Koncepci, na níž se podílela i vládní Agentura pro sociální začleňování a která má pomoci ve městě odstranit chudobu, bezdomovectví, nezaměstnanost a závislosti, schválili brněnští zastupitelé. Na jednotlivé projekty by měla 800 miliony korun přispět Evropská unie a 20 milionů investuje město.
V Brně žije zhruba patnáct tisíc lidí ohrožených sociálním vyloučením. Strategický plán sociálního začleňování města Brna má 180 stran a věnuje se hlavním problémům těchto lidí. Je to bydlení, práce, vzdělání, kriminalita a závislosti.
I přes výtky opozice, která koncepci kritizuje, zvedlo pro návrh ruku 30 z 55 zastupitelů. Polovina z plánovaných 800 milionů korun by měla jít na městské systémové projekty, druhá polovina je vyčleněná na projekty neziskových organizací. „Velká část peněz půjde do oblasti vzdělávání na personální náklady pedagogických asistentů a psychologů ve školách. Jsou tam ale i projekty například na opravy bytů nebo nebytových prostor,“ říká zastupitel zodpovědný za sociální začleňování Martin Freunda (Žít Brno).
Z brněnských ulic by měli zmizet bezdomovci
Cílem strategického plánu je nabídnout lidem byty a nastavit pravidla jejich využívání tak, aby nebyli opakovaně ohroženi bezdomovectvím. Jedním z plánovaných projektů je takzvaný Housing first (Bydlení především). Byty by mělo v tomto programu získat celkem 65 lidí, z nichž bude 15 mladých lidí, kteří pocházejí z dětských domovů. Pro rodiny s dětmi schválila Rada města Brna už v únoru projekt nazvaný Rapid Re-housing (rychlé zabydlení rodin za nízkých či žádných předem kladených podmínek). Náklady na přidělení bytu jsou podle autorů dokumentu efektivnější než financování azylových domů či ubytoven vlastněných soukromníky. Město chce do roku 2018 zrekonstruovat nebo koupit 135 nových nájemních bytů, které budou určeny pro seniory a matky samoživitelky. Nové bytové domy by měly mít vyčleněné sociální byty. Lidé v nouzi budou moci využít také nábytkovou banku, kam budou zájemci vozit starý nábytek, spotřebiče a ostatní vybavení.
Nezaměstnaným dají práci městské firmy
Další projekt má podpořit zaměstnanost. Město chce vytvořit databázi sociálně odpovědných podniků a propojit je s dlouhodobě nezaměstnanými. „Poprvé v historii Brna budeme dělat politiku aktivní zaměstnanosti. Chceme nabídnout práci lidem, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, v městských firmách nebo příspěvkových organizacích,“ říká Martin Freund. Největším problémem sociálně vyloučených lidí je nedostatečná kvalifikace a zadluženost, které jim neumožňují nalezení zaměstnání, a tím vyřešení dalších navazujících sociálních a existenčních problémů.
Ve školách bude víc asistentů a doučování
Město také plánuje zavést další asistenty do škol a školek. Každá ze 137 mateřských škol v Brně dostane logopedického asistenta a dalšího pro inkluzi znevýhodněných dětí. Na základních školách by se měla zavést odpolední příprava pro děti, které nemají vhodné podmínky v rodině. Pro děti ze sociálně slabých rodin by měla být zdarma městská hromadná doprava. Další asistenti by se měli věnovat prevenci kriminality. Domovníci zase hlídat neplatiče. Dokument myslí i na integraci cizinců. Ve městě by měli začít fungovat interkulturní pracovníci, kteří budou pomáhat cizincům například při jednání s úřady a se vzděláváním a jejich postupným začleňováním do společnosti.
- bydlení – město koupí nebo zrekonstruuje 135 nových bytů
zaměstnanost – do roku 2019 by mělo dostat práci 600 dlouhodobě nezaměstnaných - vzdělávání – v mateřských a základních školách budou asistenti pro inkluzi, vzdělávání a prevenci
bezpečnost a prevence- zavedení asistentů prevence - zdraví a rodina – pracovníci neziskových organizací a úředníci budou radit rodinám s výchovou a vzděláváním dětí a řešit domácí násilí
- integrace cizinců a uprchlíků - interkulturní pracovníci budou pomáhat cizincům například při jednání s úřady
Brněnské zastupitelstvo sice schválilo obsáhlý dokument jako celek, ale bude se ještě zabývat jednotlivými projekty. Opoziční zastupitelé se chystají podpořit jen některé z nich. „Určitě podpoříme prevenci kriminality, ale některé další záměry se nám nelíbí,“ říká Libor Šťástka z ODS. „Nemá být preferována menšina na úkor většiny. Řešení vidím ve změně legislativy a omezení čerpání a zneužívání sociálních dávek,“ doplňuje Šťástka.
