Zlínský Dům umění opustily varhany. Stěhovat se budou i stovky křesel

Zlín - Ze zlínského Domu umění na Slovnesko. Tam se přestěhovaly tamní varhany, které město nabízelo k prodeji přes dva roky. Nakonec je odkoupila farnost ze slovenské obce Lendak. Hudební nástroj totiž neměl využití poté, co se tamější Filharmonie Bohuslava Martinů přestěhovala do nových prostor. Zlín nyní nabídne k prodeji i další zařízení z Domu umění, kterému chce vrátit původní podobu Památníku Tomáše Bati ze 30. let.

Z Baťova památníku v centru Zlína definitivně zmizely impozantní varhany. Dvanáct metrů dlouhý a sedm metrů široký nástroj se totiž přestěhoval na Slovensko do obce Lendak nedaleko Popradu. „Těšíme se, že tento překrásný nástroj nešel na součástky anebo do nějakého sběru, ale že najde uplatnění v novém kostele,“ řekl už dříve Mario Anton Hrtus, který je v Lendaku farářem.

Tři a půl tisíce píšťal nevydalo už několik let žádný zvuk. Poté, co Dům umění opustili zlínští filharmonici, se město rozhodlo varhany prodat. Slovenská obec je získala jen za 410 tisíc korun s tím, že si zaplatí demontáž i převoz. Vyšší nabídku zlínská radnice nedostala.

Zlín chce Domu umění vrátit jeho původní podobu

Varhany ale nejsou jedinou věcí, která se z Baťova památníku stěhuje. Přesun nyní čeká i 580 polstrovaných křesel. „Sedačky, to je další z úkolů, který nás čeká. Budeme je prodávat formou veřejné soutěže, minimálně po deseti, a co mám poslední zprávy, tak má zájem o zhruba sto sedaček obec Lendak na Slovensku,“ řekl primátor Zlína Miroslav Adámek (STAN).

Po jejich prodeji chce město vrátit perle funkcionalistické architektury Františka Lydie Gahury původní náplň Památníku Tomáše Bati. „Aktuálně posledních 14 dnů intenzivně jednáme se státní správou, protože z celkového rozpočtu70 milionů bychom byli rádi, kdyby se velkou měrou podílel stát na obnově této kulturní památky,“ potvrdil primátor. V Domě umění se ale stále nachází řada uměleckých děl, jako je třeba busta Bohuslava Martinů nebo skleněné vitráže. Těch se město zbavovat nechce a k prodeji je nenabízí – spíše nyní shání prostory, kam by je mohlo přemístit.

V době svého vzniku v roce 1933 totiž měla být budova jednou z připomínek zakladatele světoznámé obuvnické firmy Tomáše Bati, který rok předtím tragicky zahynul v letadle. V roce 1954 byl památník ale přestavěn na Dům umění, aby lépe posloužil galerii výtvarného umění a Filharmonii Bohuslava Martinů. Ta se ale z objektu před pěti lety odstěhovala a předloni opustila památník i galerie. Od té doby je památník nevyužitý, chátrá a čeká na obnovu, která by mu vrátila zašlou slávu a také architektonickou čistotu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V chovu na Havlíčkobrodsku kvůli ptačí chřipce zlikvidují přes 30 tisíc slepic

V chovu slepic v Habrech na Havlíčkobrodsku veterináři potvrdili výskyt ptačí chřipky. Bude nutné zlikvidovat asi 35 tisíc nosnic. Je to letošní desáté ohnisko nákazy v komerčním chovu v Česku, sdělil Petr Majer ze Státní veterinární správy (SVS).
před 4 hhodinami

Dny osvobození provázela euforie, osmačtyřicátý rok byl velké zklamání, líčí pamětnice

Brněnská etnografka Alena Jeřábková prožila dětství za druhé světové války, pamatuje bombardování i osvobození Brna. Studovala v době politických procesů v padesátých letech, v srpnu 1968 s manželem zvažovali emigraci a jako pedagožka se studenty prožila i rok 1989. V otevřeném vzpomínání přibližuje dramatické okamžiky i osobní rozhodnutí, která formovala její život.
před 5 hhodinami

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
včeraAktualizovánovčera v 18:56

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
včera v 15:48

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
včera v 15:11

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
včeraAktualizovánovčera v 15:09

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
včera v 13:47
Načítání...