Cenzura před čtyřiceti lety a dnes

Teď přesně před čtyřiceti lety, 29. června 1967, skončil IV. sjezd československých spisovatelů. Bylo to podruhé od února 1948, kdy spisovatelé významně zasáhli do politického vývoje této země. Poprvé se to stalo o celých jedenáct let dříve, v dubnu roku 1956. Je však nutné říci, že při obou těch československých spisovatelských sjezdech se takto proti kruté komunistické moci vyslovovali převážně jen spisovatelé čeští a nikoliv – s výjimkou Ladislava Mňačka – spisovatelé slovenští. Ale i těch českých byla menšina. To se projevilo v roce 1967 při volbách nového ústředního výboru, kdy návrh na jeho doplnění o dva tehdy mladé a progresivní spisovatele Václava Havla a Milana Uhdeho ani zdaleka nezískal potřebnou nadpoloviční většinu přítomných.

Na druhé straně však celkem spontánní volání IV. sjezdu po zrušení cenzury a ostré výpady proti tiskovému dozoru byly nepochybnou předzvěstí největší události tak zvaného Pražského jara o půl roku později, kdy pak sami komunisté cenzuru skutečně zrušili a nastala svoboda natolik otevřená, že za těch několik měsíců, kdy trvala, bylo možné seznámit veřejnost s nejhoršími zločiny komunistického režimu za dosavadních dvacet let jeho vlády. Tato vskutku hrůzná zjištění zachovala svůj dosah i hluboko do doby polistopadové, neboť ti, kteří do KSČ vstoupili v době husákovské normalizace, nemohou tvrdit jako jejich pováleční předchůdci, že přihláška do strany byla pro ně nějakým euforistickým omylem či mladickou politickou nerozvážností. Nelze zapomínat a nutno stále připomínat, že toto kariéristické chování se týkalo většiny otců naší polistopadové ekonomické reformy, kuponových i nekuponových privatizátorů výrobních prostředků a záměrných neprivatizátorů bank – ať už se jmenovali Dlouhý, Tříska, Dyba, Ježek, Tlustý, Tošovský nebo Kočárník.

Není tedy žádnou nadsázkou, že českoslovenští spisovatelé – a v tomto ohledu můžeme už mluvit o jejich výrazné většině – pochopili v roce 1967 význam svobody slova jako podstatné složky na cestě k politické demokracii. To platí samozřejmě pro všechny časy, tedy i pro dnešek, kdy sice u nás máme demokracii ústavně jištěnou, ale nepoháníme k odpovědnosti některé její nejvyšší představitele, kteří si zvykli zcela bezostyšně na to, že se mohou kdykoliv domáhat legislativního omezování práva na svobodu slova a mínění. Je nutné se s největší vážností zamyslet nad tím, co napsal šéfredaktor týdeníku Respekt Martin Šimečka v posledním čísle svého časopisu. Cituji doslova: „Dnes státní cenzura neexistuje – přesněji, její míra je nesrovnatelně nižší. Existuje však cenzura neideologická – bují takřka nepozorovaně a rychlým tempem. Vládne dnes v každém větším podniku, o úřadech ani nemluvě. Novináři o tom vědí své, narážejí na rostoucí organizovanou bariéru mlčení lidí, kteří se bojí promluvit. Tato široce rozvětvená parciální nesvoboda je výtvorem systému, jehož nevyřčenou ideologií je korupce. Ale na rozdíl od spisovatelů z roku 1967 dnes není spontánní síly, která by ho prolomila.” (Konec citátu.)

Přitom je tu Obec spisovatelů, která se na podobné nezodpovědné otázky neptá silou své autority. Podobně mlčí Český Penklub a dokonce i Syndikát novinářů České republiky. A ptáte se, na co se mají ptát? No přece kolik jen bylo a je u nás neprůhledných institucí! Jen namátkou Konsolidační agentura, Národní bezpečnostní úřad, ale i ministerstvo obrany a jiné vládní úřady, včetně a na prvním místě samozřejmě orgány činné v trestním řízení. Jana Lorencová to minulý týden v Prokopových Krásných ztrátách řekla naplno – šedesáti či vícemiliardové ztráty z lehkých topných olejů se samy o sobě neřeší a zájem nastane až tehdy, když je kvůli tomu někdo zavražděn.

Po těch astronomických penězích se nepátrá a ani se neví, kam se poděly. A my zatím ani nesbíráme odvahu, kterou před čtyřiceti lety našli spisovatelé, abychom se proti této – dnes tedy korupční – cenzuře postavili stejně energicky jako oni tehdy proti cenzuře komunisticko-politické.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...