Špindlerův Mlýn – Labská bouda, která stojí na hřebeni Krkonoš – a podle svých četných kritiků je značně hyzdí – opět ožívá. Po dlouhé stagnaci, kdy nebylo jasné, zda předimenzovanou železobetonovou stavbu neodkoupí stát a nestrhne ji, se její soukromý vlastník pustil do potřebné rekonstrukce. Turisté ji tak budou brzy moci opět využívat jako ubytovnu nebo hotel.
Labská bouda „žije“, bude z ní znovu hotel
O odkoupení a demolici Labské boudy – druhé stavby toho jména, která vznikla v roce 1975 – usilovalo ministerstvo životního prostředí spolu se Správou Krkonošského národního parku čtyři roky. Majitel boudy Martin Pumr nevylučoval, že ji prodá. Úřady ale nebyly schopny – a zřejmě ani ochotny – dohodnout se a podnikatel s nimi nakonec ztratil trpělivost. „Jednání se táhla od ničeho k ničemu. Ministři životního prostředí se točili asi po třech měsících,“ shrnul Pumr neuspokojivý průběh jednání.
Tím, že se s úředníky nakonec bavit přestal, dal její majitel Labské boudě nový „život“. Aby stál za to, začala teď odkládaná rekonstrukce. Také přestavbu ale komplikují náročné požadavky úředníků. Bouda totiž stojí v první zóně národního parku.
Zrenovovaná Labská bouda má být přívětivá v turistům. Podle majitele z ní rozhodně nebude jednostranně zaměřený luxusní hotel, v jaký se proměnily některé tradiční krkonošské boudy. „Jsou tady zájemci vyloženě o turistické přespání v jednoduchých pokojích,“ slíbil Martin Pumr. Pro rekreanty s naditou peněženkou a množstvím zavazadel ostatně Labská bouda ani nemůže být vzhledem k zákazu vjezdu motorových vozidel. Ten podle ochranářů rozhodně bude platit i nadále. „Nikdy sem nebudou jezdit majitelé soukromých vozidel. Stejně tak se nedá uvažovat o tom, že by v budoucnu v lokalitě vyrostly vleky nebo lanovky,“ zdůraznil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Reportáž Václava Svobody (zdroj: ČT24)
Ačkoli rekonstrukce sotva začala, turisté se mohou těšit na brzké otevření Labské boudy. Prvních 50 lůžek by totiž chtěl majitel nabídnout turistům už na Silvestra.
Labská bouda je podle svých kritiků předimenzovaná stavba, která se svými osmi podlažími a železobetonovou konstrukcí nemá v srdci hor co dělat. Stavba má však i své zastánce. Jako úkryt před deštěm je na svém místě – necelý kilometr od turisticky atraktivního pramene Labe a hodinu chůze od stanice autobusu na Zlatém návrší – neocenitelná. „Proč by ji měli bourat, když už tady je?“ podotkla ostatně turistka, která kolem v krkonošském babím létu procházela.