Na hřebenech Krkonoš ve výšce 1288 metrů nad mořem se od května staví nová Petrova bouda. Nahradí původní objekt, který před pěti lety vyhořel. Firma Snowy Chalet, která je investorem, by přibližně do poloviny letošního října chtěla mít hotovou hrubou stavbu. Úplné dokončení boudy, kterou budou tvořit dva objekty, je naplánováno do konce roku 2019. Náklady by se měly pohybovat kolem 120 milionů korun.
Stavební povolení získala firma Snowy Chalet, která patří podnikateli a majiteli firmy Unicorn Vladimíru Kovářovi, loni v září. Předcházelo tomu několik let příprav a také jednání a dohoda s památkáři o nové podobě Petrovy boudy.
Památkáři původně požadovali postavit repliku vyhořelé památkově chráněné stavby, což firma odmítala jako ekonomicky neúnosné. Výsledný kompromis počítá se dvěma menšími budovami, které mají navázat na podobu z přelomu 19. a 20. století.
Nová Petrovka by měla mít 62 lůžek. Ve větším čtyřpodlažním objektu A, který základní kvádrovou hmotou tří nadzemních podlaží navazuje na stav objektu v roce 1887, by mělo být 52 lůžek, z toho 12 v noclehárně a 40 v ubytovací části.
V menším jednopodlažním objektu B s podkrovím se počítá v jeho ubytovací části s deseti lůžky. Část objektu B bude také sloužit jako záchytný bod pro turisty, jeho součástí bude i útulna s nepřetržitým provozem.
Stavbaři z firmy STAS Vrchlabí již například u hlavního objektu A udělali základy, vyzdívají první podzemní podlaží a připravují jeho strop. „Bourají se prostupy ve sklepech, byly zahájeny práce na základech objektu B, odstraňuje se současná technologie čistírny odpadních vod, jsou předřezány a zčásti vybourány plánované prostupy železobetonovou deskou nad sklepy,“ uvedl jednatel firmy Snowy Chalet Martin Havlík. Práce podle něj postupují podle harmonogramu a kromě dešťů a větru stavbaře zatím nic neomezuje.
Petrova bouda patřila k nejvyhledávanějším místům Krkonoš
Petrova bouda (také Petrovka) leží na hřebenové turistické trase blízko česko-polské hranice v katastru Špindlerova Mlýna v nadmořské výšce 1 288 metrů. Patří k nejstarším krkonošským horským boudám – první zmínka je z roku 1790, už dříve tam stála takzvaná letní bouda.
Celoročně obývanou boudu tam postavil Johann Pittermann (zkomolením jeho jména vzniklo pojmenování „Petrova“) v roce 1811.
Jeden z dalších majitelů Vinzenz Zinecker ji v 80. letech 19. století přestavěl na hotel, který se stal jedním z nejvyhledávanějších na vrcholcích Krkonoš. V letech 1900 a 1901 byla postavena nová budova s dalšími 44 hostinskými pokoji. V roce 1901 byla v boudě zřízena pošta (zrušena 1947), v roce 1910 veřejná telefonní stanice. Okolí Petrovy boudy je jedním z prvních míst, kde se v Krkonoších lyžovalo.
V letech 1925 až 1929 byl objekt znovu rozšířen a modernizován. Bouda měla 50 zaměstnanců a 64 pokojů se stovkou lůžek. Po roce 1948 se bouda změnila v odborářskou zotavovnu (původní majitelé byli po válce nuceně odsunuti do Německa) a kvůli chybějícím investicím do oprav či modernizace chátrala.
Bouda byla od roku 1997 kulturní památkou a za movité kulturní památky byly prohlášeny i některé součásti jejího vybavení. Podle památkářů byla Petrova bouda v kontextu krkonošských bud a turistického ruchu rozvíjeného v průběhu 19. a 20. století jedním z nejoblíbenějších a rovněž nejprogresivnějších objektů. Za pionýrský stavební počin považují památkáři stavbu jižní hotelové budovy v roce 1887.
Od roku 2008 byla bouda zavřená a chátrala. Ničila ji vlhkost i vandalové, do opuštěného domu skrz střechu zatékalo, rozbitými okny se dovnitř hrnul sníh i nezvaní hosté. Podle některých odborníků hrozilo, že se kvůli špatnému technickému stavu chata zřítí.
Požár zničil Petrovu boudu 1. srpna 2011. Z památkově chráněných budov, jejichž jádro vzniklo již v 18. století, nezbylo takřka nic, jen podzemní podlaží, části obvodových stěn a trafostanice. Již o týden dříve se v objektu objevily plameny, tehdy se ještě podařilo jejich šíření zastavit. Podle hasičů byl oheň založený úmyslně, policie však pachatele neodhalila a případ odložila.
Boudy, které nahradily ty vyhořelé, jsou většinou méně povedené
Požáry horských bud nejsou ničím výjimečným. Podobně jako Petrova bouda zanikla i řada dalších objektů. Na jejich místech buď vyrostly stavby nové, nebo plochy zarostly. Podle Správy KRNAP jde ale v případě nových staveb vždy o méně povedenou náhražku.
K požárům horských objektů docházelo zejména ve čtyřicátých letech. Tehdy úplně shořela Liščí bouda a také bouda Hradecká. Ani jedna nebyla obnovena. Vyhořela také Labská bouda, jejíž nová podoba je od stávající diametrálně odlišná, podobně i Výrovka. V poslední době pak oheň řádil na Luční a Špindlerově boudě. Požár tam způsobila technická závada.
