Dosavadní pražská koalice se kvůli tendru přela řadu měsíců. Problematika odpadů byla podle některých informací jedním z důvodů jejího rozpadu. Vážný problém přitom nastal už loni v lednu, kdy právě kvůli tomuto tendru hrozil koalici rozpad. Tehdejší náměstek primátorky Matěj Stropnický (SZ) totiž nepodpořil koaliční návrh na vypsání tendru na deset let.
Město teď musí dodavatele vybrat nejpozději do konce června, kdy mu končí několikrát a bez soutěže prodloužená smlouva s Pražskými službami (PSAS) a firmou AVE.CZ.
„Ve dvou třetinách Prahy operuje společnost Pražské služby, v jedné třetině AVE, která má ještě své subdodavatele. Předpokládám, že tyto firmy se asi budou chtít zúčastnit. A kdo se zúčastní další, to opravdu nemohu předjímat.“
Jana Plamínková (STAN/Trojkoalice)
„Pokud si někdo nebude stěžovat na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, myslím, že by se to dalo stihnout, i když to bude trochu o chlup,“ uvedla radní Plamínková. V opačném případně prý hrozí další prodloužení smluv. „To je ale už věc, kterou město není schopno ovlivnit,“ doplnila.
„Myslím, že rada v tomto složení to rozhodnutí přijímat neměla. Je to riziko, které bude ohrožovat malešickou spalovnu.“
Jiří Nouza (TOP 09)
Přetahování o Pražské služby
Praha není stoprocentním vlastníkem Pražských služeb, proto firmě nemůže zadat zakázku přímo. Menšinovým vlastníkem PSAS je AVE.CZ, která městu odmítla prodat svůj podíl.
Tendr na svoz odpadů v Praze
Praha několik let usilovala o akvizici PSAS, aby mohla prostřednictvím vlastní společnosti sama svážet odpad. Firma AVE.CZ ale snahu zablokovala, když předloni ovládla menšinový podíl Pražských služeb.
„Několik měsíců probíhalo smírčí řízení mezi oběma akcionáři, jednání ale nevedlo k uspokojivým výsledkům,“ řekla Plamínková.
Zájem ovládnout celé Pražské služby má ale i AVE.CZ. Firma nabízí Praze 4,1 miliardy korun. Město se ale podílu zbavovat nechce, naopak se bude dál snažit o akvizici Pražských služeb.
Strategickým podnikem je malešická spalovna
AVE.CZ, vlastněná Danielem Křetínským, usilovala především o ovládnutí malešické spalovny. „AVE.CZ navrhovala společný podnik na spalovnu, město na to nechtělo přistoupit,“ doplnil Plamínková. Praha by se tak totiž připravila o kontrolu nad strategickým podnikem, jakým spalovna je.
Spalovna v Malešicích, oficiálně nazývaná ZEVO (zařízení na energetické využívání odpadů), byla uvedena do provozu v roce 1998. V roce 2007 tam instalovali katalyzátory, které odstraňují ze spalin oxidy dusíku a dioxiny. Spalovna od roku 2010 vyrábí taky elektrickou energii pomocí takzvané kogenerační jednotky, která má maximální elektrický výkon 17,5 MW.
Malešická spalovna před zprovozněním kogenerační jednotky ročně likvidovala jen dvě třetiny odpadu vyprodukovaného Pražany, tedy zhruba 200 tisíc tun. Zbylých 100 tisíc končilo na ďáblické skládce. Pražské služby za výstavbu kogenerační jednotky zaplatily v roce 2010 přes miliardu korun a v té době odhadovaly, že by se jim investice měla vrátit do sedmi let. Kapacita spalovny je 310 tisíc tun odpadu za rok.
Smlouva se naposledy prodlužovala v lednu 2015
Pražské služby, které se v metropoli starají o svoz odpadu, měly v roce 2014 čistý zisk 77 milionů korun při tržbách 2,78 miliardy korun.
Praze v roce 2011 skončila dlouholetá smlouva, od té doby ji politici několikrát bez výběrového řízení prodloužili. Naposledy dostaly Pražské služby a AVE.CZ bez soutěže zakázku za 1,6 miliardy korun bez DPH.
