Vlaky budou jezdit nejprve po jedné koleji z hlavního nádraží jižním tunelem do Holešovic a po dvou kolejích severním tunelem do Libně. Od 10. září pak bude fungovat dvoukolejné propojení hlavního nádraží s holešovickou i vysočanskou stanicí. Nejpozději 1. října se připojí i dvě koleje mezi vysočanským a Masarykovým nádražím.
Nové spojení by mělo být v plném provozu od prosincové změny jízdního řádu. Po nových tratích budou vlaky mezi centrem, východem a severovýchodem Prahy jezdit rychleji, od nového jízdního řádu se například o sedm minut zkrátí jízdní doba z Vysočan na „Masaryčku“. S trasami se během zkušební doby seznámí několik stovek strojvedoucích z Česka, Slovenska i Německa, České dráhy totiž chtějí během několika let převést do centra většinu dálkových a příměstských vlaků.
Nové spojení tvoří 267 stavebních objektů, mezi které patří například dva nové dvoukolejné železniční tunely pod pražským Vítkovem a silniční estakáda Krejcárek, a dalších 44 takzvaných provozních souborů, což jsou nejrůznější sdělovací a zabezpečovací systémy. Kromě toho v metropoli vyrostlo několik železničních mostů, mimo jiné čtyřkolejná estakáda z hlavního nádraží k vítkovským tunelům a estakáda Sluncová za nimi.
Položeno bylo více než 27 kilometrů kolejí. Stavba má zlepšit nejen železniční, ale také silniční dopravu. „Například zvětšení podjezdné výšky i šířky mostu přes Seifertovu ulici zvýšilo kapacitu křižovatky zvané Bulhar. Zrušení úrovňového přejezdu v ulici Pod plynojemem a jeho nahrazení novou estakádou Krejcárek zase odstranilo nepříjemné čekání u závor,“ vysvětlil Jan Komárek.
S novým školním rokem bude také obnoven provoz mezi hlavním nádražím a nádražím Smíchov. Až do konce listopadu ale budou cestující na hlavním nádraží k vlakům chodit pouze severním podchodem a odjíždět jen z prvních dvou nástupišť. Od prosince pak začnou fungovat všechna nástupiště a všechny tři podchody.
