Hraniční přechod v Kraslicích se poprvé otevře nákladním autům

Kraslice (Karlovarsko) - Hraniční přechod v Kraslicích mohou k přejezdům poprvé využívat také nákladní auta. Radnice si ale vynutila omezení hmotnosti do 12 tun. Hlavní silnice vedoucí k celnici totiž vede přímo skrz město a radnice chce zabránit hromadnému tranzitnímu provozu. Průjezd nákladních aut naopak prosazují firmy, které ušetří na nákladech za dopravu.

Pro autodopravu se hraniční přechod v Kraslicích otevřel na konci roku 2007. Průjezd byl ale povolen jen pro vozy do hmotnosti 3 a půl tuny. Nyní mohou nákladní auta přes česko-německou hranici na Kraslicku vůbec poprvé po pěti letech. Poté co Karlovarský kraj opravil hlavní silniční tah Kraslicemi, chtěl povolit průjezd přes město bez omezení. S tím ale radní nesouhlasili. „Jako důvod jsme uvedli veřejný zájem, ochranu občanů a ochranu zdraví před hlukem a emisemi,“ vysvětlil místostarosta Kraslic.

Rozhodnutí si pochvalují místní firmy, které musely vozit zboží za hranice jinudy. Při využití kraslického přechodu prý ušetří stovky tisíc korun ročně. Vedení radnice tak považuje dvanáctitunový limit za dobrý kompromis, který má zabránit tranzitu kamionů. „To považujeme za úspěch, protože nám tady hrozilo, že vůbec žádné omezení nebude,“ dodal starosta Kraslic Zdeněk Brantl.

Proti kamionům protestovali obyvatelé Kraslic už před pěti lety. Petici tehdy organizoval současný místostarosta Mika. „Dneska někdo může mít pocit, že 12 tun je prohra, někdo realisticky uzná, že nebylo možné dosáhnout víc, také tady musí být pracovní místa a pracovní místa znamenají výrobu a výrobu musíte někam odvézt,“ zmínil. Proti nákladní dopravě v minulosti protestovali i obyvatelé v sousedním Sasku. Německé úřady jim ale nevyhověly a Klingethalem smí projíždět kamiony bez omezení.

2 minuty
Reportáž Marka Štětiny
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 2 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 8 hhodinami

Nájemné v obecních bytech roste, přesto se o ty volné hlásí i dvacet zájemců

V obecních bytech se zvyšují nájmy. Rostou hlavně kvůli inflaci, dražší jsou ale i opravy a údržba. Zájem o nájemní bydlení ale stoupá a městské jednotky patří k nejlevnějším variantám.
před 18 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
včera v 18:05

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
10. 5. 2025

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
10. 5. 2025
Načítání...