Vítězství Donalda J. Trumpa v amerických prezidentských volbách mnohé zaskočilo, některé pobouřilo, znechutilo či dokonce vyděsilo, jiné upřímně nadchlo či alespoň škodolibě potěšilo. Pojďme tedy připojit i pohled genderový – nejen proto, že kromě souboje demokraticko-republikánského šlo poprvé v americké historii o duel mezi mužem a ženou.
Právě pro ženy, děti, nemachistické muže a všechny menšinové skupiny obyvatelstva představuje Donald Trump na pozici prezidenta USA velmi rizikový faktor. Jeho Amerika, která má „být opět skvělá“, tak z pohledu genderové rovnoprávnosti dělá velký krok zpět k tomu, aby byla nebezpečná, plná předsudků a prohlubovala společenské znevýhodnění žen.
Sexismus jako životní postoj a norma
Donald Trump je přesvědčen, že má právo na své sexistické a rasistické postoje – pohrdá jakoukoliv korektností, natož politickou, a kulturou projevu a absolutně nerespektuje odlišnosti od normy, za kterou považuje heterosexuálního bílého muže. To je jeho typický volič.
Ženy naopak Trump degraduje výhradně na sexuální objekty, jejichž hodnota závisí na jejich fyzické atraktivitě, popřípadě schopnosti sexuálně uspokojit muže. Své oponentky častuje sexistickými urážkami nejsprostšího zrna. Pro příklad můžeme uvést výrok na adresu jeho protikandidátky: „Když Hillary nedokáže uspokojit svého manžela, proč si myslí, že dokáže uspokojit celou Ameriku?“
Trumpovo machistické chvástání tak s sebou nese velké riziko, že se sexismus znovu stane společensky přijatelnou normou, které budou ženy ve veřejném prostoru čelit.
Žádný soucit s oběťmi sexuálního násilí
Trump obhajuje násilí páchané na ženách domnělou mužskou „přirozeností“. Muži jsou podle něj od přírody agresivní a není v jejich moci své genetické naprogramování změnit. Je tedy potřeba tento fakt přijmout, stejně jako spoluodpovědnost žen za to, že se staly, respektive mohou stát, oběťmi násilníků.
Nebezpečí tohoto postoje je v tom, že násilí na ženách legitimizuje a vrací americkou společnost k dobám, kdy bylo akceptováno jako přirozená věc.
Zákaz potratů
Trump rezolutně vystupuje proti potratům, nejsou-li indikovány v souvislosti s případy incestu, ohrožení života matky a znásilnění. I výběr a jmenování členů Nejvyššího soudu podmiňuje mimo jiné jejich kritickým přístupem k problematice interrupcí.
Ačkoli se Trump na jedné straně považuje za propagátora téměř neomezené svobody rozhodování a ještě v roce 1999 byl silným zastáncem svobodné volby i v oblasti reprodukčních práv, nyní jeho postoje velmi silně ohrožují možnost svobodné volby žen v rozhodování o vlastním těle.
Zrušení daňových výjimek pro nízkopříjmové rodiny s malými dětmi
Daňové změny, jak je Trump navrhuje, budou nejvýhodnější pro nejvyšší příjmové skupiny. I rodiny či jednotlivci ze střední třídy si finančně nejspíš polepší.
Podle nezávislých analýz chystaných daňových reforem však ze systému – v zájmu jeho zjednodušení – zmizí výjimky pro nízkopříjmové rodiny. V důsledku toho nastane další rozevírání nůžek v příjmech mezi bohatými a chudými, zvětší se i rozdíly mezi příjmy žen a mužů. Ženy tak budou ještě více ohroženy chudobou.
„Mužská místa“ v energetice a těžkém průmyslu
Trump chce řešit hospodářské problémy a nezaměstnanost nastartováním těžkého průmyslu a energetiky. Vzniklá pracovní místa by z povahy věci byla určena pro muže, kteří tradičně v sektorech, jako je těžba ropy, plynu, uhlí a dalších nerostných surovin a jejich zpracování, dominují.
Pomineme-li úvahu nad tím, do jaké míry jsou tato odvětví ekonomicky perspektivní a jaké důsledky mají z pohledu životního prostředí, a zůstaneme u optiky genderové, tak jsme svědky zacílení podpory pouze na jeden segment populace, kterým jsou bílí muži s nižším vzděláním, na které mířila i Trumpova volební kampaň. V tomto ohledu je riziková zejména naprostá genderová slepota a ignorance vůči problémům žen na pracovním trhu.
Pokud by Donald J. Trump své vize a přesvědčení naplnil, budeme sledovat smutný příběh, kdy se po téměř 300 letech boje za rovnoprávnost žen a mužů, který má své kořeny i v USA, americká společnost navrací do stavu, kdy ženy měly hodnotu levné pracovní síly a nástroje pro sexuální uspokojení mužských potřeb. V tomto kontextu lze jen doufat, že se Trump nestane podle svého povolebního slibu prezidentem všech Američanů, neřku-li Američanek, že se zkrátka významná část americké ani světové populace s jeho arogantními a sexistickými pseudohodnotami neztotožní a že vývoj směrem rovnosti žen a mužů půjde kupředu, a ne zpět.
Absolvovala na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy obor studium humanitní vzdělanosti se zaměřením na neziskové organizace a gender. V Gender Studies pracuje od roku 2006. Soustřeďuje se na oblast podpory rovných příležitostí žen a mužů a slaďování rodinného a profesního života u zaměstnavatelů v oblasti veřejné správy. Podílí se na vedení genderových auditů a vzdělávacích aktivit na úřadech státní správy a samosprávy. Je členkou Rady vlády pro rovné příležitosti žen a mužů (RVRP), členkou Výboru pro institucionální zabezpečení rovných příležitostí RVRP a členkou výkonného výboru České ženské lobby. Je editorkou zpravodaje Rovné příležitosti do firem.
V Gender Studies pracuje od roku 2013 jako koordinátorka mezinárodního projektu zaměřeného na mládež a snížení genderové segregace na trhu práce. Zajímá se o oblasti gender ve vzdělávání, mezigenerační dialog či dobrovolnictví.
