Ještědské lanovce je 80. Byla druhá, dnes je nejstarší


27. 6. 2013Aktualizováno27. 6. 2013|Zdroj: ČT24

Liberec – Druhá nejstarší visutá lanovka v Československu, připomínka nejslavnějších let Transporty Chrudim i ožehavé politické téma – tím vším v průběhu let byla lanovka, která vede z libereckého Horního Hanychova na Ještěd. Dnes už není jediným spojením, k ještědskému horskému hotelu vede i silnice. Přesto ji lidé stále vyhledávají. Lanovka na Ještěd poprvé vyjela 27. června 1933. O 42 let později se znovuzrodila ve své současné podobě.

Pět let byla první visutá československá lanovka, která vznikla v Krkonoších mezi Janskými Lázněmi a Černou horou, současně jediná. V Liberci se ovšem objevily úvahy o stavbě lanovky již v první polovině 20. let. Nakonec se však stavba dráhy na Ještěd stala předmětem národnostního přetahování, takže ji nakonec v roce 1932 na zakázku Československých státních drah začala stavět chrudimská firma František Wiesner namísto původně oslovené lipské společnosti Adolf Bleichert.

Její otevření v roce 1933 považovali Češi v tehdy převážně německém Liberci za svůj triumf. „Je dokladem česko-německého soupeření na Liberecku. Tehdy provozovaly lanovku Československé dráhy a Ještěd byl symbol německých Liberečanů,“ uvedl ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek. Někteří Němci proto zprvu lanovkou odmítali jezdit.

GALERIE
Původní kabina ještědské lanovky sloužila po vyřazení jako včelín autor: Radek Petrášek, zdroj: ČTK

Lanovka byla konstrukčně podobná té černohorské, šlo o kyvadlovou kabinovou dráhu, oproti lanovce v Krkonoších měla pouze dvě podpěry. Dvě kabiny měly kapacitu 33 cestujících, kteří za obvyklých okolností v lanovce strávili pět minut.

Národnostní spory v pohraničí drastickým způsobem vyřešila druhá světová válka, kterou lanovka přežila bez úhony. Jezdila potom až do počátku 70. let, kdy ji ČSD musely odstavit kvůli značnému opotřebování. Lanovka však nezanikla a – na rozdíl od původní lanovky na Černou horu – ji ani nepostihlo přetrasování. Transporta Chrudim (tj. bývalá Wiesnerova firma) postavila novou lanovku v původní trase, která využila mnoho prvků původní lanovky včetně stanic.

STARÁ LANOVKA NA JEŠTĚD (Z R. 1933):

  • visutá kyvadlová lanová dráha se dvěma kabinami
  • šikmá délka: 1 183 m
  • převýšení: 400 m
  • počet podpěr: 2 (výška 20 a 26 m)
  • maximální rychlost: 5 m/s
  • kapacita kabiny: 33 osob
  • přepravní kapacita: 330 osob za hodinu

NOVÁ LANOVKA NA JEŠTĚD (Z R. 1975):

  • visutá kyvadlová lanová dráha se dvěma kabinami
  • šikmá délka: 1 188 m
  • převýšení: 401,7 m
  • počet podpěr: 1 (výška 30 m)
  • maximální rychlost: 10 m/s
  • kapacita kabiny: 35 osob
  • přepravní kapacita: 525 osob za hodinu 
GALERIE
Ještědská lanovka autor: Milan Dolejší, zdroj: ČT24

Současná lanovka na Ještěd jezdí od roku 1975. Je to dvoulanová kyvadlová visutá dráha se dvěma kabinami, které dodala společnost Navika. Kabiny jsou tři, na trati se pravidelně střídají při technických odstávkách. Dnes je ještědská lanovka jediná, která zůstala někdejšímu výhradnímu provozovateli československých lanovek Českým drahám – a to přes několik pokusů města Liberce i soukromníků o její privatizaci. V kabině tak nechybí průvodčí v uniformě, který prodává typické drážní jízdenky. Dlouho to také byla jediná kabinová lanovka v Česku. Dráha na Černou horu je totiž od velké rekonstrukce v 70. letech gondolová, a tak své novodobé protějšky našla ještědská lanovka až v podobě dráhy u Macochy postavené v 90. letech a nedávno otevřené lanové dráhy na Větruši v Ústí nad Labem.

Stanice poslední lanovky Českých drah
Zdroj: ČT24/Milan Dolejší

Visuté lanovky v Československu

  1. kabinová Janské Lázně–Černá hora (Krkonoše) – 1928, zrušena v roce 1980
  2. kabinová Liberec–Ještěd (Ještěd) – 1933, rekonstruována 1975
  3. kabinová Tatranská Lomnica–Skalnaté Pleso (Vysoké Tatry) – 1937, zrušena 1999
  4. sedačková Ráztoka–Pustevny (Beskydy) – 1940, nahrazena 1956
  5. kabinová Skalnaté Pleso–Lomnický štít (Vysoké Tatry) – 1941, rekonstruována 1989
  6. sedačková Špindlerův Mlýn–Pláň (Krkonoše) – 1947, nahrazena 1986
  7. sedačková Jasná–Luková (Nízké Tatry) – 1949, nahrazena 1998
  8. sedačková Pec pod Sněžkou–Růžová hora (Krkonoše) – 1949, zrušena 2012
  9. sedačková Růžová hora–Sněžka (Krkonoše) – 1950, zrušena 2012
  10. sedačková Vrátna dolina–Chleb (Malá Fatra) – 1950, nahrazena 2006
  11. sedačková Bohosudov–Komáří vížka (Krušné hory) – 1952, jezdí dodnes
Načítání...