Česko je na přijetí eura připravené a zvládlo by ho. Bylo by ale dobré před tím snížit rozdíl mezi cenami a mzdami, uvedl ve středu guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Zatímco napříč politickými stranami se postoje k euru liší, prezident Miloš Zeman Rusnoka podpořil. Zda euro ano či ne diskutovali v pořadu Události, komentáře na ČT24 poslanec rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček a garant ekonomického programu KDU-ČSL a STAN, bývalý viceguvernér ČNB Pavel Kysilka. Ptal se moderátor Daniel Takáč.
Pokud euro přijmeme, měli bychom vytvářet v dobrých dobách přebytky, míní Kysilka
Euro ano či ne (zdroj: ČT24)
Prezident republiky Miloš Zeman je pro zavedení eura. „Já vždycky občanům na náměstí říkám, že když jsem byl malý kluk, tak ještě existoval Réaumur. To byla stupnice na teploměru. Réaumur už přestal. Teď je Celsius a Fahrenheit. A teď si představte, že místo koruny budete mít euro. No, tak je to totéž, jako kdybyste třeba Celsia nahradili Fahrenheitem. Nezmění se ani vnitřní teplota, ani vnější teplota, změní se pouze měřítko, ve kterém ty ekonomické jevy budete zobrazovat, a to je naprosto všechno,“ říká Zeman.
Lidé se podle něho naprosto iracionálně eura bojí, i když Francie se vzdala svého franku, Německo se vzdalo své hrdé marky. „Panebože, proč bychom se my nevzdali své koruny?“ ptá se prezident.
Ekonomický expert strany ODS a člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Skopeček však nevidí důvod, proč přijímat evropskou měnu, která byla založena na špatných základech. Neboť dnešní eurozónu tvoří země odpovědně hospodařící, země, které hospodaří hůře a jsou tam země ekonomicky úspěšné a jsou tam země méně ekonomicky úspěšné, Německo a Řecko například.
„A taková měnová zóna nemůže podle mého názoru fungovat dobře a automaticky znamená náklady pro budoucí členy, jako je například Česká republika, kdy budeme nuceni fiskálními transfery podporovat právě ty ne úplně odpovědně hospodařící státy,“ vysvětluje Skopeček.
obrázek
A podle něho hrozí i další rizika, jako je podíl našich střadatelů na takzvané Bankovní unii, z čehož plyne, že Česko bude muset řešit potíže bank v západních státech. „Přijdeme o svou měnovou politiku, přijdeme o svůj kurz a to jsou věci, které jsou velmi nákladné, nevýhodné pro Českou republiku. A já říkám, že česká koruna nám doposud nepřekážela, že zahraniční obchod České republiky kvetl a roste i česká ekonomika, tudíž já si nemyslím, že česká koruna je věc, které bychom se museli zbavovat, abychom se měli lépe. Naopak,“ míní Skopeček.
Starostové a nezávislí společně s lidovci, a nejenom oni na české politické scéně, říkají však euro ano. Podle garanta ekonomického programu KDU-ČSL a STAN, bývalého viceguvernéra ČNB Pavla Kysilky je pravda, že eurozóna má v sobě geneticky zakódované některé chyby. Nicméně dají se napravovat, míní.
Eurozóna tak určitě prospívá svému severu, to znamená vyspělým, exportně orientovaným ekonomikám, jako je Německo, Holandsko, Rakousko, ale i Slovensko a asi podobně by možná prospívala i nám jako exportně silně orientované a výkonnostní ekonomice.
„Na druhou stranu ona diskriminuje ty méně výkonné země, tedy jižní státy. Čili skutečně dochází k jakémusi obrovskému pnutí ekonomickému, ale i sociálnímu i politickému mezi severem a jihem Evropy. Dívejme se ale na eurozónu jako na věc, která se může poučovat ze svých chyb a jít dopředu,“ zdůrazňuje. A dodává, že se samozřejmě musíme bavit i o tom, jak jsme připraveni my v České republice na případné přijetí eura.
„Vždy říkám, kromě toho, že si, nebo vedle toho, že si musí eurozóna splnit svoje neuvěřitelně složité úkoly, tak to samé platí i pro nás. Platí, že pokud se zbavíme koruny, která nám skutečně pomohla v době po roce 2008, ať tím, že dočasně oslabila, pomohla exportérům nebo tím, co udělala Česká národní banka se svým kurzovým závazkem, tak musíme být připraveni na to, že třeba v dobrých dobách budeme muset vytvářet rozpočtové přebytky, abychom měli jakousi rezervu do dob špatných,“ říká Kysilka.
„Už tři, čtyři roky česká ekonomika docela solidně roste a kromě loňského roku vlastně vytváříme deficit. Takže platí, že obrovské domácí úkoly si musí splnit a udělat Evropská měnová unie, ale to samé platí o národních státech,“ dodává.