Pokud euro přijmeme, měli bychom vytvářet v dobrých dobách přebytky, míní Kysilka

17 minut
Euro ano či ne
Zdroj: ČT24

Česko je na přijetí eura připravené a zvládlo by ho. Bylo by ale dobré před tím snížit rozdíl mezi cenami a mzdami, uvedl ve středu guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Zatímco napříč politickými stranami se postoje k euru liší, prezident Miloš Zeman Rusnoka podpořil. Zda euro ano či ne diskutovali v pořadu Události, komentáře na ČT24 poslanec rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček a garant ekonomického programu KDU-ČSL a STAN, bývalý viceguvernér ČNB Pavel Kysilka. Ptal se moderátor Daniel Takáč.

Prezident republiky Miloš Zeman je pro zavedení eura. „Já vždycky občanům na náměstí říkám, že když jsem byl malý kluk, tak ještě existoval Réaumur. To byla stupnice na teploměru. Réaumur už přestal. Teď je Celsius a Fahrenheit. A teď si představte, že místo koruny budete mít euro. No, tak je to totéž, jako kdybyste třeba Celsia nahradili Fahrenheitem. Nezmění se ani vnitřní teplota, ani vnější teplota, změní se pouze měřítko, ve kterém ty ekonomické jevy budete zobrazovat, a to je naprosto všechno,“ říká Zeman.

Lidé se podle něho naprosto iracionálně eura bojí, i když Francie se vzdala svého franku, Německo se vzdalo své hrdé marky. „Panebože, proč bychom se my nevzdali své koruny?“ ptá se prezident.

Ekonomický expert strany ODS a člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Skopeček však nevidí důvod, proč přijímat evropskou měnu, která byla založena na špatných základech. Neboť dnešní eurozónu tvoří země odpovědně hospodařící, země, které hospodaří hůře a jsou tam země ekonomicky úspěšné a jsou tam země méně ekonomicky úspěšné, Německo a Řecko například.

„A taková měnová zóna nemůže podle mého názoru fungovat dobře a automaticky znamená náklady pro budoucí členy, jako je například Česká republika, kdy budeme nuceni fiskálními transfery podporovat právě ty ne úplně odpovědně hospodařící státy,“ vysvětluje Skopeček.

obrázek
Zdroj: ČT24

A podle něho hrozí i další rizika, jako je podíl našich střadatelů na takzvané Bankovní unii, z čehož plyne, že Česko bude muset řešit potíže bank v západních státech. „Přijdeme o svou měnovou politiku, přijdeme o svůj kurz a to jsou věci, které jsou velmi nákladné, nevýhodné pro Českou republiku. A já říkám, že česká koruna nám doposud nepřekážela, že zahraniční obchod České republiky kvetl a roste i česká ekonomika, tudíž já si nemyslím, že česká koruna je věc, které bychom se museli zbavovat, abychom se měli lépe. Naopak,“ míní Skopeček.

Starostové a nezávislí společně s lidovci, a nejenom oni na české politické scéně, říkají však euro ano. Podle garanta ekonomického programu KDU-ČSL a STAN, bývalého viceguvernéra ČNB Pavla Kysilky je pravda, že eurozóna má v sobě geneticky zakódované některé chyby. Nicméně dají se napravovat, míní.

Eurozóna tak určitě prospívá svému severu, to znamená vyspělým, exportně orientovaným ekonomikám, jako je Německo, Holandsko, Rakousko, ale i Slovensko a asi podobně by možná prospívala i nám jako exportně silně orientované a výkonnostní ekonomice.

„Na druhou stranu ona diskriminuje ty méně výkonné země, tedy jižní státy. Čili skutečně dochází k jakémusi obrovskému pnutí ekonomickému, ale i sociálnímu i politickému mezi severem a jihem Evropy. Dívejme se ale na eurozónu jako na věc, která se může poučovat ze svých chyb a jít dopředu,“ zdůrazňuje. A dodává, že se samozřejmě musíme bavit i o tom, jak jsme připraveni my v České republice na případné přijetí eura.

„Vždy říkám, kromě toho, že si, nebo vedle toho, že si musí eurozóna splnit svoje neuvěřitelně složité úkoly, tak to samé platí i pro nás. Platí, že pokud se zbavíme koruny, která nám skutečně pomohla v době po roce 2008, ať tím, že dočasně oslabila, pomohla exportérům nebo tím, co udělala Česká národní banka se svým kurzovým závazkem, tak musíme být připraveni na to, že třeba v dobrých dobách budeme muset vytvářet rozpočtové přebytky, abychom měli jakousi rezervu do dob špatných,“ říká Kysilka.

„Už tři, čtyři roky česká ekonomika docela solidně roste a kromě loňského roku vlastně vytváříme deficit. Takže platí, že obrovské domácí úkoly si musí splnit a udělat Evropská měnová unie, ale to samé platí o národních státech,“ dodává.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...