Silvestrovské zhoršení kvality ovzduší bylo v Česku v roce 2021 nejvýraznější v posledních letech – přitom před začátkem novoročních oslav byla kvalita vzduchu v Česku nebývale dobrá. Největší nárůst koncentrací zaregistrovaly stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Brně, byly tam nejvyšší za posledních až deset srovnávaných Silvestrů. Praha na tom byla naopak lépe než v letech minulých. Příčiny popsal v odborném článku Jáchym Brzezina, vedoucí kvality ovzduší brněnské pobočky ČHMÚ.
Silvestrovské ohňostroje výrazně znečistily vzduch, nejvíc v Brně
Odpalování pyrotechniky má nežádoucí dopady jak na zvířata, tak i na kvalitu ovzduší. Do vzduchu se při spalovacím procesu dostávají nejrůznější znečišťující látky.
Pro většinu z nich – například draslík, síru, baryum či stroncium – neexistují stanovené limity, a na stanicích se standardně neměří. Kvalitu ovzduší je proto možné sledovat na koncentraci suspendovaných částic PM10 a PM2,5. Přitom platí, že čím menší částice jsou, tím víc škodí zdraví. Dostávají se totiž hlouběji do dýchacího systému či až do krevního řečiště.
- Pevné částice nebo také prachové částice (zkráceno PM) jsou drobné částice pevného skupenství rozptýlené ve vzduchu, které jsou tak malé, že mohou být unášeny vzduchem.
- Podílejí se na důležitých atmosférických dějích, jako je vznik vodních srážek, a ovlivňují teplotní bilanci Země. Jejich zvýšená koncentrace může způsobovat závažné zdravotní problémy.
- Z hlediska zdravotního působení byly definovány různé frakce prachových částic označované v závislosti na jejich velikosti v mikrometrech (μm).
Koncentrace škodlivin v důsledku odpalů pyrotechniky jsou obvykle nejvyšší hodinu až dvě po půlnoci. Záleží ale na poloze stanice od místa, kde se odpaluje, a taky na aktuální rychlosti a směru větru.
Určitou dobu trvá, než se vlečka znečištění dostane do místa, kde se měří, a koncentrace zde nejsou tak vysoké, jako by byly při měření přímo na místě odpalů. Tam mohou být přechodně extrémně vysoké, a to zvlášť v místech, kde je hustá zástavba a nedochází k promíchávání vzduchu.
Počasí o půlnoci v Česku
Letošní Silvestr byl výjimečně teplý – padaly rekordy pro přelom roku. V Klementinu bylo překonáno i téměř čtvrt tisíciletí staré maximum. O půlnoci na Nový rok bylo v Praze kolem deseti a v Brně kolem čtyř supňů Celsia. A jak tedy koncentrace v obou městech vypadaly?
V Brně byly ze sedmi srovnávaných Silvestrů nejvyšší koncentrace na přelomu let 2016 a 2017, kdy po půlnoci vyšplhaly koncentrace PM10 až na 160 µg∙m–3. Letošní koncentrace s průměrem 120 µg∙m–3 jsou hned na druhém místě.
Aby bylo možné vyhodnotit nárůst nebo pokles koncentrací bez ohledu na výchozí hodnoty, je třeba spočítat rozdíl od průměru, a ten byl v Brně největší právě letos. Nárůst činil 80 µg∙m–3.
Nejpatrnější vliv odpalování pyrotechniky eviduje stanice u Dětské nemocnice, která se nachází poblíž centra města. Naměřených 272 µg∙m–3 je vůbec nejvyšší letošní novoroční hodnotou z celého Česka. A podobné jsou nárůsty u i menších částic PM2,5.
Průměrné hodinové koncentrace částic PM10 na přelomu let 2015/2016 až 2021/2022, vypočítané jako průměr z brněnských automatických stanic s dostupnými hodnotami
Rozdíl průměrné hodinové koncentrace PM10 od průměru 31. 12. 12:00 až 1. 1. 11:59 v daném přelomu roku jako průměr brněnských stanic
V Praze byly nejvyšší koncentrace ze sedmi srovnávaných let podobné jako v Brně; na přelomu let 2016 a 2017 naměřily stanice skoro 180 µg∙m–3. Ze srovnání rozdílů od průměru je vidět, že letos byl nárůst nejnižší. Stejně to bylo i u menších PM2,5.
Průměrné hodinové koncentrace částic PM10 na přelomu let 2015/2016 až 2021/2022, vypočítané jako průměr z pražských automatických stanic s dostupnými hodnotami
Rozdíl průměrné hodinové koncentrace PM10 od průměru 31. 12. 12:00 až 1. 1. 11:59 v daném přelomu roku jako průměr pražských stanic
Rozdíly mají své příčiny
Zatímco v Brně byly zvýšené koncentrace nejvyšší za posledních až deset srovnávaných Silvestrů, v Praze byla naopak za stejné období kvalita ovzduší nejlepší. Rozdíl může být dán jak množstvím odpálené pyrotechniky, tak rozdílem v rozptylových podmínkách, které jsou dány stabilitou ovzduší – tedy průběhem teploty s výškou a taky například rychlostí větru.
Vysoké koncentrace se nicméně daly pozorovat v dalších městech, například v Táboře, Českých Budějovicích, ve Zlíně či Olomouci. Hodnota imisního limitu pro čtyřiadvacetihodinovou koncentraci PM10 (50 µg∙m–3) byla 1. ledna 2022 překročena na čtyřech stanicích v Česku, a to ve Zlíně, Zlíně – ZŠ Kvítková, v Olomouci – Hejčíně a na stanici Brno – Dětská nemocnice.
Přehled 20 stanic s nejvyšší šestihodinovou průměrnou koncentrací částic PM10, 1. 1. 2022 0:00-5:59
Přehled dvaceti stanic s nejvyšším maximem průměrné hodinové koncentrace částic PM10 v období 0:00-5.59, 1. 1. 2022
Přehled dvaceti stanic s nejvyšším maximem průměrné hodinové koncentrace částic PM10 v období 0:00-5.59, 1. 1. 2022
Stanice s nejvyšší průměrnou koncentrací PM10 1. 1. 2022