Brno tlačí na developery, aby v domech dělali byty pro sociálně slabé

Asociace brněnských architektů a stavitelů se ohradila proti schválenému plánu, který má podle radnice pomoci se sociálním začleňováním. Nelíbí se jí, že by developeři měli povinnost vyčlenit část nově postavených bytů pro sociální bydlení.

Brněnský magistrát hledá 32 bytů, aby mohl od června začít s první fází podpory sociálního bydlení – pro zabydlení padesáti rodin. Úřad přitom počítá s tím, že do roku 2018 přidělí sto padesát bytů a minulý týden vyzval městské části k jejich vytipování. Volné byty k tomuto účelu ale některé z nich nemají.

Na přidělení městského bytu například už dva roky čeká Martin Vala. Ve Slatině, kde o něj zažádal, jich je 950. „Chceme jít s přítelkyní do většího, protože chceme založit rodinu. Ve Slatině máme příbuzné i přátele, tak chceme zůstat tady,“ shrnul Vala. Městská část jim ale nyní byt nabídnout nemůže, všechny jsou totiž obsazené. Žadatelů o bydlení je podle starosty Brno-Slatina Jiřího Idese (ČSSD) tři sta. 

Městská část proto nyní neuvolní byty ani na sociální bydlení. „Do projektu Brna se v tuto chvíli nezapojíme,“ shrnul Ides.

Naopak volné byty jsou ve čtvrti Brno-sever kolem ulic Cejl a Bratislavská. Musely by se ale opravit.

Plán počítá i se soukromými byty

Strategický plán sociálního začleňování však počítá i s přidělováním soukromých bytů. Pro sociálně slabší rodiny by měl být dostupnější podnájem a developeři by také měli vyčlenit část, například desetinu, budovaných bytů právě pro sociální účely. Například na Kociánce by to bylo asi pět bytů. „Neumím si to představit. Protože deset procent je zrovna ta část, která staví projekt buď do zisku, nebo do ztráty,“ popsala výkonná ředitelka IMOS development Hana Vyplelová. Podle ní by navíc vyčlenění vedlo ke zdražení bytu.

O schváleném plánu hovoří Marek Vinter (zdroj: ČT24)

Podle developerů se byty zdraží

Zdražení se obává i Marek Vinter z Asociace brněnských architektů a stavitelů, která se proti plánu sociálního začleňování ohradila. Podle něj by byty mohly zdražit o 300 až 400 tisíc. „Pro rodinu by to znamenalo prodloužení hypotéky i o osm let,“ vysvětlil. Podle plánu ale developeři část svých bytů vyčleňovat mají a existují dvě možnosti, jak je k tomu přimět – buď to pro ně bude podmínkou, nebo budou motivováni.

Takový záměr se ale asociaci nelíbí. „Není jasné, kdo bude vlastníkem těch bytů, kdo je bude pronajímat a tak podobně. Pokud by došlo k zabrání deseti procent nových bytů, zcela jistě to podpoří výstavbu projektů za hranicí města,“ uvedl Marek Vinter z asociace. S tím souhlasí i Vyplelová – dodala, že pokud nebude situace pro developery výhodná, zaměří se na jiné lokality.

Martin Freund hovoří o plánu sociálního začleňování (zdroj: ČT24)

Freund: začleňování jinde funguje

Podle Martina Freunda (Žít Brno), který je odpovědným zastupitelem za sociální začleňování, takto reagovali developeři i v jiných zemích, kde se chystal podobný projekt a podle jeho slov se jejich obavy nenaplnily. „Domnívám se, že město má povinnost dávat developerům podmínky, když staví na jejich pozemku, nebo na pozemku, který bude radnice prodávat, protože mají zodpovědnost za to, jak bude město vypadat,“ uvedl. Dodal, že strategický plán pouze ukazuje směr, kterým se dát. O konkrétní technické podobě se ještě bude mluvit.

Cílem plánu je nabídnout sociálně slabším lidem byty a nastavit pravidla pro jejich užívání tak, aby opětovně neskončili na ulici. Plán se týká hned několika projektů, které spolu souvisí. Jedním z nich je takzvaný Housing first (Bydlení především). V tomto programu získá bydlení 65 lidí, z nichž patnáct pochází z dětského domova. Pro rodiny s dětmi pak brněnští radní schválili projekt Rapid Re-housing – rychlé zabydlení za nízkých nebo žádných předem kladených podmínek. 

Takzvaný sociální plán schválili minulý týden brněnští zastupitelé. I přes výtky opozice, která koncepci kritizuje, zvedlo pro návrh ruku 30 z 55 zastupitelů. Na tvorbě 180stránkového dokumentu se podílí i vládní Agentura pro sociální začleňování. Na jednotlivé projekty by měla 800 miliony korun přispět Evropská unie a 20 milionů investuje město. Zhruba polovina peněz je vyčleněná na městské systémové projekty, zbytek pak na projekty neziskových organizací.