Marjanovič: Demokraté jsou bezradní, na Trumpa nic nezabírá

Kongresové volby v USA přicházejí na řadu vždy v polovině prezidentova mandátu. A jakkoliv se od nich očekává, že jim budou dominovat lokální témata, jsou do značné míry referendem o prezidentovi zejména během jeho prvního mandátu – píše ve svém komentáři analytik ČT Teodor Marjanovič.

Kdekdo si v roce 2016 říkal, že vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách muselo být omylem. Když už kvůli ničemu jinému, pak prostě proto, že se seběhlo několik věcí, které mu nezaslouženě hrály do karet: od ruského vměšování v podobě zveřejnění ukradených e-mailů lidí z nejužšího okruhu kolem Hillary Clintonové na serveru Wikileaks po skutečnost, že se této soupeřce nepodařilo zbavit nálepky bezduché mašiny, oplývající arogancí, nikoli ale schopností formulovat jasné poselství. A že se tedy při první pořádné příležitosti ukáže, co si obyvatelé nejdéle trvající kontinuální demokracie na světě myslí o tom nabubřelém, vulgárním paskvilu moderních amerických dějin, jak je Donald Trump často titulován.

Ten moment nastane z úterka na středu. Jenže to vypadá, že šéf Bílého domu všem svým kritikům vytře zrak. Republikáni sice asi přijdou o většinu ve Sněmovně reprezentantů, tedy zákonodárném sboru, jenž hodně zjednodušeně řečeno rozhoduje především o financování vládních iniciativ. Naopak je ale dost jasné, že si uchovají, ba možná i posílí dosavadní většinu v Senátu – sboru, jenž opět zjednodušeně řečeno primárně rozhoduje o nominacích na významné posty a o mezinárodních smlouvách. V tom připadě by se z očekávaného výprasku stala plichta, kterou bude kdekterý Trumpův obhájce logicky vydávat za vítězství.

Kongresové volby v USA přicházejí na řadu vždy v polovině prezidentova mandátu. A jakkoliv se od nich očekává, že jim budou dominovat lokální témata, vždyť se hlasuje o guvernérech, kongresmanech a senátorech, jsou do značné míry referendem o prezidentovi zejména během jeho prvního mandátu. Své by o tom mohl vyprávět Barack Obama, jehož demokraté dostali v roce 2010 tuze na frak, nebo dříve Bill Clinton, když v roce 1994 republikáni jeho stranu doslova převálcovali. Pouze George W. Bush dopadl v roce 2002 lépe, což ale bylo dáno především celonárodním sjednocením po teroristických útocích z 11. září 2001.

Člověk samozřejmě žasne, jak by si triumf mohl zasloužit politik, jenž uvedl do chodu praktiku oddělování dětí od matek zadržených při ilegálním přechodu hranice do USA, označil svůj vlastní kontrašpionážní úřad FBI za „zkorumpovaný“, po setkání s Vladimirem Putinem letos v létě prohlásil, že kremelskému vůdci věří více než vlastním tajným službám, lhal o tom, že zaplatil „držhubné“ právníkovi zastupujícímu pornohorečku, s níž měl vztah, označil novináře za nepřátele lidstva a víceméně otevřeně hájil neonacistické radikály.

Modrá vlna se smrskává

Jenže stejně jako v roce 2016, i nyní se ukazuje, že demokraté vlastně neví co dělat. Americká ekonomika šlape. Prezident se v průzkumech těší více než 40procentní oblíbenosti, což je v historických srovnáních slušný výsledek. Jeho skóre je v tomto vyšší, než měli Obama či Clinton v podobný okamžik. A když pak dojde na události, jako je třeba momentální zpráva o karavaně migrantů mířících do USA, demokraté nevědí, jak se k tomu postavit, zatímco Trump hned vysílá ozbrojené složky a dává okázale najevo, jak je rázný.

Podobně třeba debata o tom, jestli mají mít děti narozené v USA automaticky právo na občanství: Tak to platí odjakživa a Trump to chce změnit. Demokraté volají na poplach, jenže pak nevědí, co říct na otázku, jestli tohle právo má platit i pro děti ilegálních přistěhovalců.

Co se však demokratům asi nejvíc vymstilo, byla nedávná snaha o diskreditaci Trumpova nominanta do Nejvyššího soudu Bretta Kavanaugha. Ze senátního slyšení se stal spektákl, během něhož se soudce musel bránit nařčení, že jako teenager sexuálně útočil na dívky ze školy. Jenže všichni svědci, kteří měli to tvrzení dosvědčit, shodně uvedli, že si na nic takového nepamatují. Kavanaugh byl nakonec do funkce jmenován a celá epizoda se zapsala asi hlavně tím, jak to demokraté ve své snaze o protitrumpovský zářez zjevně „přepískli“.

Modrá je tradiční barva demokratů. Modrá vlna, která se měla dostavit a smést republikány, se tak nakonec, aspoň podle všech předpovědí, smrskává do podoby krotkého šplouchnutí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...