyně z Mysova Hornu si hrají s významy i s diváky

Za výstavou s možná zvláštním názvem Mysův Horn, již nabízí Galerie Středočeského kraje (GASK), se skrývají tři dámy zvučných jmen: Veronika Bromová, Markéta Othová a Kateřina Vincourová. Všechny se na domácí scéně etablovaly v devadesátých letech, expozice tak, i díky svému pojetí, nabízí zajímavé srovnání.
před 17 hhodinami

Tábory bez elektřiny a internetu mají plno. Komfort děti nehledají

O prázdninové tábory v přírodě bez většího komfortu je zájem. Ročně na ně jezdí kolem dvou set padesáti tisíc dětí. Kapacity mají zaplněné už měsíce dopředu. Podle předsedy České rady dětí a mládeže Aleše Sedláčka je ale důležitý správný výběr. Potvrzuje to i dětský psycholog Petr Davídek. Podle něj je dobře zvolený tábor pro děti přirozenou a hravou formou rozvoje.
14. 7. 2025

Podmínka a peněžité tresty. Soud schválil dohody v brněnské bytové kauze

S peněžitými tresty odešli od soudu čtyři lidé obvinění z úplatkářství v korupční kauze týkající se nakládání s obecními byty v Brně. Jednomu z odsouzených soud navíc uložil ještě podmínku. Na trestech se dohodli se žalobcem. ČT to sdělil dozorující státní zástupce Michal Losa. Kauza z loňského dubna se podle médií týká městské části Brno-Řečkovice a Mokrá hora. Tři pachatelé v dohodě o vině a trestu prohlásili, že spáchali trestný čin podplácení, čtvrtý uvedl, že pomáhal při přijetí úplatku.
14. 7. 2025

Prudký déšť uvěznil lidi v podzemí Moravského krasu, slanili k nim hasiči

Skupina osmi lidí v neděli v podvečer uvázla kvůli prudkému dešti v podzemní ferratě v Ostrově u Macochy. Na místo ihned vyrazili hasiči i záchranáři. Po příjezdu bylo dle mluvčího hasičů zřejmé, že nikdo není zraněný a lidé se budou schopni za jejich asistence dostat z jeskyně sami. Vyškolený lezec tedy slanil dolů, aby se skupinou lidí navázal kontakt a ve spolupráci s dalšími členy lezeckých skupin jim pomohl dostat se na povrch. Zásah trval asi hodinu, na místě byl i policejní vrtulník. Po vyproštění se členové skupiny dostali do péče záchranářů, všichni ovšem vyvázli bez zranění.
14. 7. 2025
Načítání...