Pokusme se odpovědět na základní otázky, které si ekonomové v těchto chvílích kladou. Například kdy obyčejný Čech pozná, že Britové rozhodli o brexitu?
Krajní scénář: Chaos v EU by vedl ke krizi srovnatelné s pádem Lehman Brothers
Záleží na bezprostřední reakci politiků na obou stranách kanálu La Manche. Ti musí signalizovat, že Británie tu bude i nadále. Pověstný Albion nikam pod mořskou hladinu nemizí. Stále tu bude supervýkonná ekonomika, kolébka kapitalismu, se kterou se zatraceně vyplatí obchodovat.
Politici musí učinit vše pro to, aby měl brexit co nejmenší faktické negativní důsledky v oblasti ekonomické, finanční a obchodní. Měli by dát najevo připravenost k rychlému zahájení negociací týkajících se obchodních úmluv mezi EU a Británií. Británie by měla signalizovat připravenost k dojednání bilaterálních dohod s Evropskou unií.
Nebude to přes noc. Takové Švýcarsko má s EU uzavřeny více než dvě stovky obchodních úmluv. Muselo také přijmout podstatnou část unijní legislativy, aby mohlo být součástí jednotného vnitřního trhu. I připravenost k takovému postupu – navzdory tomu, že částečně jde proti výsledku referenda – by měli politici a další činitelé na obou stranách kanálu La Manche co nejdříve a maximálně kredibilně oznámit.
Pokud se to podaří, nemusí být dopady nijak fatální. Navzdory prvotní panice, která dnes globálně nastane. Průměrný Čech by si tak nemusel ničeho všimnout – s výjimkou třeba těch, kteří investují do akcií. Ti už nyní mohou počítat s citelným zchudnutím během jediného dne.
Kdy se může projevit oslabení koruny a kam se tedy vůči euru může nyní dostat?
Jsme obchodně silně provázáni s eurozónou, s celou Evropskou unií. Ta bude teď procházet zatěžkávací zkouškou, politickým „stress testem“. Dokáže-li demonstrovat soudržnost a vyslat trhům uklidňující signál, situace se může celkem rychle stabilizovat. Koruna by v takovém případě proti euru nijak zásadně neoslabila. Oslabí ovšem takřka jistě proti dolaru, švýcarskému franku a dalším podobným bezpečným útočištím.
Pokud EU zůstane stabilní, vzrostou separatistické tendence ve Skotsku. Skotští národovci získají nový argument pro odtržení se od Británie a začlenění samostatného Skotska do EU. Tento postoj podpoří momentálně rostoucí cena ropy, z jejíž těžby v Severním moři by samostatné Skotsko ve velké míře žilo. Takovýto vývoj by vedl nejen ke krátkodobému oslabení britské libry vůči euru, které je v případě brexitu takřka nevyhnutelné, ale i k oslabování střednědobému.
Libra by v takovém případě oslabovala i vůči koruně, která by – jakožto měna subdodavatelské ekonomiky Německa – čerpala ze stability EU a eurozóny, demonstrované i ve zvláště obtížných podmínkách, a ze snah Skotska se do EU začlenit. Evropská centrální banka by ale zřejmě tak jako tak prodloužila kvůli krátkodobě zvýšené nejistotě dobu trvání svého programu odkupu aktiv („kvantitativní uvolňování“). Svůj intervenční režim by v takovém případě musela prodloužit i Česká národní banka. Koruna vůči euru by tedy zůstala víceméně na současných úrovních. České akcie by takový vývoj – nepočítáme-li prvotní otřes těsně po brexitu – nijak vážněji nezasáhl.
Evropské trhy dál pokračují v pádu
Pokud EU po brexitu stabilní nezůstane, Skoty separatistické chutě rychle přejdou. Tlaky na měnové znehodnocení se přelijí na kontinent. Poměrně rychle se zvrátí trend oslabování libry vůči euru. Libra se dokonce může stát svého druhu bezpečným útočištěm, zatímco euro bude oslabovat i vůči dolaru a jenu. S eurem by pravděpodobně vůči těmto měnám – a dost možná také vůči libře – oslabovala i česká koruna. To proto, že investoři budou vnímat silnou obchodní provázanost české republiky a eurozóny, jejíž stávající hospodářský výkon by byl nestabilitou Evropské unie pochopitelně vážně ohrožen.
Evropská centrální banka by byla nucena dále uvolnit měnové podmínky v eurozóně. Nejen prodloužením trvání svých odkupů, ale zřejmě i dalšími nekonvenčními zásahy. Postupovala by tak primárně proto, aby mírnila dopad zvýšené nervozity na finančních trzích v eurozóně. Ruku v ruce s tím by ovšem dále sláblo euro. Zesílit své intervence by tedy byla nucena i Česká národní banka. Koruna vůči euru by rovněž zůstala na stávajících úrovních, neboť ČNB má stále prostor i k razantnímu zesílení intervencí a politická opozice vůči nim zatím spíše slábne. České akcie by byly zasaženy negativně, nejen krátkodobě, ale i střednědobě, a to kvůli zhoršení politické i ekonomické situace v celé Evropské unii.
V případě opravdu vážné politické krize Evropské unie by však finanční trhy mohla zasáhnout krize srovnatelná s dopadem pádu investiční banky Lehman Brothers v roce 2008. Koruna by v takovém případě oslabovala ještě více než euro. K riziku plynoucímu ze silného obchodního provázání s eurozónou a politicky nestabilní EU by se přidalo riziko stále ještě poměrně mladé tržní ekonomiky, za kterou je Česko alespoň částí globální investorské veřejnosti stále považováno. Investoři by se v takovém případě stahovali jen do nejprověřenějších bezpečných útočišť mimo EU typu amerického dolaru, švýcarského franku nebo japonského jenu. České akcie by dostaly přímý zásah a ocitly by se ve volném pádu.
Bude letos s ohledem na rozhodnutí Britů nižší inflace? Jaké zboží či služby by letos konkrétně byly levnější?
Brexit jako takový je protiinflačním činitelem, řečeno mluvou centrálních bankéřů. Opět: klíčová je nyní bezprostřední reakce politiků, centrálních bankéřů atp. Pokud nastane závažná krize, „Lehman Brothers 2.0“, citelně zesílí deflační tlaky. Opětovně by se propadala cena ropy a s nimi cena celé řady dalších aktiv. Zdražovalo by naopak zlato, možná bitcoin. Zpevňoval by zřejmě dolar, dolarová aktiva, švýcarský frank.
Může se vzhledem k tomuto rozhodnutí posunout konec intervenčního režimu? Pokud ano, na jaký termín?
Ano. Jak jsem uvedl, počítám v případě brexitu s uvolněním měnových podmínek ze strany Evropské centrální banky. ČNB na to bude muset reagovat. Konec intervenčního režimu může posunout až do roku 2018. Může ale také posunout hladinu závazku na slabší úroveň koruny vůči euru.
Hrozí letos nebo příští rok Čechům kvůli rozhodnutí o brexitu ztráta zaměstnání? V jakých odvětvích případně?
Pokud propukne krize Lehman Brothers 2.0, pak budou Češi přicházet o zaměstnání napříč ekonomikou. Růst míry nezaměstnanosti by se projevil ale až s odstupem minimálně několika měsíců, jde o zpožděný ukazatel. Bezprostředně jsou ohroženi zaměstnanci firem, jimž je Británie důležitým obchodním partnerem. Je to naše třetí největší vývozní odbytiště. Nepředbíhejme ale. Panika může rychle odeznít, je to nyní v podstatě jen psychologicky tažený pohyb, byť masivní, který se zatím nepromítá do ekonomických fundamentů. Je na politicích – a mohou to dokázat –, aby se do ekonomických fundamentů ani nepromítl.
Lukáš Kovanda je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Fin. Přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE a na vysoké škole CEVRO Institut, kromě jiného vyučuje vlastní předmět pop-ekonomie.