Litvínov – Radnice v Litvínově má sice po volbách nové vedení, její vztah k limitům těžby uhlí se ale nemění. Limity chce zachovat i stávající vedení radnice a navíc žádá ministra financí, aby desetkrát zvýšil poplatky, které těžaři platí státu. Konkrétně z 1,5 na 15 procent. Tyto peníze by měly kompenzovat negativní dopady těžby na města a lidi v regionu.
Starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO) je sice ve funkci nová, ale na limity se dívá stejně jako předchůdci: „Litvínovská radnice je neustále pro zachování limitů těžby, je to součástí koaliční dohody,“ uvedla Kamila Bláhová. Místostarosta Litvínova Milan Šťovíček (STAN) dodal: „Jsem rád, že se podařilo v koalici dohodnout na základních principech spolupráce. Jeden z prvních bodů byla naprostá shoda, naprosto bez konfliktu na bodu neprolomení těžebních limitů, což je pro město Litvínov to zásadní.“
Limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách, které stanovilo usnesení vlády z roku 1991, zaručují městům a obcím, pod nimiž je uhlí, že nebudou kvůli těžbě zbourány. Zrušení limitů by postihlo především Horní Jiřetín a jeho místní část Černice poblíž dolu ČSA. Hrana těžební jámy by se dostala jen pár set metrů od okraje Litvínova.
Varianta zvýšení poplatků, které těžaři platí státu, na 15 %
Nové vedení radnice chce, aby za dolování u Litvínova platili těžaři víc peněz. První oficiální prohlášení nového vedení radnice totiž žádá ministra financí, aby poplatky těžařům zvedl na desetinásobek. Místostarosta Litvínova Milan Šťovíček (STAN) dodal, že 1,5 % pro stát je naprosto směšná částka: „Dlouhodobě zastávám názor, že se tenhle poměr musí změnit, že stát z toho musí mít víc a samozřejmě i obce,“ dodal Milan Šťovíček a dále věc rozvinul: „My směřujeme právě k panu ministrovi financí a k jeho aktivitě, kterou vyvinul směrem k panu ministrovi Mládkovi - podporujeme myšlenku navýšit platbu z vydobytého nerostu, konkrétně z hnědého uhlí.“
K Litvínovu se ve snaze zvýšit poplatky těžařů přidávají i další města, která jsou ohrožená prolomením limitů. Starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt (SSZNK) např. uvedl: „Zisky těžebních společností jsou obrovské, tak rozhodně by to těžaři ustáli, jednoznačně.“
Firmám se ale úvahy o zvýšení poplatků nelíbí - tvrdí, že odvody státu se i tak neustále zvyšují, spolu s rostoucí cenou uhlí. Společnost Severní energetická k tomu ve svém vyjádření uvedla: „Zatímco těžební společnost odevzdala státu za každý milión tun vytěženého uhlí v roce 2008 4,5 milionu korun, v roce 2013 to už bylo 8,7 milionu korun.“ Vladimír Budínský, mluvčí Sevročeských dolů k věci uvedl: „Zvýšení odvodů na desetinásobek by se dotklo zaměstnanosti a našeho sponzoringu.“
Varianta zvýšení poplatků, které těžaři platí státu, na 3 %
Ve hře je navíc návrh ministerstva průmyslu na tříprocentní poplatky, tuto variantu nevylučuje ani ministr financí. Andrej Babiš (ANO) k tomu 10. 11. uvedl: „Ty poplatky se mají zvýšit o sto procent, což je 260 milionů - myslím, že společnosti to unesou bez problému.“ Ministr Babiš k věci dále dodal: „Z hlediska historie jsem argumentoval, že v rámci hnědouhelného byznysu bylo vyplaceno asi 28 miliard dividend a stát za ty poplatky dostal jenom 1,3, tak se mi to zdálo být takové nerovnovážné.“
Místostarosta Litvínova Milan Šťovíček (STAN) k variantě zvýšení poplatků na 3 % řekl: „Podle současných platných zákonů může jít vláda až do 10 % a zatím to nikdo neudělal a neodvážil se, proto beru jako velmi pozitivní snahu pana ministra financí, že se snaží navýšit tento poměr a jít výš, já se domnívám, že 3 % je také málo.“
Místa těžby uhlí na severozápadě Čech
- Lom Československé armády - leží v podhůří Krušných hor.
- Bílina - těžba postupuje od města směrem na Lom a Mariánské Radčice.
- Vršany u Mostu - těžba postupuje směrem na Krušné hory.
- Důl Nástup - Leží mezi Chomutovem, Kadaní a vodní nádrží Nechranice.
Tvrdé vyjednávání o poplatcích zřejmě čeká ministra i při jeho plánované návštěvě dolů, na Mostecko by měl přijet ještě do konce letošního roku a přímo na místě se seznámit se situací a setkat se i s odboráři.
Rozhovor s hejtmanem Ústeckého Kraje Oldřichem Bubeníčkem (KSČM)
Jaký je váš názor na prolomení limitů?
Stanovisko Ústeckého kraje je dlouhodobě, že by se mělo pokračovat v těžbě uhlí. Samozřejmě za předpokladu, že se těžaři domluví s občany, tedy s obcemi, kterých by se to dotýkalo.
Proč chcete prolomit limity?
Jedna věc je samozřejmě zaměstnanost. Na druhou stranu si myslíme, že to uhlí potřeba je a dá se říct, že to je jediná strategická surovina, kterou ČR má. Pro někoho možná bohužel, pro někoho jiným z důvodů - ale hnědé uhlí je tady u nás na severozápadě a domníváme se, že by se rozumným způsobem mělo těžit.
Bude se Ústecký kraj v jednáních angažovat?
Nás v tom zatím nikdo neoslovil, protože samozřejmě města, o kterých jste hovořili, ta mají dlouhodobě stejný názor. My se domníváme, pokud by došlo k tomu výraznému zvýšení poplatků, že to bude mít za následek, že se samozřejmě sníží sponzoring těžebních společností. A tak jako obce a města, kterých se to dotýká, tak samozřejmě Ústecký kraj dostává významné příspěvky, které my třeba zužitkováváme pro rekonstrukci škol a zateplování školních budov.
Jak vnímáte, že v Litvínově, kde je také KSČM v koalici, jsou proti prolomení limitů, a stanovisko okresu i kraje je pro?
Je to samozřejmě věc Litvínovských, jsou to občané Litvínova, a pokud většina občanů Litvínova ve volbách dala hlas tomu, že se domnívá, že by se dále těžit nemělo – to je jejich názor. Samozřejmě chápu, že těžba by se dotýkala Litvínova, bezprostředně, jako se dotýká Horního Jiřetína. Ale je otázka, jestli myslet v tu chvíli jenom na ta dvě konkrétní místa, a nebo se na to dívat celospolečensky.
