Děčín - Někteří obyvatelé Šluknova na Děčínsku nemají nárok na kanalizaci, kterou by město vybudovalo z evropských dotací. Část území města totiž přesahuje hranici aglomerace, tedy místa, kde se stavba vyplatí. Takové odůvodnění dostal Šluknov od státního fondu životního prostředí. Šluknovská radnice s tím nesouhlasí a chce tyto nesmyslné hranice změnit. Jejich realistické vymezení má totiž přímý dopad na život obyvatel Šluknova.
Šluknov na Děčínsku má hned dvě nej. Tím prvním se chlubí, je totiž nejseverněji položené město v České republice. To druhé nej mu ale dělá starosti. Je totiž také nejsevernějším městem, které prý nemůže mít kanalizaci. Podle zástupců městského úřadu je to kvůli nesmyslné hranici aglomerace. Nikdo však neví, o co přesně jde. „Nesouvisí to s hranicí města, nesouvisí to s katastrálním územím, nesouvisí to s ničím,“ říká trochu odevzdaně vedoucí Odboru rozvoje a životního prostředí města Šluknova Martin Benda. „Hranice aglomerace určuje, kde je nákladově efektivní budovat stokový systém. Bohužel v případě Šluknova jsou tyto hranice překročeny o 60 %. V takovém případě nemohou žádat o peníze z evropských fondů,“ vysvětluje mluvčí Státního fondu životního prostředí Lenka Brandtová.
Kanály končí ve šluknovské části zvané Císařský. Zhruba tisícovka lidí v této části tak musí mít svou vlastní odpadní jímku, protože město desítky milionů na rozšíření stokového systému nemá. Opakovaně o peníze z Evropy žádá, ale marně. Náročné podmínky totiž vylučují výjimky. Pokud to jinak nepůjde, budeme muset zatlačit na politiky, říká vedení městského úřadu. „Chceme, aby nám pomohli pojem hranice aglomerace změnit,“ uvádí starosta Šluknova Milan Kořínek. „Hranice aglomerace Ústecký kraj nemůže změnit, protože to není pojem z územního plánování, ani ze stavebního řádu,“ tvrdí mluvčí Krajského úřadu v Ústí nad Labem Magdaléna Hanáčková.
Některým lidem ve městě se tak o napojení jejich domácností na veřejnou kanalizaci zatím může jen zdát. Nepomůže ani Ústecký kraj, ani on teď peníze nemá.
