Tlustého trio za lepší zítřky

Vlastimil Tlustý po opuštění "rodné matky" KSČ rád pracuje v triu. Novou kariéru začátkem 90. let založil v populárním triu 3T - Tlustý, Tomášek, Tyl - prosazením zákona o půdě a zemědělských restitucích. Tehdy se také rozhodl pro další jedině správnou stranu ODS, s níž pak trávil léta tučná i hubenější. Už když v r. 1988 podepisoval přihlášku do KSČ, věděl, proč tak činí, a byl připraven leccos překousnout. Proto i o 10 let později v ODS akceptoval zvláštní způsob jejího financování, ustál vnitrostranickou krizi i rozpad vlády a zůstal věrným členem velké strany. Zošklivil si pouze bývalé kolegy Rumla a Pilipa, kteří na truc založili Unii svobody.

Malé strany ostatně byly Tlustému vždy z duše protivné, zvláště ta lidová, která se nejen hlásila ke křesťanství, ale se svými 6 - 8 % ještě ubírala ODS vládní posty, po nichž velmi toužil. Ale i tak ve stranické hierarchii utěšeně stoupal přes šéfa rozpočtového výboru, předsedu poslaneckého klubu až k postu ministra financí. Ten ovšem držel jen krátce. Ve druhé Topolánkově vládě mu ho vyfoukl jeho rival lidovec Miroslav Kalousek, stejně jako už dříve křeslo předsedy rozpočtového výboru. Nelze se divit, že vícekrát odstavený politik nebyl spokojen. Odtud a od nepřijetí Tlustého návrhů daňových reforem můžeme počítat dny jeho znechucení a vzpoury.

Dosti dlouho váhal, jak svou rebelii projevit, aby z ní vytěžil maximum. Ač vládní koalice v čele s ODS připravila zákon o vyrovnání s církvemi a Tlustý dlouho znal jeho znění, s útokem proti němu se vytasil až ve sněmovně - na nejviditelnějším politickém místě. Jako zkušený populista si vykalkuloval, že i kdyby přišel na příští kandidátce ODS o volitelné místo, mohly by ho do parlamentu vrátit preferenční hlasy proticírkevně orientovaných voličů. A náhle se stal nejnebezpečnějším rebelem v ODS. Do tria pro své krytí tentokrát získal kolegy Ranince a Schwippela, rovněž málo spokojené se svým postavením v ODS.

Svůj odpor proti zákonu o vyrovnání s církvemi Tlustý opřel o tvrdě populistickou hru s čísly. V textu rozeslaném médiím nejen napadl výši vyrovnání, ale v rozporu se zněním návrhu dokonce tvrdil, že zákon „neřeší téma odluky státu a církve“. Jako argumentem proti vládnímu návrhu postrašil referendem občanů, kteří by ve většinově ateistickém státě, podobně jako on sám, církvím nejraději nic nevrátili. Zručně do toho zapletl i své zhrzené vládní ambice, volbu prezidenta anevyřízené účty s lidovci. Podařilo se mu skutečně vyvolat - zvláště v levicově zaměřených médiích - vlnu protináboženské hysterie. Ale nejen to: vedle zablokování vládního návrhu zákona navodilo Tlustého trio (hlasováním s opozicí, a to i proti antidiskriminačnímu zákonu) stav ohrožení a reálného rozpadu vládní koalice. Kromě tří rebelů z ODS se vzbouřili i lidovci proti Julínkově privatizaci pojišťoven a fakultních nemocnic. Rozchod se svou koaliční Stranou zelených (s těžko vypočitatelnými následky) zvažují také poslankyně Zubová a Jakubková, hašteřící se s místopředsedkyní SZ Kateřinou Jacques.

Poprvé viditelně znejistělý premiér Topolánek podniká křečovité kroky k obnovení bezpečné těsné většiny ve sněmovně. Ať už jde o vstřícnost k návrhu tria na zřízení tzv. komise pro církevní restituce, o zmírnění a odklad zdravotnických reforem, o zvažovanou „výměnu radaru za církve“, nebo o obnovu poslušnosti Tlustého kamarádů vábničkou na získání nových funkcí ve sněmovně, vše zatím selhává. Premiér nevylučuje rozpad svého kabinetu do konce roku a kojí se nadějí na menšinovou vládu. Ale ani tato naděje nemusí být realistická, nepodaří-li se získat důvěru sněmovny, a to se za současného stavu rozhádanosti podařit nemůže.

Tlustý se může utěšovat svým někdejším předchůdcem v čele rozpočtového výboru Jozefem Wagnerem, který zrcadlově vypekl sociální demokracií, když předtím vydatně pomohl rozpočtovým představám ODS. Jenomže Tlustý dnes nemá Wagnerovu politickou sílu a už vůbec nedisponuje jeho chytristikou. Mýlí se i v odhadu své podpory ateistickými voliči ODS, protože většina protináboženských sršatců volí levicové strany. A třebaže se možná považuje za vítěze nad církvemi a za jediného pravověrného vykladače programu ODS, jeho skutečné názory, ideologie a politická praxe ho vracejí ke straně, z níž vyšel. Smyslem Tlustého války proti Topolánkovi je návrat na výsluní moci. Vybral si k tomu témata a metody bytostně vlastní komunistům. Nevadí mu, že tak likviduje práci a prestiž nejsilnější pravicové strany. Jeho boj o vlastní politickou budoucnost je hrou vabank. Velmi pravděpodobně prohraje a tím se jeho kariéra v poklidu završí. Kdyby naopak vyhrál, nezůstal by kámen na kameni v ODS a možná ani v současném demokratickém systému.

  • Vlastimil Tlustý v Otázkách Václava Moravce autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/245/24450.jpg
  • Hřbitov autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/43/4264.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...