Praha – Podzemní dráha v Praze dostala velikonoční dárek: zprovoznění čtyř nových stanic na trase A. Ačkoli šlo výhradně o městskou investici, otevřel dopoledne nový úsek metra předseda vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD), kterému sekundovali městští politici v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou (za ANO) a představitelé dopravního podniku. Cestujícím je nové metro k dispozici od 15 hodin, bezprostředně po otevření se přišly podívat tisíce lidí. Související změny v povrchové dopravě začnou platit až v úterý.
Tisíce lidí si přišly v prvních desítkách minut po otevření prohlédnout nové stanice metra v západní části Prahy. Nástupiště tak občas vypadala, jako by byla špička pracovního dne, a ne ospalé a velmi chladné sváteční odpoledne. Například na Nádraží Veleslavín přišlo za hodinu sedm tisíc lidí, deset tisíc zde naopak vystoupilo.
Symbolickou pásku slavnostně přestřihli již dopoledne představitelé státu i Prahy ve stanici Nádraží Veleslavín. „Je to nepochybně dobrá zpráva jak pro Pražany, tak pro návštěvníky hlavního města, kteří hojně pražské metro využívají,“ prohlásil při zprovoznění nového úseku metra premiér. Poblahopřál Praze za to, že jako jedna z mála evropských metropolí rozvíjí systém podzemní dráhy.
Metro znamená pro západ Prahy velkou změnu
Severozápadní část Prahy zažívá největší dopravní změnu od chvíle, kdy metro začalo v roce 1978 jezdit na Dejvickou. Přestože magistrát zamítl rozsáhlé změny v MHD napříč městem, které navrhoval organizátor dopravy ROPID, kvůli metru se na povrchu leccos mění. Nejde přitom pouze o veřejnou dopravu. „Nové stanice metra jistě přilákají řidiče, kteří dříve parkovali jinde. Není to jen o hromadné dopravě, ale i té individuální,“ podotkl náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Chtěl by proto prosadit stavbu nových záchytných parkovišť, na která se při stavbě nového metra příliš nemyslelo – vedení města naopak v průběhu přípravy významně zeštíhlilo projekt dopravního terminálu Nádraží Veleslavín, ze kterého vypadlo velké parkoviště.
V povrchové veřejné dopravě potom musí cestující počítat s tím, že tam, kde jezdí metro, již nepojedou autobusy. „Mezi nádražím Veleslavín a Dejvickou přestanou jezdit autobusové linky, které budou ukončeny u stanice metra Nádraží Veleslavín,“ řekl ředitel ROPIDu Pavel Procházka (podrobné informace o změnách v MHD naleznete zde). Vedle městských a příměstských linek Pražské integrované dopravy budou na Nádraží Veleslavín končit i linky Středočeské integrované dopravy. „Ulehčí se Vítěznému náměstí, anomálie, že denně končí stovky autobusů pět minut od Pražského hradu, bude odbourána,“ zdůraznil Petr Dolínek.
Technologický zázrak. Ale pro koho bude?
Úsek metra V.A není důležitý pouze pro obyvatele části Prahy 6, ale také pro stavitele. Využití nových razicích štítů, pověstného páru Adéla a Tonda, stavbu výrazně zrychlilo a usnadnilo. Rozdíl poznají i cestující. „Betonové konstrukce v tunelech jsou jiné než předchozí,“ upozornil architekt stanice Petřiny Jiří Pešata. Ředitel Metroprojektu, který trať projektoval, David Krása dodal, že stanice jsou plné bezpečnostních systémů vytvořených s ohledem na to, že „metro je prostor, kde se shromažďuje velké množství lidí“. Na rozdíl od minulosti však projekt již nepočítal s tím, že by stanice byly použitelné také jako kryty civilní ochrany.
V tunelech ale musí cestující prozatím zapomenout na telefonování. Navzdory slibům v nich signál vypadává. Dopravní podnik ale ubezpečil, že jde pouze o krátké zpoždění koordinace. „Předpokládám, že do prázdnin by se mohly podepsat smlouvy a být puštěn signál i do tunelů,“ uvedl dopravní ředitel DPP Ladislav Urbánek. Zdůraznil, že ve stanicích již je k dispozici 4G signál, cestující by tedy neměli mít problém s telefonováním ani datovým připojením.
Za všemi přínosy nového úseku metra však číhá všudypřítomný stín, který projekt od počátku halí: pro koho vlastně bude? Nejčernější předpovědi tvrdí, že nával, který metro V.A bezprostředně po otevření zažilo, zůstane navždy ten největší. Ladislav Urbánek to ale odmítl. Jednotlivé stanice podle něj mají potenciál na to, aby se zařadily přinejmenším do slabšího průměru. „Modelové propočty nám vycházejí: Nemocnice Motol 25 tisíc, Petřiny zhruba 15 tisíc, Nádraží Veleslavín 25 až 30 tisíc a Bořislavka 11 tisíc,“ shrnul. Metro samotné a stavby vznikající v jeho blízkosti potom mohou přilákat do oblasti další obyvatele, čímž by se měl počet cestujících dále zvyšovat.
Dalším metrem bude trasa D – se státním příspěvkem
Prodloužením trasy A k motolské nemocnici rozvoj stávajících tří tratí metra prozatím končí. Další stavbou má být první část zcela nové trasy D z Pankráce na Nové Dvory. Mohlo by jít o automatické metro, jaké znají cestující například z Paříže. „Budou tam stěny, které oddělí nástupiště od kolejiště. Bude se jednat o automatizovaný systém dopravy, který bude umožňovat řídit vlaky bez řidiče. Bude to revoluční počin, co se týká pražského metra,“ nastínil architekt Jiří Pešata.
Na stavbu „déčka“ by Praze mohl přispět i stát. Město rozšiřovalo podzemní dráhu od druhé poloviny 90. let výhradně za své, popř. s evropskými dotacemi, premiér Bohuslav Sobotka nyní ohlásil změnu přístupu státu. „Na další výstavbu pražského metra by měl přispět státní rozpočet,“ řekl Bohuslav Sobotka. Vláda má podle něj z hlediska rozvoje dopravní infrastruktury v hlavním městě dluh. Nejde přitom pouze o podporu městských projektů, ale také dokončení těch, které jsou zodpovědností státu – zejména stavbu železnice na letiště. „Modernizovat trať, která by měla spojit letiště a centrum hlavního města, to by měl být úkol pro stát jako takový,“ dodal.
Nový úsek je 6 kilometrů dlouhý
Trať metra spojující stanice Dejvická a Nemocnice Motol má za sebou již kontroverze, které začaly jejím trasováním, pokračovaly zpožděním stavby a končily financováním. I když ještě není vše vyřešeno a pražský dopravní podnik stále nemá jistotu, že bude moci využít přislíbenou sedmimiliardovou dotaci, kterou zatím ještě čerpat nemůže, ustupují spory do pozadí. Úsek metra s označením V.A se otevírá. Obyvatelé Bořislavky, Červeného Vrchu a Veleslavína dojedou podzemním drahou blíže k domovu, pacienti motolské nemocnice vystoupí takřka přímo do čekárny.
Nový úsek trasy A je dlouhý šest kilometrů, jízdní doba se zastavením ve všech stanicích je devítiminutová. Stavba přišla dopravní podnik zhruba na dvacet miliard korun, trvala čtyři roky. Cestující, kteří se budou chtít svézt – popř. nebudou mít po změnách v provozu autobusů a tramvají na výběr – však musí počítat s tím, že v pracovní dny zavede dopravní podnik tzv. pásmový provoz, kdy bude po většinu dne polovina vlaků končit na Petřinách nebo již na Dejvické. Změny v navazující povrchové dopravě platí od úterý. Týkají se autobusových linek městských a příměstských, které jezdí po Evropské třídě nebo v oblasti Vypichu, v malé míře také některých jiných lokalit. Tramvajové dopravy se týká jediná změna – zrušení linky 2.
