Ostrava – Během kompletní rekonstrukce novorenesanční katedrály Božského Spasitele v Ostravě objevili řemeslníci v kopuli jedné z věží zrezivělou schránku se vzkazem pro příští generace. Pečlivě zabalený balíček obsahuje čtrnáct nepoškozených stran dokumentů datovaných 16. září 1888, kdy se kostel dostavoval. Je to podrobná zpráva o tom, v jaké situaci se tehdy Moravská Ostrava a její obyvatelé nacházeli. Listiny teď budou zkoumat archiváři.
Katedrála vydala svědectví o Moravské Ostravě před 130 lety
„Hned po otevření zdejší reálky byla pocítěna nutnost kostela zdejšího,“ četla ředitelka Archivu města Ostravy Blažena Przybylová jednu z prvních vět téměř sto třicet let starého dokumentu.
Schránku s listinami objevili řemeslníci během rekonstrukce hlavního kostela Ostravsko-opavské diecéze v centru Ostravy. „Nevěděli jsme, že tam je. Nenašli jsme o tom žádný záznam, ale předpokládali jsme, že se něco najde,“ uvedl farář katedrály Jan Placzek. Před vybudováním baziliky byl v Moravské Ostravě pouze farní kostel svatého Václava, který obyvatelstvu rozvíjejícího se města nestačil. Městská rada rozhodla o záměru postavit nový kostel roku 1871.
GALERIE
Dokument nalezený při rekonstrukci ostravské katedrály
„Předpokládal se tehdy hektický rozvoj města. Těší mne, že v té době představitelé města mysleli i na duchovní zázemí, že i člověk, který pracuje někde v dolech, potřebuje místo, kde by mohl sednout a říct – Pane Bože, pomoz mi v mém životě,“ řekl biskup František Václav Lobkowicz.
Dokument obsahuje i další informace týkající se kostela, které svědčí o tom, že tehdejší městská rada řešila podobné věci jako dnešní samosprávy. Ve zprávě je informace, že stavba měla původně stát 186 tisíc zlatých, nakonec se cena vyšplhala na 370 tisíc zlatých. Je známo, že to velmi zatížilo městskou pokladnu, starosta byl podroben kritice a kontrole účtů a chtěl abdikovat.
GALERIE
videogallery_523398
Autor zprávy psal dokonalou češtinou. „Posiluje to domněnku, že převážná část obyvatelstva hovořila česky, i když vedení města bylo německé,“ uvedla ředitelka archivu Blažena Przybylová. Dokument uvádí, že obyvatel města bylo tehdy 16,5 tisíce, z toho 10,5 tisíce se jich hlásilo k národnosti české, zbytek k německé.
Informací v dokumentu je obrovské množství. Autor se věnuje i tehdejším cenám a mzdám. Dočítáme se v něm, že například hektolitr hrachu se prodával za 9 zlatých, hektolitr čočky za 16. Z informace o mzdách je zřejmé, že tehdejší horníci si vydělali více než většina ostatních. Zatímco běžná mzda za dvanáct hodin práce dosahovala maximálně 80 grošů, horníci vydělávali až 2,5 zlatých za den.
Archiváři mají dokumenty zpracovat do konce května. Biskupství je chce na Noc kostelů 29. května vystavit v nedalekém kostele svatého Václava.
GALERIE
Katedrála Božského Spasitele v Ostravě
Rekonstrukce katedrály
Trojlodní bazilika Božského Spasitele byla postavená v novorenesančním slohu podle návrhu architekta Gustava Meretty. Vysvěcena byla roku 1897. Od té doby kotel neprošel kompletní renovací. Opravuje se od loňského léta a hotovo by mělo být letos na podzim. Předpokládané náklady jsou 60 milionů korun, z toho více než 30 milionů pokryje evropská dotace. Renovace zahrnuje výměnu podlah, opravu oken, výměnu střešní krytiny, opravy lavic, novou elektroinstalaci a mnoho dalších stavebních a restaurátorských prací, na kterých pracují místní i polské firmy. Biskupství se také rozhodlo vrátit se k původní barevnosti katedrály. Převládající červenou barvu vystřídá okrová.