Fakultní nemocnice v Hradci Králové otevřela na urologické klinice robotické pracoviště, které bude sloužit pro pacienty ze tří krajů. V čele kliniky stojí docent Miloš Broďák, lékař, o kterého se média zajímala už před šestnácti lety. Byl to právě on, kdo po chybách kolegů v roce 2000 omylem odoperoval pacientovi zdravější ledvinu. Dostal za to podmíněný trest a musel z nemocnice odejít. Poté, co si trest odpykal, se ale vrátil ke špičkové medicíně – je přednostou hradecké kliniky.
Osudná chyba při operaci mu změnila život. Odpykal si ale trest a vrátil se ke špičkové medicíně
Nový robotický systém pořídila Fakultní nemocnice v Hradci Králové za zhruba sedmdesát milionů korun. Bude ho používat především na složité onkologické operace prostaty či dělohy. Podle přednosty urologické kliniky Miloše Broďáka snižuje riziko komplikací a také zkracuje rekonvalescenci po operaci.
„Pacientovi zákrok způsobí menší trauma, ztrátu krve i menší jizvy. Je také minimální riziko infekce,“ uvedl k výhodám Broďák. Po operaci zbyde na těle pacienta pouze několik vpichů.
Robotický systém umožňuje lékaři provádět operace za pomoci čtyř ramen, která ovládá ze speciální konzole.
200 onkologických operací prostaty ročně
První pacient, který operaci za pomoci robota podstoupil, si ji pochvaluje. „Po zákroku se cítím velmi dobře. Mám daleko menší potíže než po operaci slepého střeva,“ konstatoval Oldřich Wenzl.
2 minuty
Události: Robotické pracoviště na urologii ve FN Hradec Králové
Robota zatím v hradecké nemocnici dovedou ovládat tři lékaři, už se ale doškolují další. Jeho pořízení připravovala nemocnice sedm let. Robotické centrum v Hradci Králové je osmým podobným zařízením v republice, dosud museli pacienti z východních Čech, kteří měli o tuto formu zákroku zájem, cestovat do Prahy, Olomouce či Mostiště.
Podle Broďáka by robotický systém měl umožnit zvládnout zhruba 200 onkologických operací prostaty ročně. „Do budoucna přibudou operace ledvin, cévní a kardiochirurgické operace, ale taky zákroky v oblasti pánve či krku,“ dodal.
Nový robotický systém lékaři využijí hlavně při složitých onkologických operacích prostaty či dělohy
Operace, která pacientovi i doktoru Broďákovi změnila život
V roce 2000 byl doktor Broďák jednou z ústředních postav nešťastného lékařského zákroku. Na ambulanci se spletli a označili u pacienta z Jičínska opačnou ledvinu – tu zdravější. Lékaři si chybný údaj předávali, až doktor Broďák při operaci orgán odstranil.
Ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové Roman Prymula tehdejší případ hodnotí jako sekvenci nešťastných událostí, na jejichž konci byla urologie. „Nicméně chyba vznikla v podstatě předtím, v diagnostice,“ uvedl s tím, že při zákroku nebyla úplně ověřena.
Lékař Miloš Broďák byl tehdy spolu s kolegou Zbyňkem Veselským uznán vinným z trestného činu ublížení na zdraví a dostali u soudu osmiměsíční podmíněné tresty. Z nemocnice musel Broďák odejít, nemohl operovat, působil na lékařské fakultě. Ke špičkové medicíně se ale po uplynutí trestu znovu vrátil a získal post přednosty urologické kliniky.
Pacientovi Zdeňku Volfovi museli lékaři nedlouho po vyoperování opačné ledviny odstranit i tu druhou – poškozenou. Muž pak několikrát týdně dojížděl na dialýzu, trpěl depresemi a poruchami spánku a mohl pít pouze půl litru tekutin denně.
Značky fixou na těle pacienta
„Poučení určitě je, že v medicíně není nic jistého. Všechno je potřeba ověřovat ne dvakrát, ale čtyřikrát,“ říká nyní docent Broďák. Současně potvrdil, že od nešťastné operace si lékaři v hradecké fakultní nemocnici před chirurgickým zákrokem u párových orgánů značí černým fixem na těle pacienta, kde mají operovat.
Na urologii ve Fakultní nemocnici Hradec Králové transplantovali v roce 1961 poprvé v Československu ledvinu. Operaci tehdy prováděli lékaři Pavel Navrátil, Jaroslav Procházka a Josef Šváb. Bylo to jen sedm let po světové premiéře takového zákroku. Vůbec první transplantaci ledviny provedl v roce 1954 v americkém Chicagu Richard Lawler.
