Lubnou na Svitavsku zhruba po měsíci opět zasáhlo slabé tornádo

Lubnou u Poličky na Svitavsku zhruba po měsíci opět zasáhlo slabé tornádo. Uvedl to na Facebooku Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle jeho zveřejněných snímků tornádo shodilo většinou jen tašky na střechách. Starosta obce Josef Chadima (SNK obce Lubná) ČTK řekl, že vítr kolem 12:30 poškodil tašky na čtyřech střechách a vše podle něj trvalo asi deset vteřin.

„Nejdřív vznikl na obloze šedý trychtýř. Po chvilce klidu přišel vír, který vše bral nahoru. Vše trvalo asi deset vteřin,“ řekl starosta. Tornádo ze střech bralo tašky, žádnou střechu nezničilo zcela. Vír také v obci vyvrátil strom a rozlomil jeden ořech. Že tornádo obec zasáhlo přesně po šesti týdnech znovu, označil starosta za neuvěřitelnou věc.

Dvě střechy si lidé v obci již podle starosty sami opravili, většinou taškami, které měli v zásobě. Zbylé střechy se opraví v neděli nebo v pondělí, uvedl starosta. Hasiči Pardubického kraje na dotaz ČTK uvedli, že v souvislosti s tornádem žádný výjezd neměli.

Dubnové tornádo

Naposledy se slabé tornádo prohnalo obcí na konci dubna a podobně jako dnes za sebou nechalo škody především na střechách několika domů. Podle dřívějších informací meteorologů urazilo dráhu asi 500 metrů a dosáhlo rychlosti kolem 128 kilometrů v hodině. Tehdy se v Česku objevilo hned několik silnějších bouří, hlavně na pomezí Moravy a Čech byly podle radaru rozpoznány rotující bouře, tzv. supercely, pod kterými se vyskytovaly případy výraznějších škod větrem.

Tornáda jsou součástí takzvaných supercel, což jsou silné bouře rotující kolem své osy. Meteorologové ale upozorňují, že samotné supercely nemusí být provázeny extrémními jevy, tedy ani tornády. Na území Česka se ročně vyskytnou maximálně jednotky tornád, většinou slabých, některý rok se neobjeví tornádo žádné. Nicméně krátkodobá tornáda se podle nich zřejmě vyskytují častěji, ale nemají žádného svědka.

V sobotu lidé podle ČHMÚ na různých místech po republice natočili nebo vyfotili jev zvaný funnel cloud, tedy trombu. V jednom případě zachytili vzdušný vír i poblíž Lubné.

Vedle Lubné se letos objevilo tornádo také poblíž Letovic na Blanensku. Počátkem dubna tam prošlo územím o délce asi čtyři kilometry a způsobilo zejména lokální vývraty v lesích. Bylo na stupni nula, tedy nejslabším. Síla tornáda se určuje pomocí Fujitovy stupnice od nejslabšího F0 až po nejsilnější F5. V Lubné na konci dubna dosáhlo podle meteorologů maximálně síly F1-, a to na počátku své dráhy, kde na jednom domě shodilo část tašek ze střechy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Počasí

Vrátí se inverze, v neděli má silně foukat

V příštích dnech se do Česka vrátí inverzní ráz počasí. O víkendu se objeví mlhy, často i mrznoucí. Slunce se ukáže spíše jen na horách, v neděli se místy vyjasní i v nížinách. Nejvyšší teploty vystoupí lehce nad nulu. Postupně zesílí vítr, který v nárazech dosáhne během neděle rychlosti až 70 kilometrů v hodině, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 4 hhodinami

Na východě Česka se může tvořit ledovka, varují meteorologové

Ve východní polovině Česka hrozí od středečního odpoledne při mrznoucím dešti ledovka. Zejména v částech Pardubického a Olomouckého kraje se může tvořit i ve čtvrtek dopoledne. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Při ledovce je podle meteorologů potřeba počítat s problémy v dopravě, opatrní by měli být také chodci.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Ráno bylo nejmrazivější. Podívejte se, kam rtuť spadla u vás

Meteorologové rozšířili oblast, kde od pondělního odpoledne do úterního rána hrozí silná ledovka, a to na celou západní polovinu Česka. Po mrznoucím dešti se tam může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Hrozí úrazy a komplikace v dopravě. Pondělní ráno bylo navíc v této zimě dosud nejmrazivější. Teploty v Čechách a na západě Moravy klesly většinou na dvanáct až dvacet stupňů pod nulu, výjimečně i níže.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Od pondělí hrozí při mrznoucím dešti tvorba ledovky

V západní polovině České republiky se bude od pondělního večera tvořit při mrznoucím dešti ledovka, v úterý se rozšíří k východu. V pásu od severozápadních Čech přes střední Čechy směrem na jihozápad Moravy může její tloušťka dosáhnout dvou až pěti milimetrů, sdělil v neděli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Hrozí úrazy a komplikace v dopravě.
11. 1. 2026

Provoz malých vodních elektráren v mrazech blokují ledy

Vodní elektrárny při teplotách pod bodem mrazu často čelí problémům. Když se přidá dlouhodobé sucho, obzvláště ty malé je složité udržet v provozu. Jejich náhony totiž může zablokovat ledová tříšť, která se tvoří hlavně v přítocích ve vyšších nadmořských výškách. Oproti tomu větší energetická díla třeba na Vltavské kaskádě mohou elektřinu vyrábět bez omezení, protože mají v zádech velká vodní jezera a toky k přivaděčům k turbínám jsou umístěny dostatečně nízko, aby je led neohrozil.
11. 1. 2026
Načítání...