České papriky hnijí na poli. Obchody sáhly po levnějších z dovozu

Dolní Kounice - Desítky tun tuzemských paprik hnijí na polích. Jejich pěstitelé nemají pro svoje plodiny odbyt. Na český trh totiž míří levnější papriky z Maďarska a Holandska, českou zeleninu proto některé řetězce nechtějí. Zemědělci zvažují, že pěstování paprik pro příští roky omezí.

„Důvodem, proč tady na poli vidíme hnijící papriky, je, že ve spoustě našich řetězců jsou dovozové papriky, i když by mohli prodávat papriky z naší produkce,“ povzdechl si zemědělec Tomáš Zoufalý. Jen jeho družstvo už na pole vyhodilo asi 400 tun paprik, které nemají komu prodat. „I kdyby to bylo jen deset korun za kilo, tak to jsou čtyři miliony. Letos je ten problém asi největší, jaký doposud byl,“ dodal Zoufalý s tím, že dřív se k nám v sezóně zahraniční zelenina tolik nevozila. Podobnou zkušenost mají i další dva velkopěstitelé paprik na jižní Moravě. S novináři ale mluvit nechtěli.

Velké řetězce se brání. „Ovoce a zeleninu, které se pěstují v České republice, odebíráme od českých producentů, se kterými máme uzavřeny dlouhodobé kontrakty. Vzhledem k tomu, že je naše společnost vázána obchodním tajemstvím ohledně obsahu dohod s dodavateli, nemůžeme se ke konkrétním obchodním podmínkám vyjadřovat,“ uvedla ředitelka PR a komunikace obchodního řetězec Albert Judita Urbánková. I v dalším řetězci, kde natáčel štáb ČT, byly v regálech jen maďarské a holandské papriky.

Někteří tuzemští pěstitelé proto zvažují, že omezí produkci. „Už na letošek jsme snížili pěstitelskou plochu téměř o pět procent a přemýšlíme, že na příští rok ji snížíme o 20 až 30 procent. Není možné toho tolik vypěstovat a pak to sypat do hnoje,“ řekl Zoufalý.

Můj vlastní farmář

Opačnou cestou se vydává například projekt komunitou podporovaného zemědělství. Jeho prostřednictvím se farmáři snaží svoji zeleninu a ovoce dodávat zákazníkům přímo na stůl. „Pěstujeme rajčata, papriky nebo patizony. O všechno se ručně staráme spolu s přítelkyní, a to úplně bez chemie,“ popsal zemědělec Ondřej Polách z Ivančic. Jeho každodenní tvrdou práci ale velcí odběratelé nechtěli ocenit. A tak možnost zamluvit a předplatit si sezónní dodávky toho, co vypěstuje, nabídl osobně svým zákazníkům. „Klient zaplatí půlku podílu dopředu a zbytek peněz doplatí na konci sezóny. Zemědělec má jistotu, že získá finance už před začátkem sezony a odpadá i starost o to, co udělat s přebytkem zeleniny,“ vysvětlil Polách.

O komunitním zemědělství hovoří Lenka Gábrišová (zdroj: ČT24)

Systém je podobný tzv. farmářským bedýnkám, přesto se mírně liší. „Je to odlišné v tom, že zákazník nese spolu se zemědělcem riziko, že se něčeho urodí víc, nebo míň. Každý týden dostane prostě část toho, co vyroste,“ řekla Kateřina Pařízková z Ekologického institutu Veronica. Klient nemůže ovlivnit ani obsah bedýnek. „Podíl je celkové složení zeleniny v daném týdnu, má různé složení podle toho, co kdy dozrává. Klient ví tak tři dny dopředu přesné složení podílu,“ dodal Polách.

Do projektu se zapojila například desítka zaměstnanců Jihomoravského inovačního centra. Pochvalují si čerstvé suroviny i moment překvapení. „Nevím moc dopředu, co v tom podílu bude, takže mě to nutí se zamyslet nad tím, co budu tento týden vařit,“ chválila si jedna z tamních zaměstnankyň Lenka Gábrišová.