Turnov/Písek – Nejvyšší ochranu udělila vláda mimo jiné také vesnickým a novodobým stavbám, kterým teď hrozí újma necitlivými zásahy ve větší míře než třeba hradům a zámkům. Peníze navíc to ale správcům nových památek nepřinese. O zařazení staveb na seznam památek rozhodla vláda na návrh ministerstva kultury, které vybíralo na základě doporučení krajských úřadů či památkářů.
Česko má 38 nových národních kulturních památek
Dlaskův statek je jako příklad pojizerské lidové architektury vzácně zachovaný. Není poškozený jinou moderní výstavbou, navíc má bohatou historii sepsanou v Dlaskově kronice. To jsou důvody pro zařazení na seznam národních kulturních památek.
Ředitelka Muzea Českého ráje Turnov Vladimíra Jakouběová se nechala slyšet, že o statku ví národopisná veřejnost od konce 19. století. Některé jeho znaky se staly vzorem pro českou chalupu. Skanzen samotný nebo zdejší masopusty a posvícení navštíví ročně tisíce lidí, hlavně rodiny s dětmi.
Reportáže Milana Brunclíka a Kristiny Vrkočové (zdroj: ČT24)
Na seznamu tentokrát přibyly kromě staveb lidové architektury hlavně technické památky a stavby moderní architektury. Podle mluvčí ministerstva kultury Viktorie Plívové tak získaly výsadní postavení. V Česku je celkem 90 tisíc movitých a nemovitých památek. 274 z nich má statut národní kulturní památky.
Čistírna odpadních vod v Bubenči zastupuje pražské památky
Nejstarší z nových pražských národních památek je čistírna odpadních vod v Bubenči z roku 1906. „Je originální zachovalou čistírenskou technologií v podzemním labyrintu a také je to skvost české průmyslové secese,“ říká Tomáš Novák z Ekotechnického muzea.
Sice jde o pragmatický styl, ale dokonalé řemeslo, což potvrzují třeba obzvlášť odolné cihly, které při poklepu zvoní. Podoba stavby vychází z anglického stylu. Architektem pražské kanalizační sítě byl totiž Angličan.
Písecký hřebčinec je celý v původním stavu
Mohlo by se zdát, že v anglickém stylu je i o čtyři roky starší Zemský hřebčinec v Písku. Ve skutečnosti je ale rozlehlý areál inspirován architekturou vojenských pevností doby Marie Terezie. Ředitel Zemského hřebčince Písek Jan Pellar upřesnil, že jde o styl pozdního historismu.
Ani v moderní době objekt nebylo nutné jakkoli stavebně měnit. Jen původní znaky mocnářství vystřídaly ty republikové. Jan Pellar dodal, že hřebčinecká činnost zde probíhá nepřetržitě od roku 1902.
- Interiér skanzenu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1775/177435.jpg
- Čistírna odpadních vod v Bubenči autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1775/177437.jpg
- Zemský hřebčinec v Písku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1775/177438.jpg