Index kriminality: Peníze zmenšit problémy nepomáhají

Hned čtyři města v Ústeckém kraji jsou podle indexu kriminality v první desítce nejproblémovějších lokalit – Most, Litvínov, Ústí nad Labem a Chomutov. V indexu kriminality jde o počet trestných činů na deset tisíc obyvatel. Přitom Litvínov i Chomutov dávají na boj s kriminalitou nejvyšší výdaje ze svých rozpočtů. Na opačném konci statistik je Pardubický kraj - policie v regionu řešila za celý letošní rok tři vraždy a mírně tam ubývá násilných trestných činů.

Ústecký kraj

Litvínov (25 tisíc obyvatel) dává na boj s kriminalitou ze svého rozpočtu podle statistiky ministerstva financí nejvíc peněz. Loni to bylo přes šest a půl procenta ročního rozpočtu, skoro 28 miliónů korun. 

Výdaje na boj s kriminalitou

Město                          Podíl z městského rozpočtu

1. Litvínov                   6,71 %   cca 28. mil. Kč

2. Louny                     6,23 %

3. Orlová                     6,04 %

4. Kroměříž                  5,33 %

5. Chomutov                 5,27 %

Zdroj: Ministerstvo financí ČR

Vysoké náklady na bezpečnost vydává radnice v Litvínově od opakovaných nepokojů na janovském sídlišti před šesti lety. Místostarosta Litvínova Milan Šťovíček (STAN) věc vysvětlil takto: „V roce 2008 jsme vymysleli program nulové tolerance a právě to souvisí s tím, že jsou tady zvýšené náklady. Městská policie plní i úkoly, které jsou nad rámec běžné činnosti městských policií. Mám tím na mysli například boj se zneužíváním sociálních dávek, kdy naši strážníci pravidelně kontrolují ve spolupráci s odborem sociálních věcí a s úřadem práce jednotlivé osoby, kde je podezření na zneužívání sociálních dávek.“

Víc peněz na provoz městské policie je potřeba i kvůli vyššímu počtu tísňových volání. „Zaznamenáváme rok od roku čím dál větší počet telefonických oznámení na městskou policii. Z toho vyplývá, že máme čím dál víc výjezdů,“ uvedl Zdeněk Urban, ředitel Městské policie Litvínov.

Drtivá většina případů, které Městské policie v Litvínově musí řešit, je drobná kriminalita v problémových lokalitách. Kamila Bláhová (ANO), starostka Litvínova uvedla, že strážníci se tam zaměřují hlavně na lidi, kteří trestnou činnost páchají nejvíc. 

Část ročního rozpočtu Městské policie v Litvínově spolkne i provoz služebního psince. Zdeněk Urban, ředitel Městské policie Litvínov, k tomu uvedl: „Slouží s ohledem na tuto lokalitu k potírání většího narušování veřejného pořádku.“

Nejvyšší index kriminality

Město                        Trestné činy na 10 tisíc obyvatel

1. Praha                     651

2. Ostrava                  549

3. Most                      468

4. Brno                      428

5. Litvínov                  422

6. Chomutov              394

7. Ústí nad Labem       390

8. Liberec                   370

9. Orlová                    365

10. Havířov                 363

Zdroj: www.mapakriminality.cz

Litvínov patří mezi deset měst nejvíc postižených kriminalitou. V první desítce podle indexu kriminality jsou z Ústeckého kraje dále Most, Chomutov a Ústí nad Labem. Podle sociologů se na tom podílí vysoká nezaměstnanost a nepříznivá sociální skladba obyvatelstva. René Wokoun, rektor Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, věc vysvětlil takto: „Na prvním místě je vysoký podíl sociálně problémového obyvatelstva, velmi vysoká nezaměstnanost, která bohužel toto taky ještě podporuje. Ale taky nemožnosti získat pro určité obyvatele v Ústeckém kraji nějaké adekvátní zaměstnání.“ Podobně vidí příčinu problémů i starostka Litvínova Kamila Bláhová (ANO): „Dva aspekty jsou: vysoká nezaměstnanost a velká koncentrace lidí, kteří jsou závislí na sociálních dávkách.“

Nové vedení litvínovské radnice chce dál pokračovat v politice nulové tolerance, proto i pro příští rok počítá na boj proti kriminalitě se stejnou částkou.

Pardubický kraj 

Naopak nejmenší kriminalita je podle indexu kriminality v Pardubickém kraji. Policisté v regionu řešili za celý letošní rok tři vraždy, mírně ubývá násilných trestných činů a i přes rušení služeben v některých částech kraje neroste ani počet krádeží.

Jan Švejdar, ředitel Krajského ředitelství Policie ČR, v Pardubicích k tomu uvedl: „V každém případě nás těší, že jsme dopadli takhle dobře po vyhodnocení indexu kriminality. Má to mnoho příčin. Jedna je určitě to, že Pardubický kraj je svojí polohou, rozlohou, specifiky určitě jeden z těch klidnějších. Ale v každém případě si myslím, že hodně k tomu přispívá i velmi dobrá práce policie. K určité redukci počtu došlo, ale policie vnitřně přijala taková opatření, aby to pokud možno – když to řeknu lidově – občan nepocítil.“

Konkrétní příklad - město Pardubice: policie sice musí šetřit každou korunu, ale ulice krajského města denně křižuje deset policejních hlídek. Podle Jitky Vavřinové, mluvčí Krajského ředitelství Policie ČR v Pardubicích, už samotná větší přítomnost policistů v ulicích budí respekt.

Naopak zmizeli takzvaní policejní pochůzkáři, protože ty nahradili strážníci. Městská a státní policie spolupracují víc než v minulosti. Krajský policejní ředitel Jan Švejdar řekl: „Bez spolupráce s městskou policií bychom nemohli fungovat. Jsou oblasti, kde spolupráce je bezpodmínečně nutná.“ Společně řeší hlavně drobné krádeže, vandalství, násilnosti a přepadení. 

Velmi úspěšný je také tým pardubických kriminalistů. V dubnu 2014 například odhalil skupinu pachatelů, která loupila a podpalovala auta a kontejnery. Podle osloveného kriminalisty je v případě podobných šetření velmi důležité to, co se podaří kriminalistům zjistit v prvních 12 až 24 hodinách. Vůbec nejmenší kriminalitu v regionu zaznamenalo v první polovině letošního roku Chrudimsko. Celkem 776 trestných činů, téměř dvě třetiny z nich už policisté vyřešili. 

Kraj Vysočina

Na Vysočině je vedle nízké kriminality také nejvyšší objasněnost trestné činnosti. Proč tomu tak je, popsal v živém rozhovoru náměstek krajského policejního ředitele Pavel Peňáz: „Vysočina, ačkoli je poměrně velký kraj svou rozlohou, tak všech 511 tisíc obyvatel bydlí v 704 obcích. Vysočina má 34 měst a nemá žádné významné velké sídelní město. Dvě největší města – krajské město Jihlava i Třebíč - mají cca 50 tisíc obyvatel. Toto všechno nahrává tomu, že tady není taková anonymita. A nejsou tady vysoce nebezpečená, riziková místa, kde by se shromažďovaly osoby, které mají vyšší potenci páchat trestnou činnost.“