Vědci v experimentální stanici pěstují potravinářskou pšenici a sladovnický ječmen, základní druhy obilí pro výrobu potravin. Vytvářejí jim podmínky, jaké se dají čekat na naší planetě asi za sto let. „Jedním ze základních mechanismů je, že simulujeme zvýšenou koncentraci CO2, ke které s největší pravděpodobností opravdu dojde,“ vysvětluje Michal V. Marek, ředitel Centra výzkumu globální změny. V každé ze 24 komor vědci simulují trochu jiný charakter počasí, do některé vhánějí více CO2, do jiné zase pouštějí větší množství UV záření.
Komory připomínající automatizované skleníky toho ale umí mnohem víc. Právě tím jsou jedinečné v celosvětovém měřítku. „Podobný systém, kde je možné regulovat nebo simulovat vliv zvýšené koncentrace CO2, sucha, UV radiace či teploty, neexistuje,“ potvrzuje vedoucí projektu Karel Klem.
Reportáž Radovana Daňka
Postavit stanici a vybavit jí nejmodernějšími laboratorními přístroji vyšlo asi na 12 milionů korun převážně z evropskýcvh fondů. Pracovat zde bude asi patnáct mladých českých vědců a také řada zahraničních odborníků.
Už z prvních měření plyne, že rostliny za sto let s největší pravděpodobností rychleji porostou, spotřebují více vody a jejich listy budou sladší, a tím atraktivnější pro hmyz. Podrobnější výsledky měření se ale dají čekat nejdříve koncem roku.
