Pět let od požáru začala růst nová Petrova bouda

Stavbaři z firmy STAS Vrchlabí již například u hlavního objektu A udělali základy, vyzdívají první podzemní podlaží a připravují jeho strop. „Bourají se prostupy ve sklepech, byly zahájeny práce na základech objektu B, odstraňuje se současná technologie čistírny odpadních vod, jsou předřezány a zčásti vybourány plánované prostupy železobetonovou deskou nad sklepy,“ uvedl jednatel firmy Snowy Chalet Martin Havlík. Práce podle něj postupují podle harmonogramu a kromě dešťů a větru stavbaře zatím nic neomezuje.

Petrova bouda patřila k nejvyhledávanějším místům Krkonoš

Petrova bouda (také Petrovka) leží na hřebenové turistické trase blízko česko-polské hranice v katastru Špindlerova Mlýna v nadmořské výšce 1 288 metrů. Patří k nejstarším krkonošským horským boudám – první zmínka je z roku 1790, už dříve tam stála takzvaná letní bouda.

Celoročně obývanou boudu tam postavil Johann Pittermann (zkomolením jeho jména vzniklo pojmenování „Petrova“) v roce 1811.

Jeden z dalších majitelů Vinzenz Zinecker ji v 80. letech 19. století přestavěl na hotel, který se stal jedním z nejvyhledávanějších na vrcholcích Krkonoš. V letech 1900 a 1901 byla postavena nová budova s dalšími 44 hostinskými pokoji. V roce 1901 byla v boudě zřízena pošta (zrušena 1947), v roce 1910 veřejná telefonní stanice. Okolí Petrovy boudy je jedním z prvních míst, kde se v Krkonoších lyžovalo.

V letech 1925 až 1929 byl objekt znovu rozšířen a modernizován. Bouda měla 50 zaměstnanců a 64 pokojů se stovkou lůžek. Po roce 1948 se bouda změnila v odborářskou zotavovnu (původní majitelé byli po válce nuceně odsunuti do Německa) a kvůli chybějícím investicím do oprav či modernizace chátrala.

Bouda byla od roku 1997 kulturní památkou a za movité kulturní památky byly prohlášeny i některé součásti jejího vybavení. Podle památkářů byla Petrova bouda v kontextu krkonošských bud a turistického ruchu rozvíjeného v průběhu 19. a 20. století jedním z nejoblíbenějších a rovněž nejprogresivnějších objektů. Za pionýrský stavební počin považují památkáři stavbu jižní hotelové budovy v roce 1887.

Od roku 2008 byla bouda zavřená a chátrala. Ničila ji vlhkost i vandalové, do opuštěného domu skrz střechu zatékalo, rozbitými okny se dovnitř hrnul sníh i nezvaní hosté. Podle některých odborníků hrozilo, že se kvůli špatnému technickému stavu chata zřítí.

Požár zničil Petrovu boudu 1. srpna 2011. Z památkově chráněných budov, jejichž jádro vzniklo již v 18. století, nezbylo takřka nic, jen podzemní podlaží, části obvodových stěn a trafostanice. Již o týden dříve se v objektu objevily plameny, tehdy se ještě podařilo jejich šíření zastavit. Podle hasičů byl oheň založený úmyslně, policie však pachatele neodhalila a případ odložila.

Boudy, které nahradily ty vyhořelé, jsou většinou méně povedené

Požáry horských bud nejsou ničím výjimečným. Podobně jako Petrova bouda zanikla i řada dalších objektů. Na jejich místech buď vyrostly stavby nové, nebo plochy zarostly. Podle Správy KRNAP jde ale v případě nových staveb vždy o méně povedenou náhražku.

K požárům horských objektů docházelo zejména ve čtyřicátých letech. Tehdy úplně shořela Liščí bouda a také bouda Hradecká. Ani jedna nebyla obnovena. Vyhořela také Labská bouda, jejíž nová podoba je od stávající diametrálně odlišná, podobně i Výrovka. V poslední době pak oheň řádil na Luční a Špindlerově boudě. Požár tam způsobila technická závada.