Vimperk/Praha – K zásadní změně způsobu péče o přírodu směřuje Národní park Šumava. Vláda poslala do parlamentu návrh nového zákona o NP Šumava, který má mimo jiné umožnit kácení kůrovcem nakažených stromů i v části nejpřísněji chráněného území, současně změní hranice jednotlivých zón ochrany. Návrh ostře kritizují někteří ekologové, podle kterých norma nedostatečně chrání první zónu, která by měla zůstat bezzásahová. Nové poměry v národním parku se nelíbí ani šéfovi diplomacie Karlu Schwarzenbergovi, ministři jeho vlastní strany pro zákon přesto hlasovali.
Body sporu: malá první zóna, ale hlavně kácení
Část ekologů kritizuje příliš malou rozlohu první zóny, která by podle nich měla zabírat nejméně polovinu parku. Stejně tak odmítají možnost kácet v části první zóny. „Území pro těžbu dřeva – to je vlastně smysl toho všeho, co se děje. A bohužel tímto směrem jde i připravovaný zákon o Národním parku,“ řekl již dříve mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.
Podle ochránců přírody také hrozí, že zákon otevře cestu k zástavbě šumavské krajiny. „V podstatě ruší ochranné podmínky, které bránily Šumavu před zástavbou. Zákon jde na ruku spekulantům s pozemky,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Trnem v oku mnohým ekologům i některým politikům je lanovka spojující český lyřařský areál na Lipně s rakouským skiareálem Hochficht. „Prostředkem jedné z nejcennějších částí parku vede lanovka, to si myslíme, že je z hlediska ochrany přírody nemožné,“ myslí si předseda stínové vědecké rady NP Šumava Jakub Hruška. Výhrady proti podpoře plánované lanovky od Lipna na Hraničník k lyžařskému areálu Hochficht potom zněly také od ministra Schwarzenberga.
Lanovku ale brání místní obyvatelé, pro které je turistický ruch často hlavním zdrojem příjmů. „Lanovka se týká 0,02 % rozlohy národního parku – je to kapička v moři, která se stává symbolem boje o Šumavu, ale zbytečně. Přitom kdo zná Lipensko, ví, že tu chybí zimní turistická sezona, aby se lidé i v zimě měli čím uživit,“ zastal se návrhu starosta Horní Plané Jiří Hůlka.
Kritici návrhu také upozorňovali, že norma neprošla zákonnou procedurou přípravy předpisu o vyhlášení chráněného území. Ministerstvo svůj návrh brání tím, že větší rozšíření nejpřísněji chráněného území není možné. Ministr Tomáš Chalupa (ODS) se také ohradil, že ve skutečnosti ke snižování ploch 1. zóny parku vůbec nedochází. Platná úprava je podle něj z roku 1995 a vyměřuje 13% plochy parku jako první zóny. Jeho návrh žádá 26 %. Od roku 1995 žádná oficiální změna nenastala.
Tomáš Chalupa:
„Pan Bursík se pokusil dosáhnout větší první zóny. Musí toto vyjednat se starosty, ti starostové to odmítli. Protože se mu nepodařilo prosadit změnu zonace, udělal rozhodnutí řekněme šalamounské. Nezměnil zonaci, ale řekl řediteli, že se může v některých částech druhé zóny chovat tak, jako kdyby to byla zóna 1. Celkově takto vymezil 16 000 ha. I kdybych přijal, že toto je nějaká pokročilá verze zonace – byť není – tak je to stále méně, než kolik uvádí můj návrh.“
Ministr Chalupa také upozornil, že zákon nevznikal v „laboratorním legislativním prostředí“, ale vyslyšel názory vědců, starostů, ekologů a zástupců občanských sdružení. Považuje ho za kvalitní kompromis. „I já sám otevřeně říkám, že jsou v zákoně věci, které kdyby záležely jen na mně, tak by tam nebyly, ale respektuji kompromis,“ doplnil Chalupův náměstek Tomáš Tesař.
Návrh přivítali představitelé šumavských obcí, kteří oceňují hlavně jasně stanovená pravidla jak pro obce, tak i pro samotné obyvatele. „My jsme především rádi, že po dvaceti letech budou jasná pravidla pro to, co se na Šumavě smí, a co ne,“ zhodnotil návrh starosta Horní Plané, který se neobává poškození přírody ani rozsáhlé výstavby na území národního parku. „Žádné masivní zprivatizování a převod na obce nehrozí,“ myslí si Hůlka.
Návrh zákona o Národním parku Šumava počítá s tím, že v největším českém parku bude v bezzásahovém režimu vedeno 22,08 procenta jeho území, celá nejpřísněji chráněná první zóna potom bude tvořit 26,53 procenta rozlohy parku, ve zbytku má být tzv. dočasně zásahová zóna. Druhá zóna má být na 59,87 procenta území a třetí zóna na 5,12 procenta. Zbývajících 8,5 procenta zatím připadne ke druhé zóně s tím, že se připraví na budoucí začlenění do zóny první.
Kromě kácení v části nejpřísněji chráněných oblastí počítá návrh s tím, že místní obyvatelé budou moci do první zóny bez povolení vstoupit mimo vyznačené cesty, bude jim k tomu stačit souhlas pro vjezd motorových vozidel. Ve druhé zóně ochrany už bude možné hospodařit šetrně vůči přírodě.
TOP 09 zákon podpořila, kritik Schwarzenberg odjel do Bruselu
Mezi kritiky návrhu se postavil i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, kterému se především nelíbilo, že bude možné kácet v části první zóny národního parku. To zdůvodňuje ministerstvo životního prostředí tím, že chce parkové správě umožnit co nejúčinněji bojovat proti kůrovci. Schwarzenbergovi se také nelíbí, že zákon už nenařizuje asanaci kůrovcem napadených stromů, zlomů či vývratů v segmentech první zóny.
Vládou zákon prošel poté, co ho navzdory mínění předsedy podpořilo vedení TOP 09, jeho zasedání se Karel Schwarzenberg nezúčastnil, neboť odjel na jednání do Bruselu. „Předsednictvo se přiklonilo k tomu, že to je vyvážený kompromis a že doporučuje ten zákon podporovat,“ vysvětlil místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Zatímco však TOP 09 zákon podpořila, ministři z LIDEM se při jednání vlády zdrželi hlasování.
Vládní návrh nyní míří do parlamentu. Jeho dolní komora by ho měla projednat během května. Poslanci se současně zabývají i druhým návrhem zákona o NP Šumava, který připravily kraje. Již prošel prvním čtením, nyní se jím budou zabývat výbory.
