Do Lidic přicestovala socha chlapce
Dva ředitelé přinesli do Lidic sochu zdejšího chlapce zavražděného v roce 1942. Po převozu z pražské školy, kde až nedávno zjistili, jak významné dílo mají, byl chlapec pečlivě zabalený, ale také poškozený. Nejprve proto putoval do depozitáře. Podle kurátorky lidické sbírky Lubomíry Hédlové bude třeba opravit jeho podstavec. Potom socha dostane důstojné místo v lidické galerii. „Ráda bych ji umístila do zvláštní místnosti, kterou zde máme určenou právě pro nové akvizice,“ řekla Lubomíra Hédlová.
Sochařka dílo darovala škole
Autorka sádrových soch 82 zavražděných lidických dětí Marie Uchytilová věnovala obzvláštní pozornost jednomu malému chlapci. Jeho sošku vytvořila znovu z pálené hlíny. „Sochu chlapce vytvořila na přelomu 70. a 80. let,“ uvedla dcera sochařky Sylvia Klánová. Marie Uchytilová potom sošku věnovala základní škole Bítovská v Praze 4. Uchytilová v závěru života začala sochy odlévat do bronzu, po její smrti v práci pokračoval její manžel J. V. Hampl, ale prostředky na odlití všech soch a jejich umístění v památníku se podařilo sehnat až ve druhé polovině 90. let. V sousoší stanul i chlapec, jehož druhá verze ale zůstávala ve škole jako dekorace ředitelny.
Až do roku 1989 byla soška chlapce součástí síně pokrokových tradic Prahy 4 známé jako rudý koutek. Po revoluci ji ale škola zrušila a sochu přestěhovala do ředitelny. Dlouho si však nikdo neuvědomoval, jak cenné dílo pracovnu zdobí. Nakonec však sama škola oslovila Památník Lidice. „Rozhodli jsme se oslovit památník a tu sochu věnovat,“ přiblížil ředitel ZŠ Bítovská Michal Novák.
Vzpomínka na události staré 72 let
Alespoň symbolicky je tak doma jedno z dětí, jejichž zavraždění se stalo v průběhu války snad největším symbolem nacistických zločinů. I když Lidice zdaleka nebyly jedinou vyvražděnou obcí, i když nacisté zabíjeli lidi po milionech a navíc rozpoutali nejzhoubnější válku v lidské historii, vypálení a vyvraždění pětisethlavé středočeské obce vzbudilo ve světě mimořádnou odezvu – snad přese vše nebylo tolik neuvěřitelné jako zkazky o vyhlazovacích táborech.
Osm desítek a dvě lidické děti, které sousoší připomíná, ovšem nezemřely doma – byly odvezeny do Chelmna, kde zahynuly v nákladním automobilu upraveném pro zabíjení výfukovými plyny. Ze 105 dětí mladších 15 let, které do 10. června 1942 vyrůstaly v Lidicích, zemřelo i dalších šest, které byly odeslány do kojeneckého ústavu. Jenom sedmnáct dětí vybraných k tzv. převýchově v německých rodinách se tak dožilo května 1945.
