Zoologická zahrada v Praze slaví výročí od svého otevření. Připoměla si ho několika akcemi, například křtem mláděte žirafy a hrabáče nebo vernisáží výstavy historických fotografií. Pražskou zahradu ročně navštíví přes milion lidí a loni byla dokonce vyhlášena čtvrtou nejoblíbenější na světě.
Pražská zoo slaví 85. výročí, pokřtila mládě žirafy i hrabáče
Zoo oslavila své výročí křtem mláděte žirafy a hrabáče. Ten proběhl u pavilonu Africký dům. Malá žirafa, která dostala jméno Anička, se narodila počátkem srpna a je to již 82. narozené mládě v historii chovu tohoto druhu v Zoo Praha. Samička hrabáče kapského přišla na svět koncem srpna a od svého narození zdárně prospívá, což při odchovu hrabáčů v lidské péči není samozřejmostí.
ZOO Praha pokřtila dvě mláďata (zdroj: ČT24)
Součástí programu oslav bylo také odhalení originálních instalací z filmu Cesta do pravěku, které byly instalovány ve spolupráci s Muzeem Karla Zemana. Na šesti místech v areálu zoo může každý z návštěvníků zažít svoji Cestu do pravěku, vstoupit do kulis nestárnoucího filmu Karla Zemana a vyfotografovat se s pravěkými zvířaty.
Navíc se v areálu Zoo, přesněji v Galerii Gočár uskutečnila vernisáž výstavy historických fotografií nazvané Neznámá zoo.
Prvním zvířetem v zoo byla vlčice Lotta
První návštěvníci prošli branou ještě nedokončené zoo 28. září 1931. „Bylo to na svatého Václava a neuvádělo se, že se otevírá pražská zoo, ale staveniště pražské zoo, protože zahrada ještě byla ve výstavbě,“ popisuje její současný ředitel Miroslav Bobek. Za tu dobu se stala po Pražském hradě druhým nejoblíbenějším cílem turistů.
Bobek: Za druhé světové války našli v zoo útočiště cirkusáci (zdroj: ČT24)
Nejstarším objektem je takzvaný vlčinec (dnes je na tomto místě výběh pand červených), prvním zvířetem v zoo totiž byla vlčice Lotta. Od cirkusu Rebernigg pak zahrada získala lvici Šárku. Než pro ni postavili vhodnou ubikaci, žila v trojské vile zoologa a prvního ředitele zahrady Jiřího Jandy.
„Lvice Šárka je pokládána za první zvíře získané pro zoologickou zahradu. Jako lvíče ji dostal zakladatel pražské zoo, pan profesor Janda, od německého cirkusáka, který lvici chtěl původně dát prezidentu Masarykovi. Ale ten ji nepřijal, a tak skončila ve vznikající zoo. Dostala se i do prvního vizuálu pražské zoologické zahrady,“ říká Bobek.
GALERIE
Zoo Praha na historických snímcích
Zvířata ale v počátcích existence zahrady neměla zdaleka takové podmínky, jaké návštěvníci vidí dnes. „První pavilonek pro Šárku byla v podstatě taková kůlna. Za 85 let se náhled na to, v jakých podmínkách máme zvířata chovat, úplně změnil a prostor se jim stále zvětšuje,“ upozorňuje šéf zoo.
Za 85 let se náhled na to, v jakých podmínkách máme zvířata chovat, úplně změnil a prostor se jim stále zvětšuje.
Pražská zoo brzy získala také koně Převalského, jejichž chovem se celosvětově proslavila. Od roku 1959 vede i celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu divokého koně, který byl ve volné přírodě vyhuben na přelomu 60. a 70. let.
GALERIE
Pražská zoo
Spolu s rozšiřováním zahrady rostl i zájem Pražanů a turistů. V 70. letech do Troje přicházelo až milion návštěvníků ročně. Počátkem 90. let však návštěvnost značně poklesla – do areálu nepřišlo za rok ani půl milionu lidí.
Rozvoj zoo urychlili Fejk i Bobek
- Pražská zoo se věnuje i ochraně zvířat v místech jejich přirozeného výskytu. Jde například o projekt návratu koní Převalského do Mongolska, ochranu goril v Africe, gaviála indického v Indii nebo ptáků v Indonésii a na Filipínách.
Změna přišla až s novým vedením zahrady. V roce 1997 se stal jejím ředitelem Petr Fejk. Jako první šéf zoologické zahrady v ČR to nebyl veterinář nebo přírodovědec, ale spíš manažer. A rozhodl se učinit zahradu přitažlivější pro návštěvníky – přibyla řada nových pavilonů, postupně začaly mizet mříže a klece, beton ve výbězích nahradila tráva.
GALERIE
Zoo
Proměnu nezastavila ani ničivá povodeň z roku 2002, která napáchala v trojském areálu škody za více než 150 milionů korun. Voda tehdy zaplavila spodní část zahrady, během několika hodin muselo být evakuováno přes tisíc zvířat. Osmdesát ptáků a devět savců (včetně slona a dvou hrochů) utonulo nebo muselo být utraceno.
GALERIE
Povodně v zoo
Od roku 2010 vede pražskou zoo Miroslav Bobek. Za jeho působení se například otevřel rozsáhlý areál Údolí slonů, nové voliéry pro vodní ptactvo nebo světově unikátní Velemlokárium. Pokračuje také návrat koní Převalského do Mongolska. Loni byla Zoo Praha v anketě cestovatelského serveru TripAdvisor vyhlášena jako čtvrtá nejlepší zoo na světě.
GALERIE
Česká televize v pražské ZOO